Na sociálních sítích se v posledních dnech šíří tvrzení, že ministr vnitra Vít Rakušan krátce po volbách „nakoupil nábytek za 230 milionů korun“. Tuto informaci sdílel mimo jiné aktivista František Kubásek a facebooková stránka Hranatost, která dlouhodobě podporuje hnutí Motoristé sobě. Oba příspěvky však manipulují s fakty. Ve skutečnosti se nejedná o žádný okamžitý nákup, ale o rámcovou smlouvu, která umožní v příštích letech pořizovat běžné vybavení pro jednotlivé složky resortu vnitra, především pro policii a hasiče.
Ministerstvo vnitra skutečně uzavřelo rámcovou dohodu na dodávky kancelářského, sedacího a lehacího nábytku v maximální hodnotě 229,9 milionu korun. Rámcová dohoda ovšem neznamená, že by peníze již byly utraceny nebo že by ministerstvo nakoupilo veškerý nábytek naráz. Takové smlouvy jsou běžným postupem ve veřejné správě – stanovují pouze cenový rámec, z něhož mohou jednotlivé útvary čerpat podle potřeby a dostupných financí. V tomto případě půjde o vybavení policejních služeben, kanceláří, archivů a dalších pracovišť v rámci celého resortu, nikoli o luxusní nábytek pro úředníky ministerstva, jak naznačují dezinformátoři.
Na Facebooku se však začal šířit výrok Františka Kubáska, který Rakušana obvinil, že „po volbách objednal nábytek za 230 milionů“, doprovázený fotografií, na níž ministr zvedá ruku směrem vzhůru. Obrázek má vyvolávat dojem, že Rakušan hajluje, a doprovází jej urážlivý komentář o „islamizátorovi“ a „cenzuršanovi“. Tato fotografie je však vytržená z kontextu – vznikla během veřejného shromáždění, kde ministr upozorňoval na transparent s nacistickým symbolem a gesto rukou použil právě k tomu, aby na něj upozornil. Opačný výklad je zjevnou manipulací a zneužitím momentky k dehonestaci politika.
Podobně zavádějící je i interpretace stránky Hranatost, která tvrdí, že se ministr snaží „svůj kšeft zakrýt zmínkou o Filipu Turkovi“. Ve skutečnosti Rakušan na svém profilu zveřejnil video, kde vysvětluje, že žádný nábytek dosud nebyl nakoupen a že jde o běžný rámec, podle nějž budou pořizovat vybavení jeho nástupci. Zároveň připomněl, že policisté, které právě Turkovo hnutí Motoristé často napadá, musejí při výkonu služby na něčem sedět – jednoduchý fakt, který zcela popírá narativ o „rozmařilém kšeftu“.
Celá kauza tak ukazuje klasický příklad manipulace, kdy se skutečná úřední smlouva přetváří v senzaci o údajné korupci, doplněnou o zneužitou fotografii a politické narážky. Podobné případy se na české scéně opakují – čtenáři by proto měli vždy ověřit, zda se mluví o reálném nákupu, nebo jen o rámcové dohodě, a zda publikované snímky nevznikly za zcela jiným účelem, než jaký jim dávají šiřitelé dezinformací.