Otto von Bismarck v Putinových službách

Otto von Bismarck. Bundesarchiv, Bild 183-R68588 / P. Loescher & Petsch / CC-BY-SA 3.0

Máte-li pocit, že fantazie tvůrců falešných citátů se po Werichovi a Lasicovi vyčerpala, jste na omylu. A tak došlo i na prvního německého kancléře.

Od začátku roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je u nás s oblibou používán tento podvržený citát německého kancléře Bismarcka:
„Síla* Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejen oddělit, ale také ji postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části a pak se jenom dívat, jak bratr zabíjí bratra.“
(* varianty: moc, mohutnost)

Údajná původní německá verze zní:
„Die Macht Russlands kann nur durch die Abtrennung der Ukraine untergraben werden. Man muss die zwei Teile dieses einigen Volkes gegeneinander aufbringen und zuschauen, wie Brüder ihre Brüder töten werden.“

Nejrozšířenější, kupodivu ruská, verze vypadá takto:
„Могущество России может быть подорвано только отделением от неё Украины… необходимо не только оторвать, но и противопоставить Украину России, стравить две части единого народа и наблюдать, как брат будет убивать брата.“

O tom, že jde o podvrh, psal už v červenci 2014 Blesk, 22. srpna 2014 pak na Britských listech Karel Dolejší.

Mezi prvními, kdo tento podvrh u nás šířil, byl 24. 4. 2014 Tomáš Cinka v Haló novinách. Ten sice ještě hovoří citátu, který je připisován Bismarkovi, hned ale vybere piruetu, kterou s oblibou používají (proruští) lháři: „Bohužel tak nyní platí výrok, který někteří mylně připisují Otto von Bismarckovi, ale ať už je autorem kdokoliv, nejlépe vypovídá o postoji současné administrativy Spojených států a některých států Evropské unie.“ O něco později, 12. 5. 2014, se od citátu už coby pravého opět v Haló novinách odpíchl Ladislav Balcar k několikastránkovému textu. V červnu pak nastupují „alternativní média“ EU-server a NWOO (tento server alespoň poctivě uvádí ruský zdroj), v červenci Parlamentní listy s článkem Miroslava Ransdorfa a Nová republika.

V září se podvržený citát nepřekvapivě objevuje na webu pobočky ruských tajných služeb Ne základnám. Přímo v parlamentu se pak na něj odvolává poslanec KSČM Jiří Valenta. Na konci září „citát“ na akci „Prameny současného fašizmu v Evropě“, kterou v Parlamentu (sic!) pořádalo Ruské středisko vědy a kultury (sic!), přednesla předsedkyně Progresivní socialistické strany Ukrajiny Natalija Vitrenko. Akce se podle zprávy RSVK zúčastnili „zástupce předsedy Parlamentu České republiky Vojtěch Filip, poslanec Parlamentu České republiky Jan Borka, členové Evropského parlamentu Jiří Maštálka a Miloslav Ransdorf, vedení a členové Českomoravského slovanského svazu, zástupci organizací krajanů“. (Nezajímavá ostatně není ani oficiální fotografie z akce, zejména osoby sedící ve druhé řadě.)

64

V roce 2015 tento falešný citát dokonce třikrát zopakoval autor grafomanských textů Břetislav Olšer zde, zde a zde, aby si jej příznivci „alternativního zpravodajství“ zapamatovali. Daleko ostudnější je, že podvržený citát používali i lidé, u kterých se na rozdíl od výše jmenovaných osob dá předpokládat, že umějí pracovat se zdroji. Neuvěřitelné je, že si vymyšleným Bismarckem posloužil Dr. h. c. prof. Ing. Milan Šikula, DrSc. z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd na vědeckopopularizační akci Nové tendence v zápase o pozice v globálním vládnutí 21. listopadu 2014 v Brně (ruskou propagandu tak financovala EU). Ve své přednášce Nové tendence v zápase o pozice v globálním vládnutí Šikula ostatně uvedl jako zdroje další obskurní texty. Zcela ostudně ovšem působí, pokud se k použití falešného citátu sníží komerčně úspěšný spisovatel, ale především vystudovaný historik, jakým je pan Vlastimil Vondruška, ve svém příspěvku na Parlamentních listech.

Nyní jsem ještě dlužen definitivní důkaz o falešnosti citátu a o jeho původu v ruské propagandě. Není třeba uvádět zde zprávu serveru StopFake. Vyšel jsem pouze z vlastních rešerší a jazykového srovnání, které to jasně dokazují.

  1. Citát neexistuje. Potvrdila to Nadace Otto von Bismarcka (tedy pokud nepřijmeme argumentační styl Vladimíra Mynáře: „Já jsem zastáncem toho, že to, že se článek nenašel, pro mě není důkazem toho, že neexistuje“) Navíc je v citátu zmínka o Ukrajině, což je nesmysl, protože v Bismarckově době nebyl tento pojem znám jako územně správní jednotka. Pouhá malá (severní) část dnešní Ukrajiny se nazývala Maloruskem a navíc byla kolem dokola obklopena Novoruskem a dalšími ruskými guberniemi, těžko by tedy toto území bylo bývalo možné odtrhnout od Ruska.
  2. Různé verze citátu v češtině (mohutnost Ruska versus síla Ruska versus moc Ruska) ukazují jeho přebrání nikoli z němčiny (kde jako první stojí slovo Macht = moc, síla), nýbrž z ruských zdrojů (могущество). Ruské slovo могущество velmi dobře koresponduje s německým slovem Macht, variantní český překlad mohutnost ale nemá nic společného s údajným původně německým výrazem. To jen někdo, kdo překládalz ruštiny, se nechal svést blízkým slovanským jazykem.
  3. Vedle výše uvedené zmínky o RSVK ruský původ „citátu“ dokazuje například text na serveru Russkij obezrevatěl z 16. ledna 2014, téměř dva měsíce před vysláním zelených mužiků. V rozhovoru pro server Izvestija těsně před anexí v únoru 2014 falešný citát uvádí finský levicový aktivista, sociolog práva a příznivec Vladimira Putina Johan Bäckman. Oficiální ruské stránky odkazují například na knihu N. Uljanova a Е. Моrоzova „Ukrajinský separatismus“ z roku 2004. Putinův poradce Sergej Glazjev si bere Bismarcka do úst 25. 7. 2014, nejinak činí Komsomolská pravda 20. 9. 2014 nebo Alena Berezovskaja 11. prosince 2014 na serveru Rossija segondja (ta ostatně v červnu 2014 při berlínské prezentaci propagandistického filmu o Ukrajině po námitkách z obecenstva suverénně tvrdila, že citát je pravdivý, protože už sto let představuje maximu Západu ve vztahu k Rusku).

Je tedy zcela nesporné, že zmíněná sentence je podvržená. Skutečnost, že je s vědomím nepravosti tak hojně používána ruskými propagandisty, je silným nepřímým důkazem o lživosti ruských tvrzení o Ukrajině – proč by měli používat lživý citát, když by si byli jisti svou pravdou?

Vztah našich příznivců Ruska a alternativních médií k tomuto podvrženému citátu trefně vystihuje komentář „naštvané matky“ Eva Hrindové k vymyšlenému citátu Jana Wericha o muslimech z nepravého facebookového profilu Jiřího Ovčáčka: „Nakonec se ukázalo, že je to opravdu spíše hoax. Ale to není podstatné. Ukazuje nám to několik zajímavých věcí. Že lidé mají silnou tendenci věřit, že Werich by něco takového mohl říct, protože je to pravda. To je pozitivní.“