Na sociálních sítích se opakovaně šíří tvrzení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se stal nedemokratickým vůdcem. Jeden z hojně sdílených příspěvků uvádí: „Zelenskyj poté, co zavřel předsedu Nejvyššího soudu, zrušil Ústavní soud, zrušil volby, zrušil pravoslavnou církev, televizní stanice, opoziční média a politické strany, nechal zablokovat majetek i poslední trpěné opozici Petru Porošenkovi, de facto se stal nedemokratickým vůdcem.“ Příspěvek dále naznačuje, že jeho nelegitimitu uznává i Donald Trump, a končí spekulacemi o jeho údajném pádu a pomstě lidu.
Tyto výroky, často formulované emotivně a s dramatickými závěry, mohou na první pohled působit přesvědčivě. Jenže při bližším ověření jednotlivých tvrzení se ukazuje, že jde převážně o zkreslené či zcela nepravdivé informace, případně o fakta vytržená z kontextu. Ve většině případů se jedná o rozhodnutí přijatá během výjimečného stavu v zemi, která čelí ruské invazi, a jejich účelem byla obrana státu, nikoliv potlačení demokratických svobod.
Tvrzení, že Zelenskyj „zavřel předsedu Nejvyššího soudu“, je zkreslené. V květnu 2023 byl tehdejší předseda soudu Vsevolod Kňazev zadržen kvůli podezření z přijetí úplatku, a to nikoli prezidentem, ale ukrajinskou protikorupční policií. Kňazev byl následně odvolán plénem soudu a propuštěn na kauci. K jeho zatčení došlo v rámci vyšetřování korupce, nikoli kvůli politickému nesouhlasu.
Další tvrzení, že Zelenskyj „zrušil Ústavní soud“, není pravdivé. Ústavní soud Ukrajiny v posledních letech fungoval ve ztíženém režimu, především kvůli nedostatku soudců. Někteří skončili v řádném termínu, jiné nebylo možné kvůli válce doplnit. Přesto soud nadále rozhodoval, například o ústavních stížnostech, a nikdy formálně zrušen nebyl. Ukrajinská justice čelí výzvám, ale funguje i v mimořádných podmínkách.
Tvrzení o „zrušení voleb“ rovněž neodpovídá realitě. Volební procesy byly pozastaveny na základě ukrajinských zákonů a ústavy, které během stanného práva výslovně zakazují konání voleb. Tato legislativa existovala již před válkou a není výmyslem Zelenského vlády. Podle ústavy zůstává prezidentem až do nových voleb, které se mohou konat až po skončení stanného práva.
Ani tvrzení o „zrušení pravoslavné církve“ není přesné. Ukrajina zakázala činnost Ruské pravoslavné církve, jejíž vedení opakovaně podporovalo ruskou agresi a působilo jako nástroj ruského vlivu. Omezení se potenciálně může týkat i Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UPC-MP), pokud soud uzná její přímé napojení na Moskvu. Soudní řízení však k červenci 2025 ještě probíhá. Jiná pravoslavná církev, Pravoslavná církev Ukrajiny, působí v zemi nadále a má většinovou podporu věřících.
K omezení některých médií skutečně došlo. V roce 2021 prezident podepsal dekret, kterým zakázal vysílání několika proruských televizních stanic a webů, jejichž majitelé byli obviněni z šíření dezinformací a napojení na Kreml. Tyto zásahy byly provedeny bez soudního rozhodnutí, což vyvolalo kritiku některých domácích i mezinárodních organizací. Je však třeba dodat, že v zemi stále působí desítky jiných médií, včetně těch s opozičními názory.
Podobně je nutné chápat i pozastavení činnosti několika politických stran, ke kterému došlo po začátku ruské invaze. V březnu 2022 Zelenskyj dočasně zakázal 11 stran, které podle bezpečnostních složek měly vazby na Rusko. Jejich činnost měla být obnovená až po skončení stanného práva. Přesto však v parlamentu i mimo něj nadále fungují další opoziční strany, včetně těch, které kritizují vládu.
Jedním z mála přesných tvrzení je to, že prezident v únoru 2025 skutečně uvalil sankce na bývalého prezidenta Petra Porošenka. Ty zahrnovaly zmrazení majetku a omezení obchodních aktivit. Sankce byly zdůvodněny obviněními z napomáhání separatistickým strukturám během jeho prezidentství, případ je ale dosud neukončen. Porošenko a jeho strana Evropská solidarita přesto nadále politicky působí.
Zbytek příspěvku už tvoří čistě názorové soudy a spekulace, například o tom, že „Zelenskyj je odepsaný“ nebo že „bude předhozen davu“. Tyto výroky nelze fakticky ověřit a slouží především k emocionální manipulaci a polarizaci veřejnosti. Tvrzení, že jeho nelegitimitu uznal Trump, není doloženo žádným oficiálním vyjádřením.
Závěrem lze říct, že sdílený příspěvek představuje typický příklad dezinformačního narativu, který využívá reálné události, ale manipuluje s jejich významem a vytrhává je z kontextu. Jeho účelem není informovat, ale vyvolat dojem, že Ukrajina pod vedením Volodymyra Zelenského ztratila demokratický charakter. Takový závěr ale dostupné ověřené informace nepodporují.
Více v článku na webu Demagog