Izborský klub: Putinova ideologická komise a my

Chcete se dovědět něco, o čem jste ještě neslyšeli? Třeba o českých jednotkách SS? O hladomoru v současné východní Evropě? O tom, komu vděčíme za samostatný stát a kdo nám přinesl vzdělanost a umění? Kdo v EU je proruský? Kde na světě panuje ďábel? Jaké náboženství bude vládnout v Eurasijském svazu? Kde v nacistickém Německu byla intelektuální oáza? V které době existovala čtvrtá říše? Kdo osvobodil úplně celou Evropu? A kdo může úplně za všechno?

Odpovědi na všechny tyto a mnohé jiné otázky najdeme u členů Izborského klubu.

  1. Co je Izborský klub a proč se jím vůbec zabývat?

Izborský klub je ruský think-tank založený v září 2012 na popud Vladimira Putina (název byl zvolen podle místa, kde došlo k ustavujícímu shromáždění) s cílem vytvořit novou státní ideologii. Členy klubu jsou různé významné ruské osobnosti (jejich aktuální kompletní seznam s fotografiemi uvádím v příloze k tomuto tohoto textu). Klub má pobočky mj. i na okupovaném území v Doněcku a Sevastopolu.

Izborský klub je vlivnou organizací přímo napojenou na ruského prezidenta, ministerstva, sdělovací prostředky a pravoslavnou církev.

Pomocí citátů z různých článků či projevů některých členů klubu chci ukázat, o jaké jde osoby, v čem spočívá ideologie generovaná tímto putinovským sdružením a v čem spočívá jeho nebezpečí pro nás.

  1. Textové ukázky

Všechny citace mají odkaz na původní zdroj. Není-li uvedeno jinak, pocházejí citace přímo ze stránek Izborského klubu. V některých případech uvádím pouze nadpis článku nebo titul knihy, pokud jsou dostatečně výmluvné.

Stručné (neutrální) charakteristiky jednotlivých osob jsou převzaty z Wikipedie, případně přímo ze stránek Izborského klubu.

Veškeré citované texty jsou uváděny v běžném řezu písma. Úmyslně ponechávám psaní velkých písmen podle originálu.

Komentáře jsou zásadně psány kurzívou a nacházejí se v hranatých závorkách.

Manifest otců-zakladatelů klubu přijatý 8. září 2012

(magazín Izborský klub 1/2013, str. 7-8)

Účastníci intelektuálního Izborského klubu, spojeni národně-vlasteneckým přesvědčením, formulují své představy o smyslu ruských dějin, poslání Ruského státu, hlubinných základech sebeuvědomění.

[…]

První říše byla Kyjevsko-Novgorodská. Druhou říší bylo Moskevské carství. Třetí říše byla Romanovská. Čtvrtá říše byla Sovětská. Současný ruský stát má nehledě na ztrátu rozsáhlých území imperiální charakter. Geopolitika eurasijského kontinentu opět dává dohromady násilně odtržené prostory. O tom svědčí „eurasijský projekt“ vyhlášený Putinem. Budoucí Eurasijská říše bude říší zvláštního typu, bez kolonií a metropolí, kde všechny národy budou utvářet říši, ponesou svůj díl odpovědnosti za zachování a rozvoj říše. Každý národ tvořící říši bude neocenitelný a nenahraditelný. Strukturou této polyfonní říše se může stát struktura podobná Svazovému státu Ruska a Běloruska.

[…]

Pravoslaví a islám, hlásající božskou spravedlnost, se stanou základem eurasijské ideologie, učiní Eurasijský svaz přitažlivým pro všechny národy, které do něj vstoupí.

[…]

Obzvláště tragický je předěl mezi Třetí a Čtvrtou říší, mezi romanovským carstvím a sovětským státem.

[…]

Spojení dvou historických ér, strategické smíření „rudých“ a „bílých“ tváří v tvář hrozbě liberalismu — to je obrovský světonázorový úkol pro pravé státníky. Takové smíření je možné ve světle mystického Ruského Vítězství roku 1945, kdy byl „rudý“ řád podpořen modlitbou všech svatých mučedníků, kteří zahynuli v letech pronásledování církve, a zbraně „rudého Vítězství“ se staly svatými ruskými zbraněmi. Budoucí ruské Vítězství si žádá jednoty „rudých“ a „bílých“. Žádá si vybudování státu, v kterém, jak řekl V. V. Putin, budou moci žít jak „rudí“ komisaři, tak i „bílí“ důstojníci.

Vrcholem ideologie nového Ruského státu se stane Filozofie Ruského Vítězství, učení o jeho nevyhnutelnosti, v níž se racionální historická zkušenost pojí s náboženskou představou o Ruském Zázraku. Učení o Ruském Vítězství sjednocuje všechny předešlé úvahy o podstatě ruské historie a ruského osudu. Stane se náplní a smyslem činnosti lídra a všech občanů.

  1. Alexandr Prochanov

*1938, politický aktivista, spisovatel, scénárista, publicista, novinář. Člen sekretariátu Svazu spisovatelů Ruska. Šéfredaktor listu „Zavtra“, předseda Izborského klubu, člen Rady veřejné televize, místopředseda Společenské rady při ministerstvu obrany Ruské federace.

(interview pro ukrajinskou televizi NEWS24UA z 31. 8. 2012)

A antisemitismus nesouvisí tím, že by Židé měli křivé nosy nebo že by špatně vyslovovali „r“. Nýbrž s tím, že se zmocnili celého světa, ale využívají moc ke zlému. Využívají moc k destrukci národních kultur a hodnot. Sjednotili lidstvo, aby je vrhli do pece liberálního řádu, který nyní zažívá katastrofu.

3. ledna 2013

А. PROCHANOV: Když se ustavoval Izborský klub, podřekl se patrně Putin v okamžiku zoufalství, že Rusku je třeba ideologie, ačkoli je v ústavě napsáno, že v dnešním Rusku ideologie být nemůže, že je odideologizovaným státem. Ale zcela správně řekl, že na světě dochází ke střetu ideologií a že v tomto střetu pro Rusko prakticky není místo, v tomto střetu jsme bezmocní; že Rusko je vystaveno extrémně silnému ideologickému vlivu a že na něj nemá čím odpovědět. Proto dal za úkol zformulovat ideologii Ruského státu. A Izborský klub se ujal tohoto ctižádostivého úkolu – otevřeného formulování této ideologie. Chápete ale, že to není rádium nebo uran, který přinesete do laboratoře, prozkoumáte a vyvodíte z něj všemožné závěry a poučení. Ideologie se ve skutečnosti rodí nikoli v kancelářích, nýbrž na bojištích, ve velkých extatických vytrženích, stěhováních národů, ve velkých obtížích. Ale předběžný nástin je naplánován.

6. března 2013

А. PROCHANOV: Ale Putin je podobný Chavesovi, že? Putin má takový indický temperament, silnou muskulaturou, má schopnost skákat s padákem…

E. GEVORKJAN: Že by nordický charakter?

А. PROCHANOV: No, Chaves – to je nordický člověk, souhlasím s vámi. Je to prostě Ribbentrop našich dnů. Dát mu na hlavu vojenskou čepici s nacistickou symbolikou – a máte nordický charakter.

24. března 2015

NATO se snažilo dostat na Krym, snažilo se zbavit se ruské základny Černomořské flotily a umístit v Sevastopolském zálivu šestou americkou flotilu. Pro Rusko by to byla noční můra. Americké lodě s jadernými zbraněmi by kontrolovaly celý poloostrov, veškeré vody Černého moře, celé naše Černomořské pobřeží. A po svatých kamenech Sevastopolu by rázně pochodovala americká námořní pěchota. Návrat Krymu rázně ukončil toto tažení NАТО, a my jsme jejich generálům vyfoukli Krym před nosem.

2. března 2017

  1. Оleg Rozanov

*1937, společenský aktivista, publicista, místopředseda Izborského klubu, generální tajemník Všeslovanského svazu, vedoucí informačního analytického centra „Peresvetovo kopí“.

14. listopadu 2014

Naše historie dokázala, že když povstane lid, když je jednotný s mocí, s církví, nezalekneme se žádného nepřítele. V roce 1812 Napoleon spolu se sjednocenou evropskou armádou, v níž Francouzi představovali menšinu, zaútočil na Rusko. A pouze jednota ruského, ukrajinského, běloruského lidu a dalších národů, které obývaly říši, dovolila vyhrát tuto válku. Dodnes se domníváme, že to byla rusko-francouzská válka, což je zásadní chyba. Byla to válka sjednocené Evropy proti ruskému světu. A my jsme přežili. V roce 1941 se situace opakovala. Anglosaský projekt, který se jmenoval „Hitler“, uskutečnil agresi proti ruskému světu. Vtrhla k nám sjednocená Evropa. Francouzské legie, holandské, italské, rumunské, maďarské, české, prakticky celá Evropa zaútočila na Sovětský svaz, na historickou Rus. A jednota národa, jednota vlády nám opět dovolila zvítězit

2. února 2015

Americká okupační vojska z Německa nikdy neodešla. Proto není na místě hovořit o nezávislé německé politice. Ale je tady masa zemí v Evropě, takové, jako jsou Francie, Česko, Maďarsko, které nejsou okupovány ozbrojenými silami Spojených států amerických, kterým se existující uspořádání nelíbí a které jsou připraveny se vzepřít.

8. května 2015 (Ruskaja narodnaja linia)

Jakmile v čele Ruska stane národní lídr, který hájí zájmy své země, hned se nás „snaží osvobodit“. Chápete, hitlerovská propaganda nasměrovala veškerou svou nenávist proti Stalinovi. A nyní začíná totéž. Naši liberálové uvnitř státu se snaží nasměrovat naši nenávist proti Stalinovi, proti Putinovi. Jsou to články jednoho řetězu, cožpak to nevidíme? Snaží se námi manipulovat a manipulují přitom špinavě.

[…]

Připomínám ale znovu, že „stalinské represe“ jsou naše vnitřní věc a že my sami posoudíme, o co šlo.

[…]

V žádném případě, nikde nelze klást rovnítko mezi Sovětskou moc, sovětské zřízení, Stalina na straně jedné a Hitlera, hitlerovské Německo, hitlerovskou ideologii na straně druhé. Jsou to protiklady, kategorické protiklady. Chápete, že zejména Sovětská armáda zastavila genocidu francouzského národa, polského národa, estonského, litevského, lotyšského, českého, slovenského a všech ostatních národů Evropy tím, že Evropu osvobodila od „hnědého moru“.

6. října 2016 (Ruskaja narodnaja volja)

Počet obětí virové války o několik řádů převyšuje naše ztráty například v syrském konfliktu. Kolik tisíc našich spoluobčanů bude ještě muset zemřít na neznámé virové infekce, abychom tomu začali věnovat důkladnou pozornost?

29. března 2017

Proto se Rusku do roku 2022 naskýtají následující perspektivy. Za prvé, je životně nezbytná modernizace v nejvlastnějším smyslu slova průlomových raketových technologií, které mohou eliminovat „hrozbu roku 2022“. Za druhé je třeba rozbít jednu uvnitř samotného bloku NATO prostřednictvím stejných technologií, jakými byl podkopán Sovětský svaz, který disponoval ohromnou vojenskou silou.

Ideologie, propaganda na území potenciálního nepřítele, informační ofenzíva a podpora opozice, která odmítá NATO. Pokud to někomu připadá jako nečestné nebo příliš agresivní, pak věřte, že jaderná válka a vzájemné zničení jsou mnohem horší než „barevná revoluce“ na ruský způsob v USA a v Evropě.

23. listopadu 2016

Třetí obrana Sevastopolu v roce 2014 se stala ukázkou mistrovské politické operace bez jediného výstřelu. Ukázali jsme všem, jak můžeme a musíme jednat, když bráníme posvátně hranice naší Otčiny.

[Také nacionální socialisté si pochvalovali, že obsadili Rakousko bez jediného výstřelu.]

 

  • [O Prochanovovi u nás psal například Blesk v článku Dubnový bombový útok v moskevském metru spojil s demonstracemi proti korupci. V souvislosti s jeho odporem vůči boji proti dekomunizaci se o něm zmiňují tzv. Literární noviny.
  1. Alexandr Dugin

*1962, společenský aktivista, filozof, politolog a překladatel, sociolog. Kandidát filozofických věd, doktor politických věd, doktor sociologických věd. Profesor, vedoucí Mezinárodního Eurasijského hnutí. Čestný profesor Eurasijské národní univerzity L. N. Gumiljova a Teheránské univerzity. Hostující profesor Jižní federální univerzity.

(článek na filozofickém portálu Arktogea, 1992)

Při této příležitosti zbývá dodat, že v rámci nacionálně socialistického režimu existovala jistá intelektuální oáza, ve které pokračoval rozvoj a ve které byla zkoumána koncepce Konzervativní revoluce bez jakéhokoli zkreslování, které bylo nevyhnutelné v jiných, masovějších projevech režimu. Máme na mysli organizaci Waffen SS z jejího intelektuálně-vědeckého, nikoli vojenskopolitického hlediska. Waffen SS a zvláště vědecký sektor této organizace „Ahnenerbe”, „Dědictví předků”, rozpracovávaly ortodoxní projekty konzervativní revoluce.

3. ledna 2013

Na internetu je možné najít pozoruhodnou fotografii, na které je zachycen Bernard-Henri Lévy, poradce bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, vydávající se za filozofa, aktivní sionista, sympatizant Izraele, spolu s Christopherem Stevensem, který byl později zabit v Benghází ve funkci velvyslance USA. Na této fotografii je zvěčněn i Sam Bacile (Nakoula Basseley), producent skandálního filmu „Nevinnost muslimů“. Vidíme, jak se na jedné straně nacházejí sionisté, velitelé CIA a radikální islamofobové. Právě oni jsou zdrojem plánování a realizace Arabského jara, které nemá nic společného se zájmy samotných Arabů.

Araby prostě manipulují proto, aby navodili situaci řízeného chaosu. Manipulují zvnějška, manipulují i bezprostředně pomocí západních vlivových sítí a pomocí jejich subimperialistických spojenců na Blízkém východě. Když se většinové šíitské obyvatelstvo v Bahrajnu snaží na vlně Arabského jara dosáhnout svého, vrhnou se všechny tyto síly proti drtivé většině.

