Čína prý „prepisuje ekonomickú matematiku vojny“ a dokáže ničit roje dronů téměř zadarmo. Takové tvrzení převzal český web Svobodná televize v přehledu ze 7. října 2026. Slovenský text popisuje propojení radarů, mikrovlnných zbraní a laserů. Zmiňuje systémy Hurricane 3000 a LY-1 a slibuje zásahy „za pár centov na výstrel“. Pod textem je vložené video.
Jako autor přehledu jsou uvedeny MG zprávy, na jejichž telegramovém kanálu se nachází stejný text. Jde tedy o propojené šíření tohoto obsahu k českému publiku. Svobodná televize připojuje k celému přehledu obecné upozornění, že za pravdivost zpráv neručí a zdroje neověřuje. U samotné položky o čínské obraně však žádné vysvětlení původu videa nenabízí.
Původ virálního videa spojovaného s totožným textem prověřila agentura AFP. Záběry laserových paprsků a dronů zachytávaných do zářících sítí vytvořila umělá inteligence. AFP vystopovala zveřejnění klipu na čínské platformě Douyin z 22. března 2026. Účet Battlefield Imagination Bureau jej už tehdy označil jako obsah vytvořený AI. Agentura popsala také vizuální nesrovnalosti: drony se deformují a laserové paprsky se nepřirozeně zakřivují. Závěr o umělém původu tak stojí i na dohledání označeného zveřejnění, nikoli pouze na výsledku automatického detektoru.
Pravdivým jádrem příběhu je samotný vývoj protidronových zbraní. Čína takové technologie skutečně vyvíjí, jak připomíná také AFP. Americký kontrolní úřad GAO vysvětluje, že vysokoenergetický laser zpravidla soustředí paprsek na jeden cíl, zatímco výkonné mikrovlnné zbraně mohou působit na více zařízení v určité oblasti. Tyto technologie ovšem mají omezení. U laserů záleží na vzdálenosti, době působení na cíl i atmosférických podmínkách. Dosah a účinnost mohou snižovat mlha nebo bouřky, provoz vyžaduje dostatečné napájení a chlazení.
Také tvrzení o několika centech potřebuje kontext. Nízká cena energie spotřebované při zásahu není celkovou cenou obrany. GAO ve zprