Na Facebooku se stále šíří, že německý jazyk byl povýšen na úroveň druhého úředního jazyka. Ve skutečnosti je to nesmysl. Zákon nic jako úřední jazyk nezná, zároveň deklarace hovoří o nutnosti existence výboru pro národnostní menšiny. Ten se zakládá ovšem jen v případě, kdy v obci žije minimálně 10 % příslušníků cizí národnosti a jejíž zástupce podá písemnou žádost.
A v tom je svízel. Podle Martina Veselého, docenta kulturně-historické regionalistiky na Univerzitě J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, je rozšíření ochrany němčiny „vstřícné, ale spíš symbolické gesto, které vlastně přišlo příliš pozdě“. „Vzhledem k tomu, že německojazyčných obyvatel u nás po válce zůstalo naprosté minimum, je představa, že se to bude aplikovat v nějaké větší šíři, naprosto zcestná,” řekl AFP v rozhovoru 31. října 2024.
Počet občanů hlásících se k německé národnosti v České republice i nadále klesá. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že zatímco v roce 1991 se k německé národnosti hlásilo 48 556 občanů žijících v ČR, v roce 2021 toto číslo kleslo na pouhých 9 128.
Povýšení němčiny lze tedy vnímat spíše jako určité gesto za divoký odsun i za to, že se Německo snaží chránit hornolužickou srbštinu, jazyk, který je češtině velmi blízký. V Německu vznikají mateřské školy, kde se mají děti tento jazyk naučit. Vyučuje se i na základních školách a jednom gymnáziu.