[…]

Proto zde existuje fundamentální geopolitické rozdělení: na jedné straně sympatizanti multipolárního světa zosobnění Ruskem, Čínou a jinými velmocemi, a šíitské země, šíitská společnosti na Blízkém východě, které vzdorují americké sionistické expanzi. Na druhé straně jsou sympatizanti unipolárního světa; USA a jejich různé subimperiální mocnosti: na jedné straně Izrael, na straně druhé Saúdská Arábie a Katar — wahhábitské a radikálně salafistické islámské síly a na třetí straně Turecko.

[…]

Jsem absolutně přesvědčen, že USA směřují ke Třetí světové válce — ke skutečné, plnohodnotné, celosvětové válce. Tím, že dostávají k moci radikální islámské režimy, USA si samy vytvářejí záminku pro následnou invazi do těchto zemí.

[Fotografie, na kterou se Dugin odvolává, je, jak už to v případě kremelské propagandy je pravidlem, samozřejmě podvrh. Tím se bortí ideové východisko Duginova textu.]

(Magazín Izborský klub 1/2013, str. 77)

Krize Putinovy vlády nastala v oněch čtyřech letech, když byl prezidentem Medvěděv. Tenkrát se zdálo, jako bychom se vraceli do devadesátých let, opět k liberální orientaci na Západ, ke sbližování s USA. Opět hrozilo, že nastane problém konce stability a nové vlny rozpadu Ruska počínaje severním Kavkazem a dalšími slabými články. A toto nebezpečí Medvěděvova vedení bylo velmi vážné, vždyť byl obklopen prozápadními liberály, vlivovými agenty, kteří pokračovali v ničení státnosti, které započali v devadesátých letech. Třetí Putinův návrat nás v podstatě uvedl do nových podmínek.

Smysl těchto podmínek spočívá jednak v tom, že Putin ztělesňuje sílu v reakčním smyslu protichůdnou západním liberálním destruktivním tendencím, tj. ztělesňuje životní sílu. Je to reakce na rozklad a zkázu Ruska, odpor proti tomu.

Je třeba si uvědomit, že tím, že se studujeme Západ, studujeme absolutní zlo, tím, že studujeme Západ, se v podstatě zabýváme démonologií. Je proto naším úkolem pochopit Západ a dát svou vlastní ruskou odpověď na jeho výzvu To je podle mého názoru v současném Rusku to nejdůležitější. А všechny zbývající otázky týkající se politického zřízení, teritoriálního zřízení, ekonomických strategií nebo těch či oněch ještě větších detailů — všechno bude vyplývat z této odpovědi: z vůle, přání, schopnosti a připravenosti poskytnout základní odpověď na výzvu Západu.

15. června 2013

Přilákat nyní k Rusku země postsovětského prostoru a dokonce i některé země východní Evropy nebo asijské země je opravdu docela snadné. Moskva v mnohém ohledu dokonce vyhrává spory se západními partnery nebo vítězí nad západní konkurencí, protože méně závisí na finančních krizích, které nyní otřásají světovou ekonomikou. Proto, ačkoli Rusko nedosahuje takových bouřlivých úspěchů jako Čína, činí jej určité prvky naděje, stability, energetického potenciálu stabilnějším a přitažlivějším pro integraci než mnohá jiná centra.

10. května 2015 (Newsfront)

Nebude to jednoduše znovuzrození říše, bude to duchovní probuzení, prudká změna a zároveň konec světové dominance „civilizace Charlie“. Prorazíme blokádu a přeneseme eurasijskou konzervativní revoluci do Evropy i do Ameriky.

Osvobodíme národy světa od diktatury oligarchického nadnárodního kapitálu, úrokového otroctví a zvrácených menšin. Evropa je pro Evropany, Francie pro Francouze. Německo pro Němce. A konec liberální demokracie. Dále bude moc předána samotným národům — z rukou světové zákulisní elity bankéřů a finančníků, kteří nereprezentují nikoho jiného a nic jiného než ďábla. Bude předána s naší pomocí. А Kosovo bude předáno Srbsku.

15. prosince 2015 (Evrazia)

[…] prvním úkolem při přípravě na vítězství by byla skutečná plnohodnotná kampaň pro vytvoření veskrze negativního, nestvůrného, satanského (to jest pravdivého) obrazu USA a Západu jako celku.

Je čas nazvat věci pravým jménem. Západ je místem, kam vpadl ďábel. Je centrem globální kapitalistické chobotnice. Je to matice zahnívající kultury zvráceností a hříchu, lži a cynismu, násilí a pokrytectví.

Zčásti se to v současném Rusku už děje, ale protože je tato záležitost svěřena „šesté koloně“, máme namísto odhalení skutečné démonické podstaty současného Západu karikaturu, cosi ubohého a málo přesvědčivého. V tom se odráží sabotáž, která představuje podstatu šesté kolony. Její bojovníci neodmítají plnit příkazy vlády, dokonce žádají, o aby jich bylo víc a víc, ale mění jejich plnění ve frašku tím, že znevažují veškeré počínání a jemně je diskreditují.

Neohrabaná a neupřímná propaganda, které nevěří ani ti, kdo ji provozují, mívá často opačný účinek.

Proto by bylo logické svěřit utváření obrazu amerického nepřítele a jeho satelitů (se kterými musíme vážně bojovat), těm, kdo tak i opravdu uvažuje, kdo rozumí satanismu Západu a kdo je schopen jej co nejjasněji a nejpřesvědčivěji zprostředkovat spícím masám.

[…]

Je nutné v nejkratší možné lhůtě demontovat struktury „šesté kolony“ tím, že liberálové a příznivci Západu budou zbaveni veškerých klíčových pozic. Spolu s nimi bude zlikvidován i liberalismus v ekonomice, což umožní:

  • ustavit národní kontrolu na centrální bankou,
  • odmítnout dolar, přejít v zahraničním obchodě na jinou rezervní měnu (například na jüan),
  • dosáhnout plnohodnotné finanční suverenity,
  • přejít k mobilizační ekonomice podle logiky podmínek válečné doby.

Souběžně s tím je třeba vytvořit Národní výbor pro hromadné sdělovací prostředky, který přebuduje informační práci v souladu mimořádnými požadavky.

Efektivita zcela destruktivní činnosti „páté kolony“ je v mnohém ohledu spjata s efektivitou sabotážní činnosti „šesté kolony“. Pátá a šestá fronta jsou nerozlučně spjaty. Proto demontáž šesté kolony uvnitř státní moci zásadně oslabí „pátou kolonu“, jejíž protagonisté by za výjimečných podmínek mohli být buď internováni (opatření domácího vězení jednotlivých vůdců jsou už ostatně uplatňována), nebo vyhoštěni.

Samozřejmě by měly být postaveny mimo zákon jakékoli legální prostředky pro šíření liberální či destruktivně nacionalistické propagandy.

[V Duginově pojetí je pátá kolona chápána ve smyslu, jaký známe, tedy jako neskrývaní zastánci cizích zájmů uvnitř státu. Šestou kolonou má Dugin na mysli osoby navenek loajální režimu, sdílející západní názor na svět a sabotující obrození ruského národa.

