Daniel Vávra ve svém facebookovém příspěvku ostře napadl Petra Ludwiga a Bohumila Kartouse kvůli debatě o sociálních sítích, dětech a jejich regulaci. Oběma vytýká údajné „ad hominem urážky“ a tvrdí, že od nich nezaznívají fakta. Jenže právě jeho vlastní příspěvek je ukázkovým příkladem osobního napadání: Ludwig je v něm označen za „šarlatána“, „parazita“, „frustráta“ či „psychopata“, Kartous je zahrnut do stejného osobního útoku a text končí zpochybňováním jejich pracovního života i vzdělání.
Spor, který Daniel Vávra převedl do osobní roviny, se týkal regulace sociálních sítí u dětí a dospívajících. Petr Ludwig ve svém příspěvku tvrdil, že odborná většina se shoduje na tom, že algoritmy sociálních sítí zvyšují riziko úzkostí a depresí u mladé generace. Bohumil Kartous se dlouhodobě vyjadřuje pro přísnější ochranu dětí v digitálním prostředí a v debatě Českého rozhlasu Plus podpořil australský model omezení sociálních sítí do 16 let. Jde tedy o legitimní veřejnou debatu: jak moc sociální sítě škodí dětem, zda stát smí zasahovat a jaká regulace by dávala smysl.
Vávrova reakce však od věcné debaty rychle uhnula. Místo polemiky nad konkrétními studiemi nebo nad tím, zda je Ludwigova formulace o „naprosté většině odborníků“ příliš silná, přišla série osobních útoků. Vávra nejprve vyčetl Ludwigovi a Kartousovi údajné ad hominem urážky, aby o pár řádků níže sám použil výrazy jako „šarlatán“, „parazit“, „frustráti“ či „psychopati“.
Vávra tedy sám používá přesně ten postup, který u druhých odsuzuje. Argument „tihle lidé nejsou důvěryhodní, protože jsou frustrovaní / psychopati / nepoznali práci“ není věcným vyvrácením tvrzení o vlivu sociálních sítí na děti. Je to diskreditace osoby.
Věcná část sporu se týká toho, zda existuje odborný konsenzus o rizicích sociálních sítí pro děti a dospívající. Přesné tvrzení „naprostá většina odborníků“ je samozřejmě silná formulace a bylo by vhodné ji dokládat konkrétními přehledy nebo stanovisky. Zároveň ale není pravda, že by „největší a nejprestižnější studie“ říkaly prostý opak. Současný stav poznání je opatrnější: sociální sítě mohou mít pro část dospívajících přínosy, ale zároveň existují vážně popsaná rizika, zejména u nadměrného, problematického užívání, u algoritmicky zesilovaného škodlivého obsahu, kyberšikany, poruch spánku, sociálního srovnávání a dopadů na duševní pohodu. Americká psychologická asociace vydala už v roce 2023 doporučení k bezpečnějšímu užívání sociálních sítí dospívajícími, včetně omezení používání tak, aby nenarušovalo spánek a fyzickou aktivitu.
Podobně National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine ve své zprávě o sociálních sítích a zdraví adolescentů neříká, že žádný problém neexistuje. Naopak doporučuje mimo jiné průmyslové standardy pro design platforem, transparentnost, práci s daty, ochranu před obtěžováním a podporu výzkumu. WHO Europe v roce 2024 upozornila, že problematické užívání sociálních sítí u adolescentů v Evropě, Střední Asii a Kanadě vzrostlo ze 7 % v roce 2018 na 11 % v roce 2022.
Jinými slovy: rozumný závěr není „sociální sítě jsou vždy škodlivé“ ani „sociální sítě jsou pro děti bez problémů“. Odborná debata se vede o míře rizik, kauzalitě, věku, konkrétních platformách, designu algoritmů, času stráveném online a zranitelnosti jednotlivých skupin dětí. Z toho ale plyne spíše potřeba rozumné regulace, větší transparentnosti a prevence, nikoli mávnutí rukou nad celým tématem.
Vávra má samozřejmě právo s Ludwigem nebo Kartousem nesouhlasit. Pokud ale tvrdí, že jeho oponenti nepřinášejí fakta a jen urážejí, měl by sám předložit konkrétní studie, z nichž vyvozuje opačný závěr. Výčet osobních útoků, narážek na vzdělání a invektiv vůči profesní dráze oponentů žádnou vědeckou argumentaci nenahrazuje.
Verdikt: Vávra oprávněně otevírá otázku, zda jsou tvrzení o odborné shodě formulována dostatečně přesně. Jeho vlastní příspěvek je však postaven především na osobních útocích a sám trpí tím, co vytýká druhým. Tvrzení, že prestižní studie říkají „pravý opak“ obav z dopadů sociálních sítí na děti, je zavádějící. Odborné instituce naopak opakovaně upozorňují na rizika a doporučují pravidla, ochranu dětí, transparentnost platforem a další výzkum.
