Dezinformační web Aeronet vydal další článek údajně o podivných letech. Tentokrát se zabývá letem Boeingu „francouzské Air France“ nad Srbskem a Airbusem letícím nad Českem. Obsahuje nesmírnou řadu lží, nepřesností, manipulací a nesmyslných spekulací. Některé jsou zásadní, některé formální.

Na úvod jen detail. ASL Airlines France nemá s Air France nic společného (nadpis „Nákladní Boeing francouzské Air France odstartoval…“) je tedy lživý. ASL Airlines France je divizí společnosti ASL Aviation Group, resp. ASL Aviation Holdings, jedná se o leteckou společnost zaměřenou na cargo/nákladní přepravu. Čili všechny následné spekulace o Air France, resp. Francii jako takové (včetně kdovíjakých dotací) jsou zcela zcestné a jednoznačně nesouvisející. Zkrátka: Je rozdíl mezi ASL Airlines France (též „French post“) a Air France Cargo (či v článku zmíněné Air France ASL, které vůbec neexistuje). ASL Airlines France je francouzskou divizí Irské společnosti.

Na obrázku níže je patrné, že zmíněný letoun (registrace/imatrikulace letadla: F-GZTJ, letadlo typu Boeing 737-4S3(SF) (SF znamená „Special Freighter“, tedy cargo/nákladní letoun)) létal před návštěvou Bělehradu a po ní mezi letišti Paris Charles de Gaulle Airport (dále jen CDG), Marseille Provence Airport (dále jen MRS) a z nich dále do vybraných letišť na území Francie nebo do sousedních států (Madrid, Milano, Lipsko…). Proč? Jak jsem uvedl v předchozím odstavci, jedná se o letoun francouzské divize ASL, tudíž operuje apriori na území Francie, případně mezi Francií a jiným státem. Je zřejmé (nemohu poskytnout odkaz, ale vyplývá to z výše uvedeného a z praxe), že má tento letoun ve Francii svoji bázi (tj. domovské letiště).

Zásadnější ovšem je návštěva v Bělehradu. Na tamním letišti Belgrade Nikola Tesla Airport (dále BEG) sídlí společnost Jat Tehnika, zabývající se opravou letadel (1, 2). Již z druhého odstavce článku na Wiki (případně při prozkoumání stránek společnosti) vyplývá, že se společnost specializuje mj. na opravu letounů B737 (tedy stejný typ letadla, které je předmětem první části řešeného článku). Navíc z Obrázku 1 vyplývá, že se letoun zdržoval na letišti BEG 2 měsíce (od 30.12.2020 do 28.2.2021), což je opět běžná doba údržby letadla (v závislosti na požadovaných opravách letounu, nemohu podložit, ale v praxi se jedná o opravy/kontroly v rámci týdnů).

Dostáváme se k onomu „nevysvětlitelnému“, „nepochopitelnému“. Co se dělo během letu, který je zachycen na screenshotu v článku Aeronetu? Byť se v článku píše: „Podle odborníka tak charakter letu ani náhodou nepřipomínal technický let“ a „Tyto technické lety ovšem zajišťuje výrobce letadla a provádí je zkušební pilot, přičemž k nim nedochází na běžných civilních letištích, ale pouze na letištích výrobce“, nejedná se o pravdivé informace.

Technický let, též zkušební let či ověřovací let. Jeho podstatou je ověření funkčnosti letadla buď po zásahu do jeho součástí (tedy nejčastěji po opravě či úpravě), nebo po delší nečinnosti (jak můžeme sledovat v dnešních dnech prvních letů po uzemnění letadel B737 MAX. Během něj jsou (dle mých poznatků) kontrolovány jednak základní funkčnosti letadla, dále funkce/parametry, které byly opravovány a mohly být případně při údržbě zasaženy. Od toho se odvíjí průběh testovacího letu. Vrátím se k tomuto v dalších částech.

Dalším důvodem je zajištění opravy. Opravny se nacházejí různě po světě, pochopitelně a přirozeně na civilních letištích (dle mých poznatků buď v oblasti cargo, nebo na místech odloučených od letištních terminálů).

Samotný průběh „nevysvětlitelného“ letu. V příspěvku je psáno: „Jak nás do redakce upozornil odborník na tuto problematiku, technický let probíhá tak, že se prověřuje drak stroje, testují se ostré zatáčky, kroužení, klesání, stoupání, ale nic z toho neodpovídá tomu, co prováděl Boeing 737 nad Srbskem 27. února tohoto roku. Stroj vystoupal do výšky 11 km a tam zůstal, nic netestoval, neměnil trajektorii, neměnil výšku, prostě jen začal oblétat okruh v podobě lichoběžníku a po 4 hodinách přistál. Podle odborníka tak charakter letu ani náhodou nepřipomínal technický let.“

Jak můžete vidět na Obrázku 2, není pravdou, že nebyla měněna výška, rychlost, trajektorie a podobně. Na grafech průběhů rychlosti (žlutá barva) a výšky (modrá barva) je evidentní, že byly měněny letové hladiny (tj. výšky letu) a velice dynamicky také rychlost letu. Dle samotné trajektorie (v detailu na Obrázku 3) je také patrno, že se nejedná o pravidelné trajektorie, ale opět o nepravidelné, měněné (zde je mimo trajektorie patrna i výška – fialová barva = nejvyšší hladina letu, tmavě modrá = nižší, světle modrá = nejnižší – odpovídá grafickému vyjádření „odstupňovaných“ hladin letu na obrázku 2). Pro srovnání – u běžného letu (zde let předmětného letadla z Bělehradu zpět do Paříže, Obrázek 4) jsou rychlost i letová hladina konstantní, tak jak je tomu běžné u většiny normálních letů. Je tedy zřejmé, že se jednalo o opravu letadla s následným technickým/testovacím letem. Takových situací nastávají stovky. Záhada vyřešena. Screenshoty pochází stále z tohoto zdroje.