29. srpna 2016 (server Katechon, též video)

A co v naší době? Vlastně totéž. Tam, kde zednářské revoluce – známé jako buržoazní – zvítězily v 18.–20. století, se i nachází centrum organizací, které se přednostně zabývají lidskými právy.

  • [Alexandr Dugin je hlavním ideologem Kremlu a protagonistou mesianistické ruské myšlenky euroasianismu. U nás se mu věnuje například Věra Tydlitátová, která Dugina přiblížila v úryvku ze své připravované knihy zveřejněném 5. 3. 2016 na serveru Tapolitika.]
  1. Nikolaj Starikov

*1970, ruský společenský a politický činitel, spisovatel, bloger, publicista. Autor řady knih o nové a novější historii, ekonomice, a také geopolitice, které podle názoru odborníků obsahují množství „sporných závěrů“ a „absurdních interpretací“. Zakladatel a ideový lídr společenské organizace „Odbory občanů Ruska“ a „Strany Velká vlast“. Jeden z lídrů sdružení „Аntimajdan“. Člen „Celoruské národní fronty“ v Petrohradě. Obchodní ředitel televizní společnosti ОАО „První kanál — Petrohrad“

25. května 2013

— Mimochodem, USA. Nedávno na internetu zveřejnili fotografie z místa teroristického útoku v Bostonu s demaskujícím textem ve stylu „Všechno bylo zinscenované“. Myslíte si to také?

— Teroristický útok v Bostonu je mimo můj zájem, protože je to zvláštní případ. Mohu říci jedno — ti mladí lidé, které viní z organizace výbuchu, samozřejmě nic nespáchali. Zdá se mi, že kazašští studenti, které americké úřady momentálně zatahují do tohoto činu, nenesou žádnou vinu. Co se týče zásadní otázky „Páchají tajné služby USA teroristické útoky u sebe doma a po celém světě?“, zní má odpověď jednoznačně ano. Nejsou snad USA hlavním sponzorem a organizátorem takzvaného mezinárodního terorismu? Podle mého názoru nesporně ano. Nemám žádné pochyby, že dvojčata a Pentagon vyhodili do vzduchu sami Američané.

— Když byl u nás, tvrdil váš v jistém smyslu kolega, televizní moderátor Alexandr GORDON, přesně totéž, ale dodal, že série explozí v Rusku v roce 1999 byla rovněž dílem tajných služeb…

— Naprosto nemám nejmenších pochyb, že tato série výbuchů byla organizovaná. Nemám ale pochyby ani o tom, že organizátorem veškerého terorismu na celém světě jsou Spojené státy, a bylo by divné, kdyby se to neodehrálo na jejich přání. Včetně Ruska.

8. ledna 2014

Poměrně nedávno byla v Rusku zastavena činnost jedné ze tří amerických agentur „pro rozvoj demokracie“ — Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Pod pláštíkem krásných názvů a krásných cílů probíhalo prostřednictvím této organizace financování páté kolony a byla placena práce celé hromady protiruských krycích organizací.

Ostatně USAID pracuje na Ukrajině a hoši z této „organizace svědomí“, která je ve skutečnosti pouze „krytí“ pro americké tajné služby, nejedí svůj chleba zadarmo. Viděli jsme to na příkladu veskrze vážné míněného pokusu o „oranžové uchvácení“ moci na Ukrajině, který se nezdařil.

23. ledna 2014

Stalin byl alternativní cestou globalizace. Zejména proto také Stalina zabili. Ne jednoduše proto, že dobře hrál geopolitické hry — ovšem, to je nesporné. Ale vytvořil systém, který by je v perspektivě několika desítek let jednoduše zničil. Protože je srozumitelný a jednoduchý – neexistuje inflace, všechno zlevňuje. Pracuj poctivě a každý rok se ti bude dostávat dalších výhod. Vše je srozumitelné. V tomto systému si jsou všichni rovni, absolutně rovni.

23 ledna 2014

K otázce Německa. Nepřepočítaly se námořní velmoci, když této zemi daly možnost vybudovat Evropskou unii? Existuje názor, že se Němci po celé dvacáté století snažili sjednotit Evropu a že se jim to podařilo.

— То, co říkáte, je absolutně logické. Německo se pod rouškou Evropské unie snaží vytvořit jakousi Čtvrtou říši. Ale dokud je Německo samo okupované, mohou Amerika a Británie jeho prostřednictvím vládnout Evropské unii. Nemohl by někdo vysvětlit, proč se americká vojska dodnes nacházejí na německém území? Před kým je dnes chrání? Před členy NATO – Polskem, Francií, Holandskem? Ano, mělo smysl udržovat svou armádu v zemi, dokud se naše vojska nacházela v NDR. Ale naši odešli, a Američané zůstali. Copak tam dělají? Dohlížejí na Německo. Jen se to maskuje slovy o svobodě, demokracii…

20. listopadu 2015

Ze zájmu jsem se podíval, jaké státy vděčí za svou státnost Rusku, za koho nejen bojovalo nebo ho podporovalo diplomaticky, ale komu vůbec přineslo státnost. Nemluvím v tomto případě o státech postsovětského prostoru, protože to je výsledek zrady a tragédie, nikoli dobré vůle Ruska. To je úplně samostatná otázka. Mám na mysli to, kdy Rusko provedlo cílené akce, aby vytvořilo samostatné státy. Opakuji, že jsou to různé periody historie. A seznam pravděpodobně nebude úplný. Jsou to Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Polsko, Rakousko, které Hitler spojil s Říší, a respektive když Rakousko přestalo existovat, Česko, Řecko, Lucembursko, které bylo rovněž začleněno do Třetí říše, a nakonec Korea.

29. června 2017

Televize „První kanál“, ve které Starikov působí, také vloni v lednu přinesla podvrženou zprávu o údajném znásilnění ruskoněmecké dívky imigranty v Německu. O tom, že šlo o koordinovanou akci kremelské propagandy, svědčí i skutečnost, že 26. ledna 2016 ruský ministr zahraničí Lavrov obvinil v této souvislosti německé státní orgány ze zastírání skutečnosti.

Nikolaj Starikov je autorem vícero knih, ve kterých se zcela amatérsky věnuje historii – viz studie Romana Vodčenka Maloměšťák jako spisovatel (o dílech N. Starikova) na serveru Skepsis.]

  1. Oleg Platonov

*1950, ruský ekonom, spisovatel a demograf. Známý také jako nacionalistický publicista a společenský aktivista. Ředitel společenské organizace „Institut ruské civilizace“, doktor ekonomických věd. Člen Svazu spisovatelů Ruska.

Třicátá léta (zejména jejich druhá polovina) znamenají prolínání dvou epoch a dvou principiálně odlišných směrů. Epocha řízení židovské internacionály se prolíná s epochou znovuzrození základů ruské státnosti. Panování židobolševiků se pojí s objevením se politiků, kteří dobře řešili úkoly ruské národní politiky. Kombinace obou protichůdných principů objasňuje mnohé komplikované protiklady té doby, její hrůznou brutalitu.

[…]

První pokus využít národní city ruského lidu ve prospěch bolševického státního zřízení podnikl Lenin ještě na začátku NEPu. Tento židobolševik se ale bál ruského patriotismu, a když manipuloval některými jeho pojmy, pokoušel se pouze oklamat ruského člověka a vnutit mu židovské otroctví.

