Na sociálních sítích, zejména na Facebooku, se začal šířit příspěvek, který cituje údajnou anketu serveru První zprávy. Podle sdíleného textu se do ní „zapojilo 193 459 hlasujících“ a více než polovina z nich nesouhlasí s postupem prezidenta Petra Pavla ve sporu o úpravu programového prohlášení vlády. Tvrzení o téměř dvou stech tisících účastníků působí na první pohled impozantně — jenže narazí na jednoduchý problém: na webu První zprávy nejde počet hlasů nijak dohledat. Anketa na dané stránce skutečně je, ale zobrazuje jen procenta, nikoli absolutní čísla. Není proto možné ověřit, zda šlo o stovky hlasů, tisíce, nebo jestli uvedených „193 tisíc“ vůbec kdy existovalo.
Nejde jen o jednu chybějící informaci. I kdyby počet hlasů zveřejněn byl, neznamenalo by to, že tolik lidí skutečně hlasovalo. Internetové ankety tohoto typu jsou otevřené, bez ověření identity, a umožňují hlasovat vícekrát — například po smazání cookies, z jiného prohlížeče, přes mobilní data nebo pomocí VPN. K dispozici nejsou žádné informace o tom, jestli web používá jakákoli ochranná opatření proti duplicitním hlasům či automatizovaným skriptům. Výsledkem je, že „počet hlasů“ není totéž co „počet lidí“, kteří anketu vyplnili. Technicky nemusí jít ani o lidské uživatele, protože takové ankety lze snadno manipulovat boty.
Zásadní je ale především to, že tato forma ankety nemá s reprezentativním sociologickým průzkumem nic společného. Účast v ní je dobrovolná, přístupná komukoli, bez kontroly struktury respondentů. Hlasují pouze ti, kdo na web přijdou a mají motivaci kliknout — typicky čtenáři daného serveru, jejichž politické postoje se mohou výrazně odlišovat od zbytku populace. Výsledky proto nevypovídají o tom, co si myslí „polovina veřejnosti“, ale pouze o tom, jak hlasovali lidé, kteří daný web navštívili a rozhodli se kliknout. Přesně z těchto důvodů odborníci označují podobné ankety za nespolehlivé a metodicky bezcenné.
Důležitý je také kontext samotného serveru. Podle dlouhodobé analýzy Fondu nezávislé žurnalistiky patří První zprávy mezi problematické weby šířící konspirační či dezinformační obsah. FNZ upozorňuje na výrazné prokremelské narativy, selektivní práci s fakty a časté překrucování událostí. Podobně web hodnotí i další projekty monitorující dezinformace. Pokud takový server publikuje politickou anketu, je zcela logické předpokládat, že se jí účastní právě jeho čtenáři — skupina, která může mít vůči prezidentovi či vládě specificky vyhraněné postoje.
Z výše uvedených důvodů není možné přikládat této anketě žádnou vypovídací hodnotu o společnosti jako celku. Nelze ověřit počet hlasů, nelze vyloučit manipulace a nelze tvrdit, že výsledek jakkoli odráží veřejné mínění. Závěr je jednoduchý: sdílené tvrzení o „193 tisících hlasujících“ není doložitelné a výsledek ankety nelze brát vážně. V informačním prostoru jde o jeden z typických příkladů, kdy se nespolehlivá internetová anketa používá jako údajný důkaz silného společenského postoje — přestože ve skutečnosti vypovídá pouze o malé a vysoce specifické části publika jednoho problematického webu.