Bývalý poslanec za ČSSD a kandidát do senátu za ANO Vítězslav Jandák znovu perlil. Na radě Českého rozhlasu a pro XTV zpochybnil, že Rusko vede proti Ukrajině válku. Jandák v pořadu XTV veřejně řekl, že je podle něj dezinformací, když veřejnoprávní média hovoří o válce na Ukrajině. „Ne. Vy jste? Kdo komu vyhlásil válku? Vy jste někde četl, že Ukrajina byla napadena Ruskou federací, tak jí vyhlásila válku? Bylo by to normální, bylo by to logický. Nebo Rus má určité připomínky k tomu, co se děje, a o svou bezpečnost ze strany Ukrajiny, vyhlásí válku Ukrajině. Zatím ať hledám, kde hledám, nikdo nikomu žádnou válku nevyhlásil. Jaký je to stav dneska – oni říkají, že to je prostě nějaká bezpečnostní akce, denacifikace a podobně, ale válka to není. Takže válka to není,“ prohlásil pro XTV.
„Válka na Ukrajině je, nikdo, kdo používá zdravý rozum a dívá se kolem sebe, to zpochybňovat nemůže. Pokud jde o další kroky, o tom má rozhodovat Poslanecká sněmovna, tak to komentovat nebudu,“ řekl na adresu Jandáka premiér Petr Fiala. Právě Sněmovna totiž může případně Jandáka odvolat – zákon dokonce stanovuje, že tak učiní, pokud se dopustil jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost a nestrannost.
Ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století skutečně bývalo zvykem – a dokonce to i mezinárodní právo požadovalo –, aby k formálnímu vyhlášení války došlo. Později ale právo od tohoto požadavku upustilo, dnes už s ním nepočítá a nevyžaduje jej. Rozhoduje faktický stav, tedy reálné použití ozbrojené síly. K tomu na Ukrajině dochází, proto situace tam nepochybně představuje mezinárodní ozbrojený konflikt.
Válka má svá pravidla. Alespoň teoreticky. V dávné historii mnozí útočníci vedli se svým nepřítelem gentlemanskou válku, na kterou svého oponenta nejprve upozornili a posléze nabídli podmínky kapitulace. Samozřejmostí pak byl akt vyhlášení války. Rusko ale na Ukrajině válčí jinak. Válečný konflikt schovalo pod nálepku mírové operace a svého souseda napadlo krutě, brutálně a pro mnohé nečekaně. Bez vyhlášení války. Poslední týdny se navíc množí informace o pravděpodobných válečných zločinech, které na které ukazují hrůzy v Buči a Irpini, kde ruští vojáci zřejmě stříleli, znásilňovali a mučili spoutané civilisty.