Patrik Tušl na Facebooku vyzývá, aby lidé šířili, že Tomáš Čermák je ve vězení „za politický názor“. Jenže pravomocné rozsudky a navazující rozhodnutí soudů říkají něco podstatně jiného. Čermák nebyl odsouzen za kritiku vlády ani za nesouhlas s pandemickým zákonem, ale za výzvy k násilí vůči politikům.
Patrik Tušl zveřejnil 26. května facebookový příspěvek, ve kterém píše: „Nejvyšší čas začít šířit pravdu!!! Musí se začít mluvit o Tomáši Čermákovi!!! Všude šiřte, že tu zavřeli člověka za jeho politický názor!!“ Dále vyzývá k šíření příspěvku a k propuštění Čermáka. Podobné rámování se v dezinformačním prostředí objevuje opakovaně: trestní odpovědnost za konkrétní výzvy k násilí je vydávána za potlačování svobody slova.
Tomáš Čermák byl v březnu 2023 Krajským soudem v Plzni odsouzen k trestu 5,5 roku vězení za podporu a propagaci terorismu. Podle obžaloby i soudního rozhodnutí v době projednávání novely pandemického zákona ve videích na Facebooku vyzýval lidi, aby přijetí zákona zabránili i násilím. Média citující ČTK uváděla, že výzvy směřovaly proti členům vlády, poslancům a senátorům. Nešlo tedy o samotný nesouhlas s vládní politikou, ale o výzvy k násilným akcím proti ústavním činitelům.
Trest následně v červenci 2023 pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. Podle ČTK si měl Čermák odpykat 5,5 roku za to, že vyzýval lidi, aby „i za použití násilí“ zabránili přijetí novely pandemického zákona. iROZHLAS tehdy shrnul, že Čermák ve videích vyzýval k násilí výměnou za to, aby se pandemický zákon nepřijal. Právě tento rozdíl je podstatný: kritizovat zákon je legitimní politický názor; vyzývat k násilí proti politikům kvůli hlasování o zákonu už soudy vyhodnotily jako trestné jednání.
Čermákova obhajoba pracovala s argumentem svobody projevu a tvrdila, že jeho výroky neměly být posuzovány jako terorismus. Soudy však tento výklad nepřijaly. ČT24 při prvostupňovém rozsudku uvedla, že soudce zdůraznil, že svoboda slova „není bezbřehá a bezlimitní“. Čermákovo video mělo podle soudu tisíce zhlédnutí a stovky sdílení a komentářů, což hrálo roli při posuzování jeho společenské nebezpečnosti.
Čermák neuspěl ani s mimořádnými opravnými prostředky. Nejvyšší soud jeho dovolání v prosinci 2023 odmítl, takže trest 5,5 roku zůstal v platnosti. Novinky tehdy uvedly, že podle justiční databáze Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném jednání a dovolání odmítl.
V roce 2025 pak Čermák neuspěl ani u Ústavního soudu. Ten jeho ústavní stížnost odmítl. ČT24 shrnula, že Čermák podle soudů veřejně vyzýval k násilí na politicích a překročil meze svobody projevu. Ústavní soud tím potvrdil, že případ nelze jednoduše prezentovat jako trest za politický názor.
Je také vhodné připomenout, že Čermákovo jméno se neobjevuje pouze v této jedné kauze. Spolu s Patrikem Tušlem byl dříve řešen i za nenávistné výroky vůči Ukrajincům. V této věci dostal Čermák podmíněný trest, zatímco Tušlovi soud potvrdil desetiměsíční vězení. Soudy jednání kvalifikovaly jako hanobení národa a podněcování k nenávisti.
Tušlův příspěvek tedy používá typickou manipulační zkratku: zamlčuje, za co byl Čermák skutečně odsouzen, a nahrazuje konkrétní skutkový popis líbivým heslem o „politickém názoru“. Politický názor může být ostrý, nepříjemný, protivládní i radikální. Český právní řád ale nechrání výzvy k násilí vůči konkrétním osobám nebo institucím. V Čermákově případě soudy dospěly k závěru, že hranice chráněného projevu byla překročena.
Verdikt Manipulátoři.cz: Tvrzení, že Tomáš Čermák byl uvězněn „za politický názor“, je zavádějící až nepravdivé. Čermák byl pravomocně odsouzen za výzvy k násilí vůči politikům v souvislosti s projednáváním pandemického zákona. Trest potvrdil Vrchní soud v Praze, dovolání odmítl Nejvyšší soud a ústavní stížnost odmítl Ústavní soud.
