Na sociálních sítích se šíří obrázek vydávaný za „mírový pochod v Budapešti na podporu Orbána“. Jenže samotný snímek nese typické znaky AI generovaného nebo silně AI upraveného obsahu: dav působí jako jednolitá textura bez přirozených detailů, v některých částech se rozpadají proporce lidí, lodí i mostu a celá scéna je stylizovaná do téměř apokalypticky monumentální podoby, která neodpovídá běžné reportážní fotografii. Jinými slovy: i kdyby se v Budapešti skutečně konala velká provládní akce, tento konkrétní obrázek není důvěryhodný důkaz. Ostatně i AP v těchto dnech upozornila, že Orbánova kampaň pracuje s dezinformačními a AI prvky.
To ale neznamená, že by se v Budapešti žádné demonstrace na podporu Viktora Orbána nekonaly. Naopak: 15. března 2026 proběhl v maďarské metropoli provládní „Peace March“ neboli Békemenet, tedy tradiční pochod podporovatelů Fideszu. Reuters i AP popisují účast jako „desítky tisíc“ lidí. Reálné fotografie z agenturního pokrytí ukazují skutečně velký dav, ale nikoli fantastickou masu lidí vyplňující každý centimetr centra Budapešti tak, jak to sugeruje virální obrázek. Rozdíl je podstatný: reálná masová akce ano, tento konkrétní „důkazní“ snímek ne.
Ještě důležitější je širší kontext. Stejně jako Orbán dokáže mobilizovat své příznivce, umí do ulic dostat lidi i opozice. Podle AP přivedl Péter Magyar ve stejný den do Budapešti nejméně 100 tisíc lidí, zatímco Reuters píše o masivní účasti na obou konkurenčních shromážděních. Už loni Reuters informovala také o desítkách tisíc lidí na protivládních demonstracích či protestech proti zákazu Pride, takže představa, že veřejný prostor v Maďarsku ovládá jen Orbánův tábor, realitě neodpovídá. V zemi evidentně existuje silná a mobilizovaná opozice.
Orbán navíc v předvolebním boji zjevně sází na vyhrocené a často manipulativní protiukrajinské narativy. Reuters letos popsala kampaňové video Fideszu vytvořené s pomocí AI, v němž plačící dívka sleduje popravu svého otce vojáka; video má vyvolat dojem, že vítězství opozice zatáhne Maďarsko do války na Ukrajině. Orbán přitom opakovaně rámuje volby jako střet „války a míru“ a tvrdí, že jeho soupeři chtějí Maďarsko do konfliktu zapojit, což opozice odmítá. Nejde tedy o izolovaný exces, ale o součást širší kampaně založené na strachu.
Do stejné logiky zapadají i další kauzy. AP popsala, že Orbán bez předložení důkazů tvrdí, že Ukrajina financuje jeho hlavního soupeře Pétera Magyara, a zároveň upozornila, že jeho kampaň používá dezinformace i AI obrazový materiál namířený proti Ukrajině a Volodymyru Zelenskému. Reuters a AP také informovaly o zadržení ukrajinského transportu hotovosti a zlata v Maďarsku: Budapešť věc prezentuje jako podezření na praní špinavých peněz, zatímco ukrajinská strana tvrdí, že šlo o legitimní mezibankovní převod a označila postup Maďarska za politicky motivovaný. Z toho rozhodně neplyne, že by šlo o „rozkradené západní peníze“, jak naznačují některé propagandistické interpretace.
Shrnuto: ano, Orbánovy podpůrné pochody v Budapešti se skutečně konají a mívají vysokou účast. Stejně tak ale platí, že velké demonstrace pořádá i opozice a že maďarská předvolební kampaň je zaplavena zastrašujícími a zavádějícími sděleními, často zaměřenými proti Ukrajině. Virální obrázek se „záplavou lidí“ přes centrum Budapešti proto nepůsobí jako autentická fotografie, ale jako další manipulativní vizuál, jehož cílem je vyvolat dojem téměř jednomyslné, monumentální podpory Orbána. Realita je složitější — a podstatně méně fotogenická.