Příspěvek s výzvou, aby vláda „po svátcích zavřela hranice s Ukrajinou“, by mohl fungovat jako absurdní vtip. Bohužel jím není – přes devět tisíc lajků ukazuje, že řada lidí bere tuto myšlenku vážně. Už na základní geografii ale narážíme na první problém: Česká republika s Ukrajinou žádnou společnou hranici nemá. Zavřít něco, co neexistuje, lze jen v pohádce nebo na Facebooku.
Ani právně by podobný návrh nedával smysl. Nejsme Spojené státy, kde může prezident exekutivním rozhodnutím vyhlásit plošný zákaz vstupu občanům určité země. Plošný zákaz vstupu na základě státní příslušnosti by byl v rozporu s evropským právem i s českými antidiskriminačními zákony. I u Ruska ostatně platí omezení pouze pro držitele diplomatických pasů, nikoli pro všechny občany.
Celá představa navíc ignoruje realitu české ekonomiky. Pokud by se lidé z Ukrajiny „nevrátili po svátcích zpět“, jak si autor přeje, řada podniků by se jednoduše nerozjela. Stavebnictví, průmysl, logistika, sociální služby i zemědělství jsou dnes na ukrajinské pracovní síle výrazně závislé. Nejde o ideologii, ale o prostý fakt, který potvrzují zaměstnavatelé napříč obory.
Výsledkem tak není odvážný politický návrh, ale směs geografického omylu, právní neznalosti a ekonomické slepoty. Kdyby šlo o satiru, byla by povedená. Problém je, že tisíce lajků naznačují, že část publika ji čte jako seriózní řešení. A to už tak vtipné není.