Sociální sítí Facebook se šíří následující status údajně pocházející od lékařky:

„Nošení respirátorů a roušek je psychiatrická choroba, diagnosticky v rámci systému MKCH: F54 Psychická porucha chování spojená s poruchami zatříděnými jinde. Ode dneška, každému pacientovi, kdo do mé ambulance vstoupí v respirátoru nebo v roušce, přidávám k seznamu diagnóz tuto psychickou poruchu. Jako bližší specifikaci jeho poruchového chování, dávám do lékařské dokumentace popis: Infantilní chování, osobnost nezralého typu podléhající sociálním tlakům okolí, lehce ovlivnitelná osoba, sebepoškozující automutilační chování, ohrožování zdravých fyziologických funkcí, na základě mentálních, a behaviorálních rituálních vzorů.“

Text šíří například fanklub Jaroslava Duška. Podle statusů to měla říci nebo napsat lékařka MUDr. Andrea Borošová. Faktem je, že nikdo s takovým jménem není členem české ani slovenské lékařské komory. Podmínkou pro vykonávání lékařské praxe v ČR a na Slovensku je být členem komory. Tedy nemohla stanovit žádnou diagnózu. Ani vyhledávač Google nenašel žádnou osobu tohoto jména vykonávající služby v souvislosti s léčbou. Žena tedy pravděpodobně nepodniká ani v oboru léčitelství.

Diagnóza je navíc špatně. Označení  F54 není označení pro „psychickou poruchu chování spojenou s poruchami zatříděnými jinde“, ale pro „psychologické a behaviorální faktory, spojené s chorobami nebo poruchami, zařazenými jinde“. Behaviorální porucha je psychická porucha týkající se nejčastěji příjmu potravy (anorexie, bulimie), poruchy spánku nebo sexuální dysfunkce.

Autor si tedy vymyslel jak lékařku, tak diagnózu. Doufáme, že lidé sdílící toto prohlášení budou chtít v případě onemocnění covidem také pomoci od neexistujících lékařů a nebudou zatěžovat náš zdravotnický systém.

Poznámka: Na Slovensku působí Denisa Borošová, která má i lékařský titul a však provozuje léčitelství. Léčí prý světlem. Ani ona tedy diagnózu nemohla stanovit.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.