Městské legendy (Urban legends) zažívají nový “boom”. Lidé napříč republikou sdílejí různé zaručené informace, jak ukrajinské děti budou zvýhodněny ve školách nebo v mateřských školkách. Jedná se přitom o nesmysl. Například Jarmila Klímová tvrdí, že se na střední školy hlásí „desítky tisíc našich spřátelených dětí z UA, které mají stanovené úplně jiné podmínky pro přijetí, samozřejmě výhodnější.“ To je samozřejmě nesmysl. Na střední školy s maturitou si podalo přihlášku přes 1280 ukrajinských uprchlíků, nikoliv desetitisíce a nijak zvýhodňováni nejsou. Musí totiž například prokázat znalost českého jazyka, který se zatím neměli šanci naučit.
Jindy jsou sdíleny „zaručené“ informace o tom, že údajně ve školách dávají přednost ukrajinským dětem před českými. Zápisy do mateřských školek přitom teprve budou v květnu. Většina radnic přitom chce, aby zapisované děti měly trvalé bydliště v dané obci (případně v obci se kterou mají smlouvu). Nově příchozí lidé z Ukrajiny přitom dostávají dočasnou ochranu. Pro ně jsou zřizovaný speciální adaptační skupiny, ale ty nejsou zřizovány na úkor míst v „běžných“ školkách.
Šíří se také fámy, že lidé přicházející z Ukrajiny dostávají zadarmo potraviny v supermarketech nebo benzín. Že se jedná logicky o nesmysl je už zřejmé z toho, že pokud by tomu tak bylo, rychle by vznikl černý trh s levnějším zbožím.
Typickým příkladem jak urban legends se šíří si můžeme také ukázat na příklad příspěvku Daniela Vávry. Ten v jednom příspěvku použil spojení “jedna paní mojí ženě povídala” a následně popřel, že by se jednalo o příběh “jedna paní povídala”. V tomto případě mělo jít o rozhovor, co vše Ukrajinky dostávají zadarmo. 
Vše to může zajít až do takové fáze, že lidé jsou schopni věřit na existenci ostrova, který existuje jen v knihách.
