V souvislosti s onemocněním COVID se v médiích objevují názory i některých lékařů,, že v případě smrti „na COVID“ jde ve skutečnosti obvykle o smrt „s COVIDem“. Tvrzení se rozšířilo nejen v České republice, takže třeba v sousedním Německu vydali koncem srpna patologové prohlášení, že podle jejich údajů, v Německu 86 % úmrtí v souvislosti s infekcí SARS-CoV-2 bylo zapříčiněno COVIDem. Podobné hodnoty prezentují ve svém dříve publikovaném článku soudní lékaři v Hamburku.

Někteří lékaři nebo politici přitom zdůrazňují, že COVID-19 ve skutečnosti lidi nezabíjí. Například premiér Andrej Babiš během září opakovaně přesvědčoval, že statistiky úmrtí naskakují kvůli případům, kdy lidé ve skutečnosti zemřeli na jinou chorobu a vedle toho jim testy odhalily koronavirus. „Jsou to lidé, kteří byli značně nemocní a zemřeli s COVID. To bychom měli začít vysvětlovat, a ne se stresovat, že je  tu COVID, který zabíjí. To tak není,“ zdůraznil Babiš v deníku Blesk.

Premiér také řekl, že „nezná“ pacienty, kteří zemřeli na samotný COVID. „Když je někdo hodně nemocný, zemře a zjistí se, že měl covid, tak se dostane do té statistiky,“ uvedl v rozhovoru, který vyšel 24. září. Babiš ani nikdo jiný ale nemůže vědět, jaký podíl z úmrtí mezi nakaženými má COVID-19 přímo na svědomí. Faktem totiž je, že ani po sedmi měsících od počátečního rozšíření viru se v Česku neví, kolik úmrtí COVID-19 opravdu zapříčinil. Zdravotničtí statistici říkají, že zatím nemají k dispozici ověřené údaje, a to ani za první měsíce šíření viru.

Dalším problémem je, že virus spoustě lidem zhorší kvalitu života. „Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10-20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátnici, kteří mají pouze nadváhu, nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku. Snažíme se všemi prostředky zabránit tomu, aby skončili na ventilátoru, protože pokud se na něj dostanou, přežije jich sotva polovina. Ano, mladí a zdraví překonají COVID většinou bez potíží. Avšak lidí, u nichž může skončit fatálně, je v naší populaci opravdu hodně, včetně mnohých z vás a vašich blízkých,“ píše se v prohlášení Nemocnice České Budějovice.

Mezi hlasy, které zpochybňují zdravotní rizika nákazy koronavirem, se objevují rovněž studie, které se snaží zjistit přímý dopad onemocnění na organismus nemocných a oslabených lidí. Studie provedená univerzitou v britském Glasgow ukázala, že lidé s další diagnózou by mohli žít v průměru o deset let déle, kdyby nemuseli čelit onemocnění COVID-19.

Určit, zda někdo zemřel na COVID-19 nebo s COVIDem-19 je opravdu těžké. Probíhající infekce SARS-CoV-2 totiž zvyšuje riziko akutních kardiovaskulárních onemocnění. Pokud tedy někdo s nemocí COVID zemře třeba na infarkt myokardu, mohla sama infekce zvýšit riziko, že k infarktu dojde.


Jan Cemper

administrator

Autor je šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz a rovněž zakladatel iniciativy Proti projevům nenávisti e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com