Zpěvák Jarek Šimek ve videu, které umístil na sociálnchí sítích hovořil o nějaké dani z léků. Co tím přesně myslel, nezmínil. Faktem je, že DPH na léky se naopak sníží. Většina zdravotnických prostředků a farmaceutických výrobků byla zatížena patnáctiprocentní sazbou DPH a bude dvanáctiprocentní sazba.
V další části videa pak hovořil o nějaké válečné dani. Pravděpodobně o zvyšování daňové zátěže, kdy se hovoří například o zvýšení daně z nemovitosti nebo zrušení některých daňových výjimek. Šimek řekl, že vláda podporuje válku a proto potřebuje peníze.
Ale i toto je nepřesné. Opomineme-li, že válku způsobilo Rusko a vláda se rozhodla pomoci především lidemm, které v ČR už měli část rodiny a odváděli zde daně, tak válka na Ukrajině sama o sobě není velkým problémem pro státní rozpočet. Ruskem vyprovokovaná válka totiž měla za příčinu růst cen a tím i vyšší výběr na daních.
Největší díru v rozpočtu udělalo rozhodnutí vlády ANO zrušit superhrubou mzdu. Nutno dodat, že pro zrušení byla i ODS. Tehdy vznikl propad příjmů do rozpočtu 87 milard korun a to jen v roce 2021.
Ruská invaze na Ukrajinu začala loni 24. února. Ministerstvo financí v dubnu odhadovalo, že celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny vyjdou na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Redakce Refresheru zjišťovala, nakolik se predikce resortu naplnily. Přesnou částku, kterou stát dosud přispěl na pomoc Ukrajincům a Ukrajinkám v Česku, ministerstvo financí neuvedlo z důvodu režimu utajení. Celoroční náklady však přesáhly minimálně 25 miliard korun. To je však jednou stranou. V České republice si od začátku invaze do konce října našlo práci téměř 160 000 ukrajinských občanů s dočasnou ochranou. Část z nich se vrátila domů, aktuálně tak v Česku pracuje přes 98 000 ukrajinských uprchlíků. Tito lidé, protože pracovali, tak do státního rozpočtu přispívali daněmi a rovněž platili sociální a zdravotní pojištění.