Vypadá to, že český prezident Miloš Zeman se návštěvy Bílého domu již nedočká. Přiznal to nedávno i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Hrad přitom krátce po vítězství Donalda Trumpa oznámil, že americký prezident s oficiální návěštěvou Bílého domu počítá. Manipulátoři.cz v tomto příspěvku mapující, jak šel čas a jak se celá peripetie ohledně návštěvy vyvíjela. 

Vše začalo 6. prosince loňského roku. Prezidentská kancelář na svých stránkách oznamuje, že „prezident republiky Miloš Zeman v úterý dne 6. prosince 2016 telefonicky hovořil s nastupujícím prezidentem Spojených států amerických Donaldem Trumpem. Nový prezident USA pozval prezidenta republiky na návštěvu Bílého domu. Oba představitelé se shodli na tom, že ideální příležitostí bude konec dubna příštího roku, kdy má prezident republiky v USA obdržet ocenění významných židovských organizací, které již v loňském roce ocenily Donalda Trumpa“. Též Miloš Zeman pozval amerického prezidenta do ČR a i toto pozvání bylo prý přijato. Nyní je již takřka jasné, že v tomto funkčním období to již Donald Trump do ČR nestihne.

21. března letošního roku Petr Kolář, bývalý velvyslanec v USA zpochybnil údajnou dohodu s tím, že měsíc před termínem návštěvy není domluvený formát, délka návštěvy, dokonce není ani potvrzené datum. Ovčáček jej označil za ostudu české diplomacie a žvanivého slimejše. „Údajně to probíhalo tak, že tam někdo panu prezidentovi ukazoval kartičky, on tam četl, co tam měl napsáno tomu Trumpovi, a ten na to říkal: „Super. Zníte jako můj člověk. Až budete ve Státech nebo ve Washingtonu, uděláme si spolu fotku. To bylo to pozvání, prý. A protože pan prezident jede do New Yorku na židovský kongres v dubnu, tak že se teda zastaví v tom Bílém domě a budou mít tu fotku,“ řekl Kolář.

„Nemáme potvrzený ani termín, ani formát, ani místo,“ řekl v rozhovoru pro Info.cz s Pavlem Štruncem hradní kancléř Vratislav Mynář o týden později. „Ale předpokládám, že pokud se jedná o oficiální státní návštěvu, že by měla proběhnout v sídle prezidenta, tj. v Bílém domě,“ dodal s tím, že Hrad s cestou do Washingtonu počítá v druhé polovině dubna.

7. dubna 2017 vyšlo najevo, že česká strana dělá vše pro to, aby se uskutečnila avizovaná návštěva prezidenta Miloše Zemana ve Spojených státech, která má být spojená s přijetím u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle serveru Politico si Češi kvůli tomu dokonce najali lobbistickou agenturu SPG, která má právě podle serveru k Trumpově okolí blízko. Podle dokumentu, který byl zveřejněn v americkém registru pro společnosti hájící zájmy cizích států, firma jedná přímo s prezidentskou kanceláří a kontaktní osobou je Martin Nejedlý.

Prezident Miloš Zeman pojede na návštěvu USA možná až zkraje května, oznámil serveru Info.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v polovině dubna. Na konci dubna Kmoníček pro ČTK poznamenal, že návštěva Zemana je v současné době na stole Národní bezpečnostní rady (NSC), za kterou v pondělí mluvil s generálem Keithem Kelloggem. NSC podle Kmoníčka v současné době „zápasí s tím, že do programu (Trumpa) dává v zásadě jenom to, na čem je napsáno velkými písmeny KLDR“. „Prostě severokorejská krize tu zcela převzala program a plánování programu prezidenta Trumpa,“ dodal nový český velvyslanec s tím, že to samozřejmě ovlivní celý program a nejen Českou republiku. V jakém měsíci se cesta uskuteční, Kmoníček komentovat nechtěl.

Na summitu NATO (26. května 2017), kterého se zúčastnili státníci z celého světa včetně prezidenta Miloše Zemana a americké hlavy státu Donalda Trumpa, spolu oba státníci nemluvili. Ovčáček upozornil na to, že oba státníci spolu nemluvili, protože se nejednalo o bilaterální schůzku. „K tomu jistě časem dojde,“ upozornil mluvčí pro Aktuálně.cz. Den předtím samotný Zeman tvdil, že „Asi všichni s ním budeme (pozn. red. myšleno na summitu NATO) mluvit.“

Počátkem června se v médiích objevila zpráva, že rumunský prezident Klaus Iohannis se sejde, jako první hlava státu ze střední a východní Evropy, s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Při návštěvě Jihomoravského kraje Zeman oponoval, že do Spojených států pojede nejpozději v září tohoto roku.

Zeman oznámil, že mu Donald Trump poslal dopis, kde se omlouvá za posunutí termínu schůzky. Miloš Zeman vzal tento dopis na vědomí. Mezi možnými termíny, kdy by se mohla schůzka uskutečnit, jmenoval září, kdy se zúčastní zasedání Valného shromáždění OSN.

O týden později Zeman podotkl, že dopis není tajný, ale že nevidí důvod pro jeho zveřejnění. Ve Vietnamu řekl, že se Trump v dopise omlouvá za posunutí slíbeného setkání v Bílém domě.

20. září se prezident se Miloš Zeman dočkal alespoň společného focení. „Pan prezident se v New Yorku v úterý večer místního času zúčastnil slavnostní recepce pořádané americkým prezidentem. Při příležitosti vzniku společného snímku se pozdravil s prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho manželkou Melanií. Více zazní na tiskové konferenci,“ uvedl mluvčí pro Novinky.cz. K rozhovoru mezi čtyřmi očimi, natož na návštěvu Bílého domu však nedošlo.

Den před oslavou 99. výročí vzniku Československého státu ve výhledu aktivit prezidenta do konce funkčního období, tedy do března 2018, mluvčí Jiří Ovčáček avizuje dvě zahraniční cesty – do Ruska a na Slovensko. „V listopadu zavítá do Ruska. Závěrečná zahraniční návštěva pana prezidenta již tradičně povede na Slovensko a to v polovině prosince,“ informoval mluvčí. Ve výčtu chybí návštěva Bílého domu, o níž se v České republice často mluvilo.

Prezident Trump se zatím oficiálně sešel s prezidenty Francie, Ruska, Číny, Turecka, Mexika, Izraele, Indonésie, Palestiny, Chorvatska, Itálie, Afghánistánu, Egypta, Kolumbie, Polska, Jižní Koreje, Argentiny, Peru, Rumunska, Panamy a jednal s premiéry Izraele, Kanady, Británie, Japonska, Singapuru, Vietnamu, Dánska, Iráku, Irska, Libanonu, kancléřkou Německa, jordánský králem, korunním princem Saúdské Arábie a papežem.

Napsal Jan Cemper na námět Petra Nutila

 

 


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.