A že let neobsahoval „ostré zatáčky, kroužení, klesání…“? Inu obsahoval, ale ne v kdovíjak dramatické podobě (stylu „otáčka na místě“, „střemhlavý pád“…). Bylo testováno to, co bylo v rámci opravy/po opravě požadováno k testování a co bylo pilotům řídícími letového provozu dovoleno (samozřejmě i testovací let musí brát ohledy na okolní letecký provoz, piloti nemohou provádět letecké úkony bez svolení dispečinku letové kontroly).

Dále zde máme „záhadu“ u Letiště Leoše Janáčka v Ostravě – Mošnově (dále OSR). Obdobný případ jako s F-GZTJ. V prvé řadě: Společnost Lauda Air technicky vzato dávno neexistuje, byla nahrazena společností Laudamotion (samotné Lauda Air zaniklo v dubnu 2013. Na podzim loňského roku ukončila provoz, mělo by probíhat jednání o vzniku Lauda Europe. Zde se jedná o stroj imatrikulace OE-LMO typu Airbus A320-200 (což mimochodem není „velký letoun“, jak se píše v článku, ale úzkotrupý letoun. Záleží, ale s jakým letounem autor článku A320 srovnával).

„Proč stroj (…) obkroužil ve výšce 10 km trasu nad ČR o délce skoro 1 000 km a teprve poté se vydal do Švýcarska, to v redakci nevíme a spotterům jde z toho hlava kolem, co to mělo znamenat.“  Inu, vysvětlím to. Na letišti OSR sídlí společnost Job Air Technic. Z webu je patrné, že se společnost zaměřuje také na opravu letounů A320 (světe div se). Co vím, tak se v Mošnově „specializují“ zejména na lakování/přelakování letadel, ale to je jen detail. Nicméně v tomto případě zásadní. Tento letoun byl totiž v OSR skutečně přelakován, a sice z barev společnosti Laudamotion do barev Volotea, což je Španělský letecký dopravce. Z druhém z odkazů je rovněž uvedeno, že „Airbus A320 registrace OE-LMO již v barvách svého budoucího provozovatele společnosti Volotea, po návratu ze záletu a technického letu z/do Curychu“. Tím je tedy vysvětlena přítomnost letounu v OSR a let do Klotenu/Curychu. A ono „podivné“ chování během letu po vzlétnutí z OSR? Opět technický let. Je nejen běžné, ale zároveň nařízené, aby letadlo po opravě (či přelakování) bylo důkladně prohlédnuto na zemi a ve vzduchu musí být ověřeny letové/letounové parametry. Tak, jak tomu bylo u předchozího letounu. Zde můžete vidět grafické znázornění průběhu letu (po vzlétnutí, několika okruzích nad Moravou a následném letu do Curychu). Opět můžeme pozorovat dynamické výkyvy rychlosti (typické pro technický let). Zde následný let zpět z Curychu do OSR, nyní se jedná let s přímou trajektorií, konstantní výškou a rychlostí po dobu letu (fáze vzlétnutí a přistání pochopitelně zcela konstantní není).

Zde je rovněž patrno přebarvení letounu od „Laudy“ do Volotea. Není bez podivu, že tato fotka byla pořízena spotterem v inkriminovaný den, tedy 8.3.2021 na letišti v Mošnově. Zkrátka bylo přelakováno, tak šup do vzduchu. Takže odpovědí na „Ani v případě Laudova Airbusu nevíme v redakci, k čemu vlastně došlo…“ je „Letadlo bylo přelakováno a následně podstoupilo testovací let“.

Ještě k testovacím letům – například u „pouhého“ přelakování může hrozit, že se při neopatrném lakování barvou zanese nějaké důležité čidlo na vnějším plášti letadla, které následně při letu nebude plnit svoji funkci. Tím pochopitelně zásadně ohrozí bezpečnost letu. Několikrát v historii se stalo, že v důsledku nedostatečné kontroly po údržbě nebo vlivem neodborné údržby letadla havarovala. Proto jsou technické lety zásadní – ověřuje se, jestli je vše OK. Stačí chvíli hledat na Google nebo se podívat na letecké dokumenty, kupříkladu Letecké katastrofy mnohé aspekty, zmíněné v tomto mém psaní, krásně vysvětlují (testovacího letu, byť předávacího, se týká například tato epizoda.

Dovolím si perličku na závěr: Zajímalo by mě, jak se Aeronetu zamlouvá, že nás „práškuje“ a „kerosinem polívá“ (nebo co má znamenat ta jejich mánie ohledně spalování kerosinu) nejeden letoun Aeroflotu (viz Obrázek 5 a 6)? Navíc ty „nevysvětlitelné“ trajektorie.


Profilový obrázek

author

Autor je letadlovým nadšencem