Nedávno vyšla zpráva, že bylo v Česku aplikováno 1278 dávek léčiva bamblanivimab od firmy Eli Lilly a 2242 dávek REGN-COV2 od společnosti Regeneron. Mezi pacienty je o ně velký zájem, přičemž jsou určené pro neočkované pacienty se slabším průběhem, u kterých lze očekávat vážný průběh.
Kasirivimab, imdevimab (tyto dvě látky obsahují REGN-COV2), bamlanivimab a etesevimab jsou tzv. monoklonální protilátky s účinkem proti COVID-19. Monoklonální protilátka je protilátka (typ proteinu), která byla navržena tak, aby rozpoznávala a navázala se ke specifické struktuře (nazývané antigen). Tyto monoklonální protilátky jsou navrženy tak, aby se navázaly na S-protein (spike protein) viru SARS-CoV-2 na jeho různých místech. Když se protilátka naváže na S-protein, virus není schopen vstoupit do lidských buněk. Protilátky se váží na různé části proteinu a jejich použití v kombinaci (Kasirivimab s imdevimabem a bamlanivimab s etesevimabem) může mít větší účinek než jejich použití samostatně.
Paradoxní je, že stejně jako očkování proti COVID-19 i tyto léky jsou jen podmínečně schválené. Léky tedy nejsou schváleny natrvalo, ale jen podmíněně. FDA či české ministerstvo mohou kdykoliv změnit názor, pokud se objeví důkazy, že látka nepomáhá. Nebo se objeví lepší léky s lépe prokázaným účinkem. Monoklonální protilátky jsou tedy všude zatím považovány za experimentální lék, ne zaručený prostředek proti covidu. Informaci o podmínečném schválení obou léků lze nalézt zde a zde.
„Odpírači vakcín často argumentují tím, že vakcína byla urychleně vyvinuta a nebyla zkontrolována. Podle stejných pravidel ale byly vyvinuty a kontrolovány i monoklonální protilátky,“ diví se logice neočkovaných praktický lékař Svatopluk Býma.