Tento argument slýcháváme velmi často. S dostatkem očkovacích látek a klesajícím výskytem onemocnění covid-19, způsobeným mimo jiné masívním očkováním, se bude stále více lidí zamýšlet, zdali je pro ně očkování vhodné. Zamysleme se nad argumenty pro a proti:Hlavní důvod pro očkování je ten, že očkování funguje. V Izraeli, kde očkování má plně za sebou již více, než 4,7 milionu jedinců, se snížilo riziko infekce pro očkované o 95,3 %, tedy více než dvacetkrát. Můžeme namítnout, že infekce u mladších lidí probíhá poměrně lehce a významně nezvyšuje riziko úmrtí, tedy očkování je pro ně zbytečné.
Ovšem i mladí lidé mohou onemocnět a mohou přenášet nákazu k ostatním lidem a ani jim se komplikovaný průběh onemocnění nemusí vyhnout. U mladých lidí jsou navíc po prodělání nemoci covid-19 pozorovány poruchy krátkodobé paměti a koncentrace, a to i v případě, že byl průběh nemoci mírný. S postupujícím očkováním v rizikovější starší populaci roste poměr mladších pacientů s těžším průběhem nemoci. Mladší pacienti se stávají významnějším zdrojem infekce. Matematické modely ukazují, že bez očkování celé populace, včetně mladších ročníků, bude kontrola onemocnění covid-19 velmi obtížná.
Hlavním důvodem, proč by se mladí a zdraví lidé měli nechat očkovat, je tedy populační hledisko. Bez jejich očkování je zvládnutí pandemie, včetně nových variant viru, nejisté.
Bezpečnost očkování je v České republice pečlivě sledována Státním ústavem pro kontrolu léčiv a počty podezření na nežádoucí účinky jsou zveřejněny na jejich stránkách. K 18. květnu bylo uvedeno 4 512 podezření na nežádoucí účinky. To při počtu 4 822 177 očkování uvedených na stránkách ministerstva zdravotnictví ke dnu 26. května znamená, že podezření na nežádoucí účinek je hlášen zhruba v jednom případě na tisíc očkování. Na druhou stranu je třeba uvést, že ke stejnému dni bylo zaznamenáno 30 054 úmrtí na covid-19. Aby toto číslo nerostlo, je nezbytné, aby většina populace, včetně mladých a zdravých, byla očkována.