Starší generace často nejen na sociálních sítích vzpomíná, co prý vše bylo za komunismu lepší. Špatné vzpomínky na fronty v obchodech prakticky na cokoliv nebo na pořadníky třeba i na televizor jako by se z paměti mnoha lidí vytratil. A podle paní Boženy byly i popelnice lepší. Byly kovové. „Staré popelnice , které se dnes moc nevidí .Stačili všem. Dnes kontejnery skoro nestačí,“ píše paní Božena.
Ve skutečnosti se kovové popelnice se prodávají dodnes. Rozdíl je, že dnes si lidé mohou vybrat mezi plastovou popelnicí a popelnicí kovovou. Každá má své výhody. Plastové jsou lehčí, nereznou, ale méně vydrží. Například dávat do nich žhavý popel je poměrně nebezpečné. Kovové jsou těžší, v zimě namrzají, ale zase vydrží déle. Tak či tak, používají se dodnes. Kromě toho samozřejmě není pravda, že za komunistů nebyly kontejnery. Na sídlištích se ošklivé kovové kontejnery používaly také.
Jev, kdy lidé vzpomínají na své mládí a mají pocit, že “dříve bylo vše lepší”, je známý jako nostalgie. Nostalgie je emocionální stav, kdy lidé idealizují minulost a připomínají si příjemné zážitky a emoce, které prožili. Existuje několik důvodů, proč se lidé mohou cítit nostalgičtí. Lidé mají tendenci zapomínat na negativní zážitky a pamatovat si ty pozitivní, což vede k idealizovanému pohledu na minulost. Jak stárneme, někteří lidé hledají pocit soudržnosti a kontinuity v našem životě. Vzpomínky na mládí nám mohou pomoci cítit se spojeni s naší minulostí. Navíc rychlé společenské a technologické změny mohou vyvolat pocit, že “staré časy” byly jednodušší a pochopitelnější.