Pod příspěvkem CNN Prima News o tom, že Ukrajina v květnu získala zpět část Ruskem okupovaného území, se objevilo velké množství výsměšných reakcí a komentářů tvrdících, že jde o „lež“ nebo „propagandu“. Samotná zpráva ale stojí na agenturním textu ČTK/AFP a datech amerického Institutu pro studium války. Podstatné je říci dvě věci najednou: nejde o žádný zásadní průlom fronty, ale zároveň nejde ani o vymyšlenou zprávu.
Podle agentury AFP, která vychází z dat Institutu pro studium války, Ukrajina v květnu dobyla zpět 282 kilometrů čtverečních. V dubnu se plocha území ovládaná Ruskem zmenšila přibližně o 120 km², což podle AFP znamenalo první takový vývoj po dvou a půl letech. Zároveň článek korektně upozorňuje, že v celkovém měřítku jde o územně malý posun: zhruba 0,07 % rozlohy Ukrajiny a asi 0,4 % okupovaných území. Jinými slovy: nejde o obrat války, ale o dílčí pozitivní trend pro Ukrajinu.
Část nedorozumění mohla vzniknout i kvůli grafice sdílené na Facebooku. Ta pracovala se zkratkou „téměř 300 kilometrů za měsíc“, zatímco přesnější formulace je téměř 300 kilometrů čtverečních. To je důležitý rozdíl. Kilometr je délka, kilometr čtvereční je plocha. Pokud někdo grafiku pochopil jako tvrzení, že Ukrajina postoupila o 300 kilometrů frontové linie, reaguje na něco jiného, než co říká samotná zpráva.
Výsměšné komentáře typu „tak maximálně 300 metrů“ nebo „zase lež novinářů“ proto nejsou korekcí článku, ale spíše jeho zjednodušeným odmítnutím. Přesnější kritika by mohla znít, že grafika byla nepřesná a měla jasně uvádět km². To je legitimní výtka. Není ale pravda, že by článek tvrdil masivní ukrajinský průlom nebo že by si údaj o zmenšení okupovaného území vymyslel.
Zajímavější je druhá rovina: podobné zpochybňování jakýchkoli ukrajinských úspěchů dobře zapadá do širšího proruského informačního rámce. Ten dlouhodobě pracuje s tvrzením, že Ukrajina je bez šance, že Západ válku jen prodlužuje, že média lžou a že jediným realistickým řešením je „mír“. Samotný požadavek míru je samozřejmě legitimní politický názor. Manipulativní se stává ve chvíli, kdy se používá k popírání ověřitelných faktů a kdy se zcela vynechává, že válku zahájilo Rusko a že „mír“ podle ruských podmínek by znamenal uznání územních zisků agresora.
Evropská služba pro vnější činnost ve svém monitoringu proruské manipulace popsala, že propagandistické zdroje opakovaně obviňují EU z „prodlužování války“, šíří demoralizační sdělení a pracují s emocionální manipulací, hrozbami, falešnými médii nebo AI vizuály. To neznamená, že každý jednotlivý komentář pod českým facebookovým příspěvkem je řízený z Moskvy. Znamená to ale, že typ argumentace „Ukrajina stejně prohrává, média lžou, musíme jednat“ není náhodný izolovaný výkřik, nýbrž známý a opakovaný propagandistický vzorec.
Doložené jsou i konkrétní ruské vlivové operace, jejichž cílem bylo oslabovat podporu Ukrajiny. Americké ministerstvo spravedlnosti například v roce 2024 oznámilo zásah proti operaci označované jako Doppelgänger, která podle amerických úřadů používala falešné domény napodobující média, účty na sociálních sítích, placenou reklamu, influencery i AI obsah k šíření ruské vládní propagandy a k oslabování mezinárodní podpory Ukrajiny. EU DisinfoLab popisuje Doppelgänger jako jednu z nejvýraznějších ruských informačních operací, která mimo jiné cílila na západní informační prostor a snažila se podkopávat podporu Ukrajiny po ruské agresi.
U konkrétního příspěvku CNN Prima News proto nelze bez analýzy účtů, času komentování a opakovaných vzorců tvrdit, že šlo o prokázaně koordinovanou kampaň. To by vyžadovalo data o profilech, síti sdílení, shodných frázích a chování účtů napříč více stránkami. Ze screenshotu ale lze říci, že reakce odpovídají známému narativu: zprávu o ukrajinském dílčím úspěchu zesměšnit, označit za lež a převést debatu k tezi, že válka je pro Ukrajinu marná.
Fakta jsou tedy střízlivější než obě krajnosti. Ukrajina v květnu podle AFP a dat ISW získala zpět část území. Nešlo o strategický zlom, ale ani o výmysl. Výsměšné komentáře na sociálních sítích proto nevypovídají o nepravdivosti zprávy. Vypovídají spíše o tom, jak snadno se i malý, přesně vymezený údaj může stát terčem širší informační války, jejímž cílem je zpochybnit jakoukoli zprávu, která narušuje obraz nevyhnutelného ruského vítězství.