Na sociálních sítích se šíří tvrzení, že Petr Hladík zavolal do Seznamu a přiměl jej ke smazání článku o údajně podezřelých dotacích. Takto případ popsal například Daniel Vávra: „Někdo odhalí potenciální dotační podvod skoro za miliardu, exministr zavolá do novin a ty článek smažou.“
Podobnou verzi nabízí také autor odstraněného článku Thomas Paukner. Ve svém příspěvku napsal: „Petr Hladík volá do Seznamu, aby článek okamžitě stáhli.“ Jako doklad připojil e-mail, který mu zaslal tým platformy Médium.cz.
E-mail ale telefonát ani politický zásah nezmiňuje
Zveřejněná komunikace však Pauknerovu interpretaci nepotvrzuje. Seznam v ní uvádí, že od osob a firem zmíněných v článku obdržel „několik výzev předžalobní povahy“ s žádostí o bezodkladné odstranění textu kvůli údajnému zásahu do osobnostních práv nebo do dobré pověsti.
Provozovatel platformy dále píše, že se seznámil jak s článkem, tak s doručenými výzvami. Kvůli složitosti textu, množství přímých i nepřímých náznaků možného porušování právních předpisů a riziku zásahu do práv zmíněných osob se rozhodl článek znepřístupnit podle smluvních podmínek.
V e-mailu není napsáno, že Hladík telefonoval do Seznamu, že požadoval okamžité smazání ani že Seznam jednal na jeho politický pokyn. Není z něj patrné ani to, kdo všechny předžalobní výzvy zaslal. Mohly mezi nimi být osoby nebo firmy popisované v článku, samotný zveřejněný dokument však jejich totožnost neuvádí.
Médium.cz není redakce Seznam Zpráv
Zavádějící je rovněž Vávrova formulace, že Hladík „zavolal do novin“. Článek nebyl zveřejněn jako redakční text Seznam Zpráv, ale na blogovací platformě Médium.cz. Ta poskytuje prostor uživatelským autorům, jejichž příspěvky nejsou automaticky výsledkem redakční práce Seznamu ani stanoviskem jeho novinářů.
Odstranění uživatelského textu po předžalobních výzvách proto nelze bez dalších důkazů popisovat jako situaci, kdy politik zavolal do redakce a ta poslušně stáhla investigativní článek.
Samotný Seznam navíc Pauknera v e-mailu informoval o možnosti podat stížnost prostřednictvím interního systému a případně se obrátit na příslušné orgány veřejné moci nebo využít mimosoudní řešení sporu. Ani to neodpovídá představě tajného politického příkazu bez možnosti obrany.
Podezření na dotační pochybení je třeba oddělit od tvrzení o cenzuře
Paukner ve svém textu popisoval dotace přidělené konkrétním firmám a tvrdí, že odhalil závažné podezření na dotační podvod. To, zda byly dotace přiděleny v souladu se zákonem a evropskými pravidly, mohou posoudit příslušné kontrolní a vyšetřovací orgány.
Případné zahájení prověřování ovšem samo o sobě neznamená, že byl podvod prokázán. Stejně tak neprokazuje, že všechny formulace, závěry nebo osobní narážky v odstraněném článku byly přesné a právně bezvadné.
Dvě různé otázky se zde směšují do jednoho dramatického příběhu. První otázkou je, zda byly dotace rozdělovány správně. Druhou je, proč Seznam konkrétní článek znepřístupnil. Zveřejněný e-mail odpovídá pouze na druhou z nich: platforma obdržela několik právních výzev, text posoudila a vyhodnotila jej jako rizikový.
Vávra z domněnky vytváří hotový příběh
Daniel Vávra nepředkládá důkaz, že Petr Hladík skutečně zavolal do Seznamu a dosáhl odstranění článku. Pouze přebírá Pauknerovu interpretaci a podává ji jako nespornou skutečnost.
Z doložených informací lze říci, že Seznam obdržel stížnosti nebo předžalobní výzvy týkající se článku. Nelze však tvrdit, že bývalý ministr telefonicky nařídil jeho smazání, ani že provozovatel platformy odstranil text bez vlastního právního posouzení.
Verdikt: Zavádějící a nedoložené. Zveřejněný e-mail potvrzuje existenci několika předžalobních výzev a následné rozhodnutí provozovatele platformy. Tvrzení, že Hladík „zavolal do novin“ a nechal článek stáhnout, z něj nevyplývá.
