I česká média vydala zprávu, že v Brazílii naměřili pocitovou teplotu 62,3 stupně Celsia. Podle médií byla situace nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň. Data z meterologických stanic však ve skutečnosti ukazují nižší teploty. I ty jsou však mnohem vyšší než obvyklé teploty.

„Bohužel jsem nikde nenašel informaci, že bylo na místě naměřeno údajných pocitových 62 stupňů Celsia – reálných 42 stupňů. Všechna tato čísla jsou ukazována skrz zpravodajské weby, které ji očividně kopírují, ne oficiální data. V Riu de Janeiru bylo o víkendu maximálně 34 – 36 stupňů, v závislosti na uvedených zdrojích. Když se podíváte na data drtivé většiny meteorologických webů s možností zpětného zobrazení počasí (timeanddate, meteoblue, weather underground) zjistíte, že nikde v Riu nebo blízko ani ke čtyřicítce. Pocitová teplota vzduchu kombinuje společné účinky rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu. Pro výpočet je používán vzorec: AT = T + 0.33*e − 0.7*v − 4.0 Kde T je teplota vzduchu, e je tlak vodní páry a v je rychlost větru. Našel jsem tedy nějaké jiné zdroje, kde se uvádí, že k rekordu došlo na stanici Guaratiba v 10 ráno,“ píše Daniel Vávra s odkazem na článek na Seznam medium. Ani nám se nepodařilo najít, že by nějaká meteorologická stanice hlásila teplotu nad 40 stupňů Celsia. Nutno však dodat, že média píší o hlášení z města, nikoliv meterologických stanic. Tato hlášení se však velmi špatně ověřují.

„Osobně se neřadím k popíračům globálního oteplování, avšak nesnáším lež, dezinformace a nějaký manipulativní, politicky motivovaný čin. A myslím, že tohle je jasný příklad takové situace,“ dodává autor článku.

Pravdou však je, že i teploty 34-36 stupňů jsou neobvykle vysoké. „V březnu je v Rio de Janeiru běžná teplota přes den 29 °C, s průměrnou teplotou v nejteplejších dnech dosahujícími 34 °C. Běžná teplota v noci se pohybuje kolem 22 °C,“ píše cestovatelský web Obleť svět. Jiné statistiky uvádí průměr dokonce jen 26 stupňů.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.