Útok na autobus Borussie Dortmund očima Martina Kollera. Kdyby mlčel, zůstal by (možná) analytikem

Média 27. listopadu přinesla aktuální zprávu, že byl ke 14 letům odnětí svobody odsouzen původce útoku na fotbalisty německého klubu Borussia Dortmund spáchaného vloni 11. dubna. Pachatelem byl Sergej V., imigrant z Ruska, který útok spáchal ze zištných důvodů. Hned po útoku se tehdy objevila falešná přihlášení údajných původců od Antify až po islamisty. Policie však těmto prvotním deklaracím po právu nepřikládala váhu.

V této souvislosti stojí za to podívat se na to, jak o této záležitosti tehdy psal náš přední konspirátor, údajný „vojenský analytik“ Martin Koller, který se – jak je v jeho případě pravidlem – očividně cítil povolán k vyjádření, ačkoli neměl žádné informace, zato předem danou tezi. Koller 17. dubna 2017 v Parlamentních listech oligarchy a senátora Valenty uveřejnil článek „Páchne to falešnou vlajkou určenou pro hlupáky!“ Analytik nevěří tomu, co oficiálně zaznělo k útoku na fotbalisty Dortmundu“.

Náš „odborník“ měl ihned jasno, jak jednoznačně dokládají následující ukázky:

„Bez velkého rozepisování bychom mohli konstatovat, že se jedná o další ukázku falešné vlajky a hybridní války zaměřené proti Evropanům.“

[…]

„Takže, kdo vymyslel hybridní válku, známou již v sedmdesátých letech z plánů NATO jako podvratná válka, vděčné téma propagandistických žvanilů vydávaných za bezpečnostní odborníky nejen v ČT 24? Kdo ji používá proti civilizovaným křesťanským národům Evropy, včetně Ruska? Podle mého názoru je typickým příkladem takzvané hybridní války právě teroristický útok proti fotbalistům v Německu.“

[…]

„Na hony to páchne falešnou vlajkou určenou pro hlupáky. Nakonec se dozvíme, že bomby položil zloduch Putin, nebo je aspoň položit chtěl.“

[…]

„Pokud se kolem místa útoku nemotali migranti, nebo neofašisti, nezbývá, než uvažovat o policejních agentech, možná nějakých fanatických multikulturních politických neziskovkářích. Ti jsou bohatě sponzorovaní různými dobrodinci typu Sorose, mnohdy i státem s pomocí protinárodních politiků, takže nemusí pracovat a mají stejně jako migranti dost volného času a peněz na organizování lumpáren.“

[…]

„Pro nás z toho plynou důležitá poučení. V boji proti vlastencům se současná státní moc v zemích EU neštítí žádné špinavosti, zatajováním pravdy a lhaním v médiích počínaje a podporou extrémistů konče. Extrémistické veřejné projevy jsou z velké části akce pod falešnou vlajkou, které provokují policejní agenti, kteří škodí, vyvolávají konflikty a hlásají ze zákona stíhatelný antisemitismus kdekoli působí, počínaje aktivními zálohami, přes ČS vojáky v záloze a vlasteneckými organizacemi konče. Přitom je kupodivu nikdo za extremismus a antisemitismus nestíhá. V jiných případech je státní moc podstatně akčnější. Druhou skupinu tvoří členové různých politických takzvaně levicových a multikulturních neziskovek a jejich profesionální rváči placení rovněž ze státních, nebo zahraničních zdrojů. Viděli jsme je v akci při slavných demonstracích na hradčanském náměstí, ale i jinde. Proto je třeba především odejít z EU, což umožní zastavit jak protinárodní mediální tažení a islámskou invazi, tak podporu parazitování i financování protinárodních politických neziskovek, ale rovněž zdanění stamiliard, které z nás vysávají cizáčtí majitelé místních firem, počínaje předraženou vodou a elektřinou.“

Jako obvykle Koller ve své textové fašírce splácal dohromady křesťanství, neziskovky, Českou televizi, EU, imigranty, Sorose, demonstranty proti Zemanovi a údajné nepřátelství proti Rusku. U Kollerových tezovitých článků tradičně obsahujících více emfatických výrazů a urážek než fakt nelze než konstatovat, že v žádném případě nejde o analýzy, nýbrž o naprosto bezcenné, mělké a bulvární slátaniny, které nemůže zveřejnit žádné věrohodné médium a jsou spíše vhodné pro hospodu páté cenové skupiny.

Když Martin Koller vystupuje na prokremelských akcích, jako jsou třeba Mýty o Rusku organizované v našem parlamentu [sic!] ideovým spolupracovníkem Okamurou, nebo na různých komunistických Vratimovských seminářích, kde vystupuje s Lenkou Procházkovou, Ivanem Davidem, Ilonou Švihlíkovou, Oskarem Krejčím či Petrem Žantovským, pak je opravdu mezi svými. Ale v tomto obraze by na něj mělo být pohlíženo a ne jako na odborníka na cokoliv.

Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!