Lubomír Volný dvakrát přirovnal neužití léku ivermektin k vraždě. Tvrzením, že se „připravuje plán na diskreditaci ivermektinu pomocí vraždy několika pacientů” se začala zabývat policie. Lubomír Volný se také snaží vytvořit dojem, že on stál zatím, že se lék začíná užívat v ČR. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a ministerstvo zdravotnictví povolily distribuci léku ivermektin, jehož dodávku pro 20 000 lidí obdržela v úterý Fakultní nemocnice u sv Anny v Brně. Získat deset tisíc balení pro brněnskou Fakultní nemocnici u svaté Anny však pomohl premiér Babiš.

V odbornících ale vzbuzuje obavy fakt, že je ivermektin málo vyzkoušený. „Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání,“  stojí v mezioborovém stanovisku, které minulé pondělí vydaly některé přední lékařské společnosti. Dokument podepsala Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM) ČLS JEP, Česká společnost intenzivní medicíny (ČSIM) ČLS JEP či Sdružení praktických lékařů.

Farmaceutická společnost Merck, která Ivermektin vyrábí, již na začátku února informovala v prohlášení, že toto antiparazitikum není prokazatelně účinným lékem na covid-19. „Z předklinických studií neplynou žádné vědecké podklady pro to, že by měl ivermektin potenciálně léčivé účinky proti covidu-19,“ napsala firma. Dále v prohlášení varovala před „znepokojujícím nedostatkem dat o bezpečnosti“  užití léku na covid.

Lubomír Volný také zveřejnil příspěvek o údajné metastudii, která má dokazovat účinnosti léčby. Jak však psal projekt Iluminátor, jedná se o dezinterpretaci. I samotní autoři analýzy ivmmeta uvádí, že jejich výsledky nelze prezentovat jako důkaz o průkaznosti efektivity ivermektinu na léčbu covid pacientů a přiznávají výrazné bias.

V červnu 2020 byla publikována studie australských vědců, kteří při testech na buněčných kulturách zjistili, že ivermektin potlačuje replikaci viru SARS-CoV-2 in vitro. V říjnu 2020 byla v rámci preprintu publikována data z jedné retrospektivní studie, která ukázala, že podávání ivermektinu bylo významně spojeno s nižší úmrtností u pacientů s COVID-19, zejména u pacientů se závažnějším plicním postižením. Průkaznost těchto zjištění je však limitována retrospektivním designem studie. Rovněž není známa vhodná dávka pro indikaci COVID-19, a ani účinky ivermektinu na snížení virové nálože nebo jeho účinky u pacientů s mírnějším onemocněním. K definitivním závěrům je třeba dalších výsledků z randomizovaných studií. 3. 11. 2020 byly v rámci preprintu zveřejněny výsledky observační studie z Indie, kde podání ivermektinu bylo asociováno se 73% snížením infekce COVID-19 u zdravotnických pracovníků v následujícím měsíci po podání. Opět kvůli limitacím zvoleného designu studie je třeba dalších výsledků z randomizovaných studií.

Zatím lze dohledat 61 klinických studií, které zkoumají souvislost mezi COVID-19 a ivermektinem. 22 z nich jsou dokončené. Výsledky jsou ve směs pozitivní. I když je to lék pro mnohé stále kontroverzní, podle amerických lékařů spojených v alianci FLCCC (Front Line Covid-19 Critical Care) je zatím jediným lékem ze všech testovaných proti COVIDU-19, který vykazuje určitou účinnost ve všech fázích nemoci.

Dobré zkušenosti mají s ivermektinem ve Fakultní nemocnici u svaté Anny (FNUSA) v Brně. Zdravotníci ho tam už dříve vyzkoušeli u 30 pacientů s koronavirem s těžším průběhem, zdravotní stav většiny se používáním ivermektinu ve spojení s další léčbou zlepšil.

„V případě neodborné léčby ivermectinem se mohou objevit nežádoucí účinky charakteru poškození až zánětu jater, Stevens-Johnsonův syndrom (toxická epidermální nekrolýza – život ohrožující stav charakterizovaný odumíráním a odpadáváním svrchní vrstvy kůže), v případě předávkování potom toxické projevy (zvracení, průjem, bolesti břicha, křeče, poruchy dýchání),“  varuje však SÚKL.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.