[Zde je Platonov přísnější než norimberské zákony. Podle nich by totiž Lenin se židovskou babičkou byl pouze míšencem druhého stupně.]

Spojené státy americké vznikly jako epicentrum židozednářské civilizace. Tato země se formovala hlavně pod vlivem židovských živlů a slovy W. Sombarta byla „emanací židovského ducha“. Všechny síly zla, brutality, rozvratu a rozkladu, které jsou vlastní židozednářské civilizaci, se v historii USA uskutečnily nejúplněji a nejdůsledněji.

[Součástí obou knih jsou seznamy Židů.]

V letech 1937—1938 bylo zastřeleno 682 tisíc odsouzených. Ostatní byli posláni do táborů a do vyhnanství. Tábory, které vybudovali židobolševici (k nim patřili všichni velitelé GULAGu) za účelem likvidace ruských lidí, do široka otevřely brány svým tvůrcům.

Obětí německých dobyvatelů se stalo celkem 45–47 mil. Slovanů. Byla to v dějinách lidstva nevídaná „ohnivá oběť“, neboli, jak je zvykem říkat v takových případech, holocaust slovanských národů. Samozřejmě trpěly i jiné národy zapojené do této války, ale počet jejich obětí je nesouměřitelný s likvidací slovanských národů. A pokud je obecně legitimní hovořit o etnickém holocaustu, tím spíše lze tento pojem použít ve vztahu k slovanským národům, které nesly hlavní údery ničivé války.

S politováním je třeba poznamenat, že Hitler měl hned po válce nástupce ve vládnoucí elitě západního světa. Ve skutečnosti pokračují v Hitlerově politice ve vztahu k Slovanům. Je znám tragický osud Jugoslávie, která byla vystavena bombardování ze strany NATO a která ztratila Kosovo.

Aby skrylo své zločinné plány před lidstvem, vytváří světové zákulisí propagandistické mýty, jejichž cílem je překrucovat historická fakta. Hlavním takovýmto mýtem je mýtus o „holocaustu Židů za druhé světové války“. Jsou podnikány pokusy podat věc tak, že hlavní obětí byli nikoli Slované, ale Židé. Podle výpočtů historiků za války podle maximalistických odhadů zahynulo ne více než 1,5 mil. Židů. Propagandisté holokaustu a především sionistické kruhy tento počet zečtyřnásobili, když rouhačsky uváděli počet šesti miliónů zemřelých Židů.

31. května 2016

Z kořenů staré slovanské civilizace vyrostl strom, jehož každá větvička se natáhla vlastním směrem. Je nutné vzít v potaz, že národům slovanské civilizace připadl obtížný historický úkol – být baštou, která stojí v cestě silám světového zla v nejširším smyslu tohoto slova – západní a osmanské agresi, fašismu, sionismu.

  1. Natalija Naročnickaja

*1948, ruská politická aktivistka, historička a politoložka. Doktorka historických věd. Specialistka na USA, Německo a obecnou problematiku a tendence mezinárodních vztahů. Seniorní vědecká pracovnice Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd. Poslankyně Státní dumy Ruska v letech 2003—2007. V roce 2004 založila Fond historické perspektivy, který od té doby vede. Od roku 2008 vede Evropský institut demokracie a spolupráce v Paříži2. V letech 2009—2012 členka Komise pro boj proti falzifikaci dějin na úkor ruských zájmů.

2. srpna 2016

Stalina na Západě nenávidí kvůli obnovení území historického ruského státu (jak řekl Puškin, „od chladných finských skal až v úpal do Kolchidy“) a kvůli Jaltě a Postupimi. Zejména tyto závěry jim nedávají pokoj. Je to naše Vlast, a jen my sami ji můžeme soudit. Soustavně nás přesvědčují například o tom, že ve Velké Vlastenecké válce jsme nezvítězili my, ale Američané.

[…]

Obviňují nás, že jsme „zavedli“ komunismus, a že prý to bylo horší než hitlerovský projekt. Ne že stejné – horší! Agrární národy — Poláci, Češi, Maďaři, Rumuni nás opustili s houslisty, profesory, s akademiemi věd, s balíkem technického vědění, s kinematografií atd.

  • [O „vědeckých“ kvalitách Natalie Naročnické psal už v roce 2007 Michael Romancov v recenzi její knihy Rusko a jeho místo ve světě v časopise MEZINÁRODNÍ VZTAHY 1/2007. ]
  1. Sergej Glazjev

*1961, ruský ekonom, politik, poradce prezidenta RF v otázkách regionální ekonomické integrace, člen Národní finanční rady Ruské banky. Doktor ekonomických věd, profesor, člen Ruské akademie věd.

3. ledna 2017

Polsko, Česko, Slovinsko, Slovensko a zčásti Maďarsko odevzdaly své ekonomiky nadnárodním korporacím, jejichž investice pozdvihly technickou úroveň průmyslu, přičemž zčásti kompenzovaly její propad po rozpadu trhu RVHP. Ve stejnou dobu Bulharsko, Rumunsko a bývalé jugoslávské republiky prodělaly ekonomickou katastrofu a ztratily perspektivu dalšího rozvoje.

  • [O Sergeji Glazjevovi jsme psali už v článku „Otto von Bismarck v Putinových službách“ v souvislosti s podvrženým Bismarckovým citátem o Rusku a Ukrajině. U nás toto malé dílko kremelské propagandy ochotně šířili například Vlastimil Vondruška či Miloslav Ransdorf a další představitelé nechvalně proslulé Komunistické strany Čech a Moravy.

Glazjev patří i k šiřitelům dalšího ruského (potažmo sovětského) prefabrikátu, tzv. Dullesovy doktríny či Dullesova plánu na údajné rozložení Sovětského svazu zevnitř. Text myšlenkově navazuje na tzv. Protokoly sionských mudrců, které ostatně rovněž pocházejí z Ruska.]

  1. Alexandr Selivanov

*1961, doktor filozofických věd, profesor, hlavní vědecký pracovník Institutu ekonomické politiky a problémů ekonomické bezpečnosti Finanční univerzity při vládě Ruské federace.

24. dubna 2017

[Text se reaguje na instalaci rusko-anglických nápisů v metru.]

 

  1. Vladyka Augustin (Anatolij Ivanovič Anisimov)

*1945, biskup ruské pravoslavné církve, biskup Gorodecký a Vetlužský. Člen prezídia Všeslovanského svazu.

15. března 2017

Začíná první světová válka zakončená dočasnou mezirevolucí, které říkáme „únorová“. V roce 1916 se sešly všechny velké osobnosti Evropy a řekly si: „Je třeba jakýmkoli způsobem zastavit Rusko, které má 17,5 mil. km2 území, které má všechny přírodní zdroje, celou Mendělejevovu tabulku, a schopný lid…“. Zednáři byli zapotřebí na krátkou dobu, protože pak tam zůstal představitel Rothschildů (Тrockij) a představitel německého generálního štábu (Lenin). Dva lidé, a nemělo existovat žádné Rusko.

