Více než 1 600 sdílení má video, na kterém hovoří do kamery žena, která tvrdí, že zatykač na Vladimira Putina a Marii Lvovu-Belovou vydaný Mezinárodním trestním soudem je neplatný a označuje ho za „divadlo pro hloupý plebs“. Kreml uvedl, že rozhodnutí soudu považuje za právně „neplatné“, protože neuznává jeho jurisdikci. Video bylo zveřejněno na Facebooku 18. března 2023, den poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na prezidenta Ruské federace a komisařku ruského prezidenta pro práva dětí na základě obvinění ze spáchání válečného zločinu deportace dětí.
Faktem je, že skutečně Rusko ani Ukrajina nejsou smluvními státy Mezinárodního trestního soudu. Ukrajina však přijala jurisdikci Mezinárodního trestního soudu pro případy válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy spáchané na jejím území od listopadu 2013. Pokud by Putin a jeho komisařka pro práva dětí vstoupili do kterékoli země, která je smluvní stranou mezinárodního trestního soudu, hrozilo by jim zatčení.
Kromě toho více než 40 členských států, které jsou signatáři statutu, formálně podalo podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu o prošetření podezření z válečných zločinů, díky čemuž mohl prokurátor soudu zahájit vyšetřování. Zatykač je proto platný a bezpečnostní složky by na základě něj mohly jednat, pokud by Putin a Lvova-Belova vstoupili na území státu, který je smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu.
Mezinárodní trestní soud byl zřízen v roce 2002 jako stálá instituce sloužící ke stíhání osob za nejzávažnější zločiny mezinárodního významu. Soud vznikl přijetím Římského statutu, který podepsalo 137 zemí a do dubna 2023 jej ratifikovalo 123 zemí. Mezinárodní trestní soud sídlí v nizozemském Haagu a jeho misí je zajistit spravedlnost pro oběti zločinů, jako jsou genocida, válečné zločiny, zločin agrese a zločiny proti lidskosti. Vznikl jako reakce na neschopnost vnitrostátních soudů stíhat pachatele takových zločinů, zejména v případech, kdy je měli na svědomí političtí lídři nebo vojenští velitelé. Mezinárodní trestní soud vyšetřuje a stíhá jen jednotlivé osoby, nikoli země nebo vlády.
Více na AFP