Facebookový příspěvek tvrdí, že ukrajinští vojáci dohlíželi například i v Osvětimi a tak ukrajinská delegace, na rozdíl od té ruské, neměla právo účastnit se osvobození koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz). Faktem je, že v Osvětimi skutečně působili i ukrajinští příslušníci SS, kteří byli navíc považováni za velmi kruté dozorce.
Ukrajinci měli dokonce i svou divizi SS: Haličskou divizi. Tu vytvořili nacisté v roce 1943, aby zmírnili „obrovské lidské ztráty a nedostatek lidských zdrojů pro vedení dalších bojových akcí” v německých jednotkách, uvádí Lviv Interactive, projekt architektonických badatelů a historiků, který spojuje interaktivní mapu Lviva s historickými informacemi o tomto městě. Podle Lviv Interactive se do divize přihlásilo několik tisíc ukrajinských dobrovolníků s různými motivy, od boje proti sovětské armádě a za nezávislou Ukrajinu až po snahu vyhnout se nuceným pracím v Německu. V červenci 1944 byla divize téměř okamžitě poražena sovětskou armádou v bitvě u Brodů. Přeživší byli poté „posláni na Slovensko, kde se vojáci zúčastnili bojů proti účastníkům slovenského povstání, a také v Polsku proti Zemské armádě (AK). Po dalším přeskupení se jednotka ocitla v Rakousku jako 1. ukrajinská divize Ukrajinské národní armády‘”a v roce 1945 se vzdala spojencům.
Na straně druhé ovšem také koncentrační tábor Auschwitz osvobodili vojáci 1. ukrajinského frontu Rudé armády a to 27. ledna 1945. V jednotkách bojovali Rusové, Ukrajinci, Bělorusi a další příslušníci sovětských republik. V Rudé armádě sloužilo přes 3,7 milionu Ukrajinců, zatímco s nacisty kolaborovalo několik stovek tisíc Ukrajinců. Podle dostupných a ověřených údajů zemřelo v koncentračním táboře i velké množství Ukrajinců, přesný počet však nelze jednoznačně určit.
Moskva nebyla pozvána na vzpomínkovou událost ne kvůli neúctě k sovětským vojákům, ale proto, že vede válku na Ukrajině, porušuje lidská práva a šíří propagandu – což je v přímém rozporu s hodnotami spojenými s osvobozením Osvětimi.