  1. Leonid Ivašov

*1943, ruský vojenský a společenský aktivista, generálplukovník. Specialista v oblasti geopolitiky, konfliktologie, mezinárodních vztahů, vojenské historie. Prezident Akademie geopolitické problematiky. Doktor historických věd (1998), profesor katedry mezinárodní žurnalistiky MGIMO. Náčelník Hlavního vedení mezinárodní vojenské spolupráce Ministerstva obrany Ruska (1996—2001). Člen Svazu spisovatelů Ruska. Člen prezídia Všeslovanského svazu.

20. května 2016

Podívejme se, kde kolem našich hranic je nyní NАТО nejaktivnější. Země východní Evropy, které vstoupily do NATO a EU, se ukázaly být nejslabším evropským článkem. Hlavně je teď využívají Američané jak proti Evropě, tak i proti Rusku. Totéž platí v případě Poláků: Američané jim ani nemusejí říkat, sami salutují, odpovídají „Provedu!“. Týká se to jak systému protiraketové obrany, tak i posílení polského vojenského námořnictva v oblasti Baltského moře. Nyní prý Poláci prosí, aby Američané celkově rozšířili pozemní základnu. Podívejme se na Rumunsko: Američané trochu zaplácli díry na starých rumunských lodích a nyní je aktivně využívají v oblasti Černého moře, přesunuli sem moderní bitevníky F-22. No a pobaltské státy už se nemají kam vrtnout: všichni salutují, jen aby Státy udržely současnou politickou elitu u moci a aby si ji strčili do kapsy. Země východní Evropy jsou zcela nesamostatné státy. Někde se Maďarsko, Česko snaží odporovat, zejména ve vztahu k protiruským sankcím, ale to jim hned tady uspořádají převrat, tam zase protivládní demonstrace, tu je obviní z korupce… To znamená, že Američané silně drží Evropu, včetně západní, skrze nástroje slabosti východní Evropy.

[Autor lživě píše o protivládních demonstracích či převratech organizovaných údajně mimo jiné u nás příznivci protiruských sankcí. Pokud je mi známo, veškeré protivládní demonstrace u nás organizovali právě odpůrci sankci, příznivci Ruska a Miloše Zemana.]

10. května 2017

Sovětský projekt, zejména když v něm rozhodující roli začal hrát Stalin, byl pokračováním první geopolitické doktríny Ruska, která se jmenuje „Moskva  — třetí Řím“. Je to mesianistická doktrína nejen byzantského pravoslaví. Je to protizápadní, protikatolická doktrína spravedlnosti. V sovětských dobách bylo samozřejmě správné omezení všech vyznání. Podívejme se na naši historii spravedlivě. V letech 1917-1918 uchvátily moc v Rusku nepůvodní národy. Dostal se nám mezinárodní sionismus s ideou světové revoluce, která předpokládala rozvrat říší a  — pseudodemokratickou cestou  — uchopení moci třídou těch nejbohatších. Bankéřů-milionářů.

  1. Маxim Ševčenko

*1966, ruský novinář a televizní moderátor, společenský aktivista. Člen Rady prezidenta Ruské federace pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva.

31. července 2015

М. Ševčenko ― Ale aspoň přesně víme o Dzeržinském, že nebyl korupčníkem, že si nic nevynucoval, že se nesnažil zastírat nějaké akce ve svém osobním zájmu, že žil dost asketicky. Že byl veskrze neúplatný. Někdo ho označí jako fanatika, jiný jako lidojeda. Ale on určitě nebyl úplatný, určitě nejednal v zájmu své kapsy, svého břicha, své rodiny a nepovažoval revoluci za cestu k osobní kariéře.

[…]

Byl to člověk, který byl na svou epochu, na svou dobu a vzhledem ke své ideji čistým a čestným člověkem. A opakuji, nebyl zbabělcem, nebyl jidášem, nebyl darebákem, nebyl ničemou. Nebyl ani korupčníkem, ani prodejnou duší. Ani tajným, ani otevřeným prostopášníkem. Byl upřímným profesionálním revolucionářem. Byl na nucených pracích, byl odsouzen k smrti, mimo jiné proto, že tam byly nějaké polské události a tak dále. Při nucených pracích onemocněl tuberkulózou. Byl fanatikem ideje. Tato idea byla v mnohém nesprávná, jistě, ale byl čestným člověkem.

3. prosince 2016

― Ale jak víte, zdá se, že Evropa se v této situaci necítí být uražená a omezovaná Spojenými státy.

М. Ševčenko

[…] Jaká Evropa necítí? To necítí evropské vlády, ale cítí to Evropané, kteří hlasují pro opoziční strany, které jsou proruské, pro Národní frontu, Alternativu pro Německo, Stranu svobodných v Rakousku, Ligu severu, pro Orbána, pro Zemana (českého prezidenta), právě oni to tak cítí.

[O výše zmíněných osobách a organizacích se už léta hovoří jako o proruských. Ne proto, že by se tak přímo deklarovaly, ale podle starého úsloví o tom, že pokud něco vypadá jako kachna, chodí to jako kachna a kváká to jako kachna, je to kachna. Je proto potěšující, že se k tomu nyní přímo přiznávají i jejich pasáci. Rovněž se o něco více ozřejmuje afinita Václava Klause k Alternativě pro Německo.]

24. dubna 2017

Novinář a publicista Maxim Ševčenko vyhrál soudní spor s Ruským židovským kongresem. O tom, co to bylo za soudní řízení a jak probíhalo, diskutuje v redakci listu „Zavtra“.

Ale pak jsem najednou, vloni v listopadu nebo v říjnu, to už si přesně nevzpomínám, dostal doporučeným dopisem žalobu pana Kannera proti mně, podanou v souvislosti s jedním mým článkem o reakci pana Kannera na celonárodní průvod 9. května, když pochodoval Nesmrtelný pluk a Vjačeslav Nikonov, který jak známo je vnukem jiného Vjačeslava  — Molotova, vystoupil s portrétem svého děda. Na tuto událost pan Kanner zareagoval, podle mého názoru, velmi agresivním a hulvátským článkem, kde Vjačeslava Michajloviče nazval „kamenným zadkem“. Protože Molotov přežil všechny. A hlavní vina Vjačeslava Molotova podle názoru pana Kannera spočívala v tom, že svou manželku Žemčužinu, známou aktivistku levicově sionistického hnutí, „vydal“ Stalinovi. Že prý zavřel oči, když ji soudruh Stalin posadil do vězení. Je třeba ihned dodat, že její vězení nebylo příliš přísné. Režim soudružky Žemčužiny byl krajně volný. Ve skutečnosti prožila ve vězení velmi krátkou dobu, a tento „kriminál“ je jiná historie. Byl to monstrproces. Stalin ukázal, že pro něj za prvé neexistují nedotknutelní, včetně okruhu jeho nejbližších spolupracovníků. A za druhé, že když lobuješ za sionistické zájmy, nesmějí být v rozporu se zájmy Sovětského svazu a sovětské země, při veškerém respektu v Židům, které tehdy Sovětský svaz tehdy zachránil před nacismem. A tón Kannerova článku se mi zdál ponižující a urážlivý. Ne že bych Molotovovým obdivovatelem. Jistě je jej proč kritizovat. Ale tento člověk si určitě zaslouží víc než ničemné pohihňávání, něco tak sprostého, čím byl prostoupen článek pana Kannera. Napsal jsem text „Proč fašisté nemají rádi Molotova“. Proto — napsal jsem —, že Vjačeslav Michajlovič Molotov byl jedním z konstruktérů Vítězství, člověkem, díky jehož diplomatickému úsilí byl Sovětský svaz schopen odolat mezinárodní izolaci a vytvořit protihitlerovskou koalici, byl bez pochyby hrdinou.

