V posledních dnech vyvolal značnou pozornost výrok poslance Pavla Růžičky (ANO), který tvrdí, že Armáda České republiky vytvářela dokument s názvem „Volby 2025“, jenž má dokazovat její zapojení do politického dění. Poslanec zveřejnil dvě obrazovky údajného interního materiálu, který měl vzniknout pod vedením Velitelství informačních a kybernetických sil, a vyzval náčelníka generálního štábu Karla Řehku k odtajnění dokumentu. Zároveň deklaroval, že má dostatek podkladů, avšak celý dokument zveřejnit odmítl.

Zveřejněné části materiálu popisují obecnou analýzu možných vlivových operací během volebního období, přičemž upozorňují na hrozby ze strany jednotlivců, organizací či aktérů mimo politické spektrum – včetně zahraničních – které by mohly cílit na voliče. Text rovněž uvádí, že armáda disponuje omezenou schopností tyto operace analyzovat, a že plánování informační kampaně je součástí odborné přípravy informačních sil. Dále se v dokumentu zmiňuje využití otevřených dat, například z Českého statistického úřadu, k analýze cílových skupin voličů.

Na základě těchto útržkovitých informací Růžička tvrdí, že armáda byla politicky zneužita a že došlo k nepatřičnému zasahování do civilního demokratického procesu. K jeho výzvě se následně připojili i další politici – například Michal Hašek, dříve představitel ČSSD, dnes člen strany PRO, nebo podnikatel Zbyněk Passer, který v komentáři celou záležitost přirovnal k „atomové bombě“.

Přestože se jedná o velmi závažná tvrzení, důkazní břemeno zůstává extrémně nízké. Poslanec nepředložil celý dokument, který by umožnil nezávislou verifikaci kontextu, účelu a původce. Bez oficiálního potvrzení autenticity a zejména bez kompletního textu dokumentu nelze učinit žádný věrohodný závěr. Zveřejněné části nepodporují tvrzení o přímém zásahu do voleb ani neukazují, že by armáda plánovala jakýkoli politický vliv. Naopak spíše odpovídají standardní bezpečnostní praxi sledování dezinformačních hrozeb a analytické práce se statistikami, což je běžnou součástí činnosti bezpečnostních složek.

Vzhledem k tomu, že se na šíření tématu podílejí političtí aktéři známí svými populistickými a často konfrontačními postoji vůči státním institucím, je nutné se ptát, zda nejde především o politicky motivovanou kampaň. Zapojení osob jako Michal Hašek (PRO) nebo Zbyněk Passer, který otevřeně zpochybňuje důvěryhodnost tzv. „liberálních médií“, poukazuje na zjevné ideologické motivace a snahu rámovat narativ o údajné manipulaci voleb a ohrožení demokracie.

Celá situace tak nese rysy záměrného vytváření skandálu bez podkladů, který může sloužit k posílení nedůvěry veřejnosti ve státní instituce – a to v období těsně před volbami. O to více je na místě důraz na ověřená fakta, plné dokumenty a oficiální stanoviska, nikoli senzace šířené prostřednictvím sociálních sítí a spřízněných médií.

Tip na článek poslal Václav Feigl


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.