Sociálními sítěmi se šíří fotografie, která má prý dokazovat krutost ukrajinských nacionalistů UPA (též někdy označováni jako „banderovci“) za druhé světové války. Tuto fotografii také často používají ruská masmédia k ilustraci „trestných činů“ ukrajinských nacionalistů. Například propagandistický zdroj „Strategic Culture Foundation“, vydávající se za moderní analytické výzkumné centrum, také použil tento obrázek ve svém materiálu o volyňské tragédii.

Děti na fotografii byly zabity v noci z 11. na 12. prosince 1923 ve vesnici nedaleko polského města Radom. Jejich matka Marianna Dolynska ve stavu šílenství zabila své děti ve věku 6 měsíců až 7 let oběšením na stromě. Druhý den žena přišla na policejní stanici v Rodomě, kde oznámila, co se stalo. Policisté, kteří dorazili na místo činu, potvrdili skutečnost vraždy a pořídili několik snímků dětí.

Po zatčení byla Marianna Dolynska přijata do místní nemocnice, kde jí byly diagnostikovány bludy, zrakové halucinace, mentální retardace, apatie a deprese. Dolynska zemřela v roce 1928 a byla pohřbena na nemocničním hřbitově.

Kdy se přesně tato fotografie začala spojovat s ukrajinským národním hnutím, není s jistotou známo. Badatelka Sarah Kherczyńska datuje nejstarší zveřejnění obrázku v tomto falešném kontextu do roku 1993, kdy byl publikován ve vratislavském časopise Na Rubieży  („Na hranici“) pod titulkem „Polské děti mučené a zabité jednotkou Ukrajinské povstalecké armády” Tarnopil, podzim roku 1943“.

Ke spojení této fotografie s volyňskou tragédií přispělo i polské vydavatelství Nortom tím, že na obálku alba Oleksandra Kromana  „Genocida UPA proti polské populaci“ umístilo obrázek obětí Marianny Dolynské.

Nutné dodat, že StopFake k správně ověřenému článku dodává, že Volyňský masakr „je sporný“. Ve skutečnosti byl skutečně aktem nezměrné krutosti ukrajinských nacionalistů. To nic nemění na faktu, že tato fotografie nezobrazuje násilní akt, kterého se měli dopustit ukrajinští nacionalisté.

Zdroje: StopFake, ČT24


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.