  1. Žores Alfjorov

*1930, fyzik, jediný v Rusku žijící ruský laureát Nobelovy ceny za fyziku (udělena roku 2000 za rozpracování polovodičových heterostruktur a vytvoření rychlých opto- a mikroelektronických komponent). Viceprezident Ruské akademie věd od roku 1991. Předseda prezídia Petrohradského centra Ruské akademie věd. Člen komunistické strany Sovětského svazu od roku 1965. Poslanec Státní dumy RF (od roku 1995).

27. října 2014

Alexandr PROCHANOV: Žoresi Ivanoviči, entropie bude poražena. Cítím, že spolu s těmito procesy, které se rozvíjejí od 90. let, se rozvíjí protiproces, je hmatatelný, narůstá, symptomy jsou znatelné ve všech oblastech. Je to i boj s entropií.

Žores Alfjorov: Z mého pohledu je to, co se odehrává na Ukrajině, proces, který probíhá už dlouho, od 90. let, a já bych jej nazval holocaustem Slovanů. Rozbili Jugoslávii — nejsilnější slovanský stát na Balkáně. Potom se pustili do nás. Pokud rozdupou Ukrajinu, zničí to slovanskou jednotu.

Vyprávěl mi starší bratr a mnoho známých, kteří bojovali na frontě, mi vyprávělo také, že někdy od roku 1943, ačkoli předtím šli do útoku se slovy „Za vlast! Za Stalina!“, se začalo objevovat heslo „Kupředu, Slované!“ A toto heslo zmasovělo. Necítím žádný nacionalismus, ale slovanský svět je ohromný svět, který toho poskytl neobyčejně mnoho. A zejména slovanským světem byl vytvořen Sovětský svaz — druhá civilizace. Tržní ekonomika, tržní principy vedou planetu do slepé uličky. Skutečnost, že je třeba využívat vysokou materiální zainteresovanost, neznamená, že musíme na těchto principech stavět všechno. A vidíme, že na Západě postupuje degradace…

Alexandr PROCHANOV: Co to je destrukce Slovanů? Znamená to, že existuje druhý tak silný, možná že ještě silnější, koncepčně utvářený svět, který také dává takové strašné údery.

Žores Alfjorov: Na to se chci zeptat já vás, Alexandře Andrejeviči, tady nemám takové znalosti. Myslím, že to není náhoda.

[…]

Žores Alfjorov: V jednačtyřicátém jsme měli jiný systém. Ačkoli se teď o tom začíná mluvit, ale je nutné o tom mluvit mnohem více, о tom, že Rudá armáda osvobodila celou Evropu. Ano, byla tady „Normandie–Němen“. Ale to bylo několik desítek pilotů. A francouzská divize SS měla tisíce lidí. A všechny evropské země se staly kolaboranty. Divize SS měli i Češi i Poláci i Maďaři – všichni. Neměli je pouze Řekové a Srbové. A Rudá armáda rozbila všechny.

Když začala válka, bylo mi už 11 a mohu říci, že i když byli Němci pod Moskvou a i když byli Němci ve Stalingradu, 90 % obyvatelstva země bylo přesvědčeno o vítězství, o tom, že stejně vyhrajeme. Byli i zrádci, byli i vlasovci, ale drtivá většina obyvatelstva byla přesvědčena o našem vítězství.

Аlexandr PROCHANOV: Žoresi Ivanoviči, drtivá většina členů Izborského klubu je přesvědčena o našem vítězství. Díky bohu nastane všechno, ačkoli to bude strašné utrpení, to, co se děje na Ukrajině, traumatizuje všechny. Transformace našeho zřízení je nezbytná.

Žores Alfjorov: Kolik času si to ještě vyžádá…

  1. Sergej Čerňakovskij

*1956, politický filozof, politolog a publicista. Doktor politických věd, profesor katedry historie a teorie politiky na fakultě politologie Moskevské státní univerzity М. V. Lomonosova. Řádný člen Akademie politických věd. Poradce prezidenta Mezinárodní nezávislé ekologicko-politologické univerzity. Od července 2012 člen Společenské rady Ministerstva kultury Ruské federace.

11. dubna 2015

Prezidenti Bulharska, Izraele, USA, švédský premiér a lídři dalších států odmítli pozvání na oslavy 70. výročí Vítězství v Moskvě. Ale mnozí pozvání přijali. A Amerika se snaží jim vyhrožovat. V předvečer akce dal velvyslanec USA prezidentovi Česka jednoznačně najevo, že postupuje „nesprávně“, když přijímá pozvání. Miloš Zeman na to odpověděl, že po takovém prohlášení jsou dveře jeho rezidence pro tohoto velvyslance zavřené a že nedovolí žádnému velvyslanci dávat podobné rady. Zaujímáním krajních postojů „pro“, nebo „proti“ opět usilují o rozdělení světového společenství.

  1. Zachar Prilepin

*1975, spisovatel, filolog, publicista. Zachar Prilepin se od roku 2014 osobně účastnil ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Od prosince 2015 je Prilepin poradcem hlavy Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka. Od října 2016 je zástupcem velitele pluku zvláštního určení pro personální práci v armádě DLR, od listopadu 2016 v hodnosti majora.

  1. Sergej Kočergin

*1969, společenský aktivista, publicista, podnikatel, generální ředitel Agentury pro poskytování hypotečních úvěrů na bytové účely Orlovské oblasti. Vedoucí Orlovské sekce Izborského klubu. Kočergin byl obviněn ze tří trestných činů: zneužití plné moci se zvláště závažným následkem, podvodu ve zvláště velkém rozsahu a pokusu o trestný čin. Od září 2017 již není uváděn mezi členy Izborského klubu a jeho texty byly smazány.

26. června 2016

Proto když v zahraničních zdrojích hledáme informaci o Rusku, je třeba brát v úvahu pokořující vztah západního světa k němu tak, jak byl za poslední dvě tisíciletí mýtus o méněcennosti Slovanů všemožně podporován elitami mnoha evropských zemí.

V této souvislosti se jako důležitý aspekt budování ruské civilizace v zahraničí ukazuje problém obrození slovanské vzájemnosti. Je to nesnadný, namáhavý proces v atmosféře, kdy slovanské národy prodělávají velmi těžkou krizi. Téměř ve všech státech se strany a politici nacházejí ve stavu tvrdé konfrontace, která je nejčastěji ze všeho inspirovaná zpoza hranic. Egoistické vnitřní i vnější síly se snaží rozbít ekonomické a sociální struktury, a získat tak kontrolu nad průmyslem, financemi, zemědělstvím, obchodováním, kulturou, vnitřní i vnější politikou slovanských zemí. Před našima očima se za projevů souhlasu ze Západu rozpadají mnohonárodní státy. Spřízněné slovanské národy se navzájem od sebe oddělují státními a celními hranicemi, vízovými přehradami. Svědčí o tom procesy destrukce Sovětského svazu, Jugoslávie, Československa.

