Sociálními sítěmi se šíří virální zpráva o údajné „surrealistické scéně“ v Evropském parlamentu. Podle příspěvků měl Viktor Orbán během jednání zveřejnit „skandální tajné dokumenty“ dokazující miliardové podvody vedení Evropské komise, po čemž prý Ursula von der Leyenová v panice opustila sál. Příspěvky popisují křik, chaos, výzvy k rezignaci a šok mezi europoslanci. Celý příběh však stojí výhradně na fantazii anonymních autorů a propagandistických kanálů – žádný jeho detail neodpovídá realitě.
Fact-checkingováí organizace StopFake už 8. listopadu 2025 upozornila, že podobné tvrzení koluje v proruském prostředí a není podloženo jediným faktem. Jak ukazují oficiální záznamy z jednání Evropského parlamentu, Orbán žádné „tajné dokumenty“ nepředložil a už vůbec ne takové, které by dokazovaly podvodné operace za pět miliard eur. Neexistuje žádný důkaz o tom, že by se v sále odehrála jakákoli mimořádná situace. Stejně tak neexistují fotografie, videa ani svědectví europoslanců, která by líčený chaos potvrdila. I další fact-checkingové projekty, například Demagog, toto tvrzení označují za zcela smyšlené a neodpovídající žádnému skutečnému incidentu.
Fakticky je situace opačná. V posledních měsících sice probíhaly mezi komisí a maďarským premiérem ostré politické střety, ale ty se odehrávaly zcela standardním způsobem. Ursula von der Leyenová na půdě Evropského parlamentu Orbána přímo kritizovala kvůli porušování principů právního státu a jeho snaze blokovat evropské iniciativy. Její odchod ze sálu tehdy proběhl zcela běžně po ukončení projevu – nic dramatického se nekonalo, žádná panika ani výzvy k rezignaci nepadly.
StopFake zároveň upozorňuje, že celé tvrzení se šíří výhradně v prostředí proruských či konspiračních účtů, které dlouhodobě využívají dramatické a neověřitelné příběhy k podkopávání důvěry v instituce EU. Typickým znakem je absence jakýchkoli konkrétních detailů – chybí jména firem, dokumentů, vyšetřovatelů či svědků. Narativ o „institucionální bombě“, která „otřese celou evropskou strukturou“, je tak pouze emocionalizovanou fabulací bez reálného podkladu.
Celý příběh tak lze označit za klasickou politickou dezinformaci: vychází z reálného politického konfliktu, ale dramaticky jej překrucuje, doplňuje vymyšlenými událostmi a prezentuje jako důkaz údajné korupce a kolapsu evropských institucí. Nic z toho se však nestalo a žádný relevantní zdroj takovou scénu nepotvrdil.