V Plzni nedávno došlo ke zvláště odpornému činu ze strany člověka z Ukrajiny, který zde brutálně znásilnil a následně se pokusil zavraždit teprve 15letou dívku. Žádné ospravedlnění pro tento trestný čin neexistuje a muži hrozí výjimečný trest. Dobrou zprávou je, že  existuje smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o předávání vězňů do výkonu ve své zemi. Tato smlouva se nazývá Smlouva o předávání odsouzených osob mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny byla podepsána v roce 2004 v Kyjevě. Násilník si tedy pravděpodobně odpyká trest na Ukrajině.

Zvláště odporný je však i příspěvek aktivisty Matouše Bulíře a dalších, kteří se snaží naznačit, že zatímco Ukrajincům je věnována pozornost, těmto obětem ne. Demonstruje na přístupu prezidenta Petra Pavla, který se setkal s ukrajinskou dívkou, která byla poplivána. Kritizuje, že Petr Pavel se s obětmi znásilnění nesetkal. Do věci ještě zatahuje i případ z Prahy 10, ve kterém není ani jasné, zda útočníkem byl člověk z Ukrajiny. Samozřejmě se nejedná o jediný příspěvek v tomto duchu.

Náš web je v kontaktu s neziskovou organizací, která poskytuje znásilněné dívce psychologickou pomoc. Samozřejmě bezplatně. Prostřednictvím neziskové organizace (kterou raději nejmenujeme) víme, že rodina dívky si rozhodně nepřeje, aby identita dívky byla prozrazena. Nepřeje si tedy ani kontakt s politiky za přítomnosti kamer, fotoaparátů a podobně. Matouš Bulíř a podobní kritizují tedy něco, o čem nemají informace a neznají přání rodiny. Základem práce s obětmi je samozřejmě i to, že oběti nechají vybrat, zda svůj příběh chtějí s někým veřejně sdílet nebo ne. Nezisková organizace také potvrdila, že ze strany státních institucí byla nabídnuta finanční pomoc zahrnující pomoc oběti i rodině.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.