Současní nepřátelé slovanské harmonie se snaží zdůvodňovat rozšíření agresivního bloku NATO a zatažení Polska a Česka do něj více méně jako „potvrzení historického osudu“, diktovaného tradičním rozdělením Evropy mezi pravoslavný a katolický svět.

  1. Vladimir Bortko

*1946, filmový režisér, scénárista a producent. Národní umělec Ruské federace (2000), národní umělec Ukrajiny (2003), nositel Státní ceny RSFSR za televizní film „Psí srdce“ (1988). Poslanec Státní dumy za komunistickou stranu Ruské federace, byl zástupcem předsedy výboru Státní dumy pro kulturu.

23. června 2016

  1. Diskuse Izborského klubu

14. dubna 2016

Koncem roku 2015 Izborský klub uspořádal řadu diskusí na téma možnosti pravoslavného (neboli křesťanského) socialismu coby perspektivního ideologického směru našeho společenského a politického života.

  1. Výzva Izborského klubu gubernátorovi Orelské oblasti Vadimu Vladimiroviči Potovskému

9. srpna 2017, Zavtra

[Většina výše členů Izborského klubu citovaných v oddíle II. se obrací na gubernátora s výzvou k vybudování Stalinova pomníku poté, co již byl zřízen pomník Ivanu Hroznému.] […]

Je na čase odstranit do nebe volající nespravedlnost ve vztahu k tomuto vynikajícímu státníkovi. Tuto nespravedlnost dnes neodstraňují ani historikové, ani politici, nýbrž sám lid, který uznává ohromné zásluhy Josifa Stalin o Vlast. Vlny destalinizace už nejednou drtily vědomí veřejnosti a snažily se vyhladit v něm vděčnost vůdci, ale nehledě na to dnes velká část ruského lidu uznává Stalinovu velikost.

  1. Závěr

Jak ukazují citáty z článků a knih členů Izborského klubu, jde o seskupení, v němž jsou zastoupeni příznivci ruského samoděržaví a imperialismu, zastánci ruské invaze do Československa, obdivovatelé Felixe Dzeržinského (který byl vůdcem smečky nejodpornějších vrahů a lupičů) a masového vraha Stalina, popírači šoa a zarputilí antisemité, prosazovatelé vůdcovského principu, šiřitelé choromyslných konspiracistických blábolů či pavědci, kteří se sice honosí různými akademickými či církevními hodnostmi, ale buď neovládají obor, ve kterém své tituly získali, nebo nestydatě lžou (to mimo jiné vzbuzuje značné obavy o kvalitu humanitního vzdělání v Rusku a rovněž o oprávněnosti označení think-tank). Nemluvě už o tom, pokud se vydávají na pole, kterému nerozumějí vůbec, jako třeba fyzik Alfjorov (jak vidno, ani Nobelova cena nechrání před šířením stupidit na jiném poli) nebo Nikolaj Starikov. Přes veškerou vzájemnou rozporuplnost, vykonstruovanost a lživost však jejich tvrzení nelze zlehčovat, protože vesměs jde o vlivné osoby z okolí prezidenta Putina, poslance Státní dumy a významné členy společenských organizací.

Těmto hlásným troubám kremelské propagandy se u nás dostává přízně zejména ze strany Komunistické strany Čech a Moravy, tzv. alternativních médií a dalších organizací, které jsou s ní provázány pupeční šňůrou, jako jsou zejména různé hejslovanské spolky. Tato „slovanská“ sdružení jsou s funkcionáři Izborského klubu v těsném kontaktu, pokud ti dokonce nestojí přímo v jejich čele. (Klub stojí také za organizací tzv. všeslovanských sjezdů; poslednímu z nich jsme se věnovali v příspěvku Rusko – země zaslíbená. Dokumenty XII. všeslovanského sjezdu.)

Výše citovaní kremelští ideologové jasně ukazují, kam by chtěli zavést vývoj – směrem k trestům za zpochybňování „Vítězství“, ke glajchšaltování médií, k věznění či vyhošťování názorových odpůrců („lodě filozofů“ už koneckonců organizoval sovětský masový vrah Lenin). Příznačný je i Duginův obdiv k Waffen SS.

Bylo by zajímavé vědět, jak by se členové všech těch facebookových skupin jako „Rusko je náš přítel“ či „Přátelé Ruska“ tvářili na zavedení pravoslaví a islámu, pokud bychom nedej bože opět spadli do ruské sféry vlivu, a na pravoslavný socialismus. A pokud někdo oslavuje Hamas, nezdá se, že by se právě na něj dalo spolehnout v boji proti islámskému teroru.

Je proto opravdu mít se velice na pozoru před všemi, kdo se dožadují referenda o vystoupení z EU a NATO, hlásajíce přitom vrácení vlády do rukou národů, i když třeba nedodají, co nám členové Izborského klubu říkají zcela nepokrytě – totiž že to bude s ruskou pomocí. Příznačné je i označování Západu jako říše ďábla. V tom se Alexandr Dugin zcela shoduje s muslimskými teroristy. Můžeme být také jen vděčni za přiznání o prokremelských osobnostech a hnutích, o snaze rozbít jednotu západních zemí a organizovat proruské převraty. A nezapomínejme na slova Alexandra Prochanova, že „drtivá většina členů Izborského klubu je přesvědčena o našem vítězství.“

1 Pavel Šipilin je ruský bloger, který se zasazuje za obnovení ruské síly, bojuje proti liberálům, „anglosaskému nebezpečí“ a Ukrajině. Jeho texty zveřejňuje Sputnik, u nás Protiproud, Almanach, NWOO.

2 Podle vyjádření Naročnické je Institut financován pouze z darů, podle jejího zástupce Lauglanda a šéfa bývalé newyorské sekce pocházejí veškeré peníze z Fondu historické perspektivy, jehož předsedkyní Naročnická také je (jak uvádí server Svoboda.org). Fond také vydává nacionalistický internetový časopis Stoletie.ru, spolupracuje s ministerstvem zahraničí RF, Ruským institutem strategických studií, agenturou RIA Novosti, novinami Izvestija a Rossijskaja gazeta.

Vitalij Averjanov*

Člen prezídia Všeslovanského klubu

Аlexandr Nagornyj*

Аlexandr Agejev*

Žores Alfjorov

Biskup Augustin (Аnisimov)*

Člen prezídia všeslovanského svazu

Dmitrij Ajackov

Sergej Batčikov*

Vladimir Bortko

Sergej Glazjev*

Мichail Děljagin*

Аlexandr Dugin*

Leonid Ivašov*

Аndrej Kobjakov*

Valerij Korovič*

Sergej Kočergin*1

Giulietto Chiesa

Jelena Larina

Jurij Lastočkin*

Мichail Leontěv*

Georgij Maliněckij

Natalija Naročnickaja*

Аlexandr Notin*

Vladimir Ovčinskij

Ivan Ochlobystin

Oleg Platonov

Člen prezídia Všeslovanského klubu

Jurij Poljakov

Zachar Prilepin

Vasilij Simčera

Nikolaj Starikov*

Šamil Sultanov*

Jurij Tavrovskij

Sergej Uškalov

*) Zakládající členové

Napsal: Miloš Kadlec