Na facebookové stránce „Miloš Zeman – prezident České republiky“, která se prezentuje jako oficiální stránka Miloše Zemana, prezidenta republiky v letech 2013–2023, se objevila další ostrá vyjádření ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Stránka má zhruba 145 tisíc sledujících a odkazuje na web kancelarmilosezemana.cz; nelze však s jistotou určit, zda konkrétní publikovaný text pochází přímo od Miloše Zemana, od jeho kanceláře, nebo od správce profilu. Veřejně dostupné popisy profilu jej nicméně označují jako oficiální stránku bývalého prezidenta.
Příspěvek tvrdí, že „sudetští Němci byli nedílnou a fanatickou součástí nacistického hnutí“, že poválečný sudetoněmecký spolek založili bývalí nacisté a že za řečmi o smíření se skrývá snaha „převrátit historii naruby“ a „zničit základy českého právního řádu“. Podobná rétorika se v posledních týdnech objevovala i v dalších Zemanových vyjádřeních. Už v březnu Zeman podle Echo24 mluvil o sjezdu jako o „nátlakové politické akci“ namířené proti zájmům českých občanů a tvrdil, že cílem je „oslabit českou národní identitu“ a připravit podmínky pro revizi výsledků druhé světové války.
Historické jádro těchto tvrzení nelze jednoduše odmítnout. Henleinova Sudetoněmecká strana sehrála při rozbití Československa zásadní roli. V posledních předválečných parlamentních volbách v roce 1935 získala 15,2 procenta hlasů a stala se nejsilnější stranou v zemi. Česká televize tuto skutečnost připomíná jako jeden z momentů, které předznamenaly další vývoj směřující k Mnichovu. Pravda je i to, že K. H. Frank byl sudetský Němec, vysoce postavený nacista a válečný zločinec, který měl v protektorátním mocenském systému mimořádný vliv.
Manipulace však začíná tam, kde se z těchto historických faktů dělá paušální kolektivní vina. Podpora Henleinovy strany byla mezi sudetskými Němci masová a politicky zničující, ale tvrzení, že sudetští Němci jako celek byli „fanatickou součástí nacistického hnutí“, vymazává rozdíly mezi nacisty, sympatizanty, oportunisty, pasivní většinou i německými antifašisty. Historicky přesnější je říci, že významná část sudetoněmecké společnosti Henleinovo hnutí podporovala a že SdP se stala nástrojem Hitlerovy politiky proti Československu. Není však korektní přenášet vinu na všechny sudetské Němce bez rozdílu ani ji automaticky přenášet na jejich dnešní potomky.
Podobně zjednodušující je tvrzení, že „bývalí nacisté založili sudetoněmecký spolek“. Sudetoněmecký landsmanšaft skutečně vznikal v prostředí poválečných vysídlenců a v jeho raných strukturách se pohybovali i lidé s problematickou minulostí. Z toho ale neplyne, že dnešní organizaci lze jednoduše označit za nacistickou. Současná debata se navíc týká organizace, která během posledních let prošla podstatnou změnou politického rámce. Novinky připomínají, že dříve byl landsmanšaft v českém prostředí vnímán jako revanšistická organizace, ale zlomem byla změna stanov v roce 2015, kdy z nich vypadly formulace o návratu majetku.
Právě zde se opakuje další manipulace: strašení Benešovými dekrety a majetkovými nároky. Je pravda, že starší stanovy landsmanšaftu obsahovaly formulace o domovině a majetkovém vyrovnání. V roce 2015 se však sdružení pokusilo tyto formulace vypustit; Hospodářské noviny tehdy psaly, že ze stanov zmizela snaha o vrácení majetku. Právní proces nebyl úplně přímočarý, protože změna narazila na soudní a procedurální spory. Deník ale v aktuálním fact-checku shrnuje, že landsmanšaft v letech 2015 a 2016 sporné formulace o znovuzískání domova a majetkových nárocích ze stanov vypustil. Tvrdit dnes, že sjezd v Brně znamená přípravu na majetkové nároky nebo zničení českého právního řádu, proto není doložené.
Zemanova rétorika v posledních týdnech přitom nepracuje jen s historickými fakty, ale i se silnými nálepkami. Podle iDNES při debatě k sudetoněmeckému sjezdu přirovnal pozvání Bernda Posselta a landsmanšaftu ze strany Meeting Brno ke „kolaboraci“. Podle Seznam Zpráv pak na demonstraci v Brně označil sjezd za „obludnost“, zopakoval, že sudetoněmecký spolek založili bývalí nacisté, a uvedl, že Bernd Posselt v roce 2002 hlasoval proti vstupu České republiky do Evropské unie. Takové výroky posouvají debatu od věcné kritiky k morálnímu obvinění dnešních aktérů z jakési pokračující protinárodní činnosti.
Přitom samotný brněnský sjezd nelze popsat jen jako izolovanou „provokaci“. Podle České televize byl součástí akce i pietní program a připomínky obětí nacismu; sudetští Němci měli hlavní program na výstavišti a odpůrci demonstrovali na Dominikánském náměstí, tedy zhruba dva kilometry odtud. ČT také uvádí, že na sjezdu zazněla česká hymna, která se součástí sudetoněmeckých sjezdů stala od roku 2022, kdy ji Bernd Posselt označil za znamení vzájemného přátelství. To samo o sobě samozřejmě neznamená, že všichni musejí s konáním sjezdu v Brně souhlasit. Znamená to ale, že tvrzení o plánovaném „převracení dějin“ je přinejmenším nepodložené.
Legitimní otázkou zůstává citlivost místa a načasování. Brno je město spojené jak s nacistickým terorem, například Kounicovými kolejemi, tak s poválečným násilím vůči německému obyvatelstvu, včetně Brněnského pochodu smrti. Kritika, že se podobná akce v Brně může části veřejnosti jevit jako necitlivá, je politicky obhajitelná. Jiná věc je ale tvrdit, že samotná účast sudetských Němců v Brně je útokem na českou státnost. Novinky připomínají, že sjezd pozvala iniciativa Meeting Brno, která od roku 2016 pořádá festival zaměřený na smíření a hledání společných cest.
Celý spor je třeba zasadit i do rámce česko-německého smíření po roce 1989. Česko-německá deklarace z roku 1997 výslovně přiznává německou odpovědnost za vývoj vedoucí k Mnichovu, rozbití a obsazení Československa i za nacistické zločiny. Současně česká strana vyjadřuje lítost nad utrpením a křivdami způsobenými nevinným lidem při poválečném vyhánění. Tato dvojí paměť není přepisováním dějin, ale pokusem rozlišit mezi vinou nacistického režimu, kolektivním trestem a osudy konkrétních civilistů.
Verdikt: zavádějící manipulace. Výroky šířené stránkou Miloše Zemana a jeho další vyjádření staví na pravdivých historických faktech: Henleinova SdP skutečně pomáhala rozbít Československo, mnoho sudetských Němců podporovalo nacistickou politiku a K. H. Frank byl sudetský Němec a válečný zločinec. Z těchto faktů ale texty vyvozují nepřiměřené závěry: paušalizují vinu, spojují dnešní landsmanšaft s nacismem bez rozlišení vývoje organizace a podsouvají brněnskému sjezdu nedoložený záměr ohrozit český právní řád. Kritika sjezdu je legitimní politický názor. Tvrzení, že jde o pokračování nacismu nebo přípravu revize výsledků druhé světové války, však dostupná fakta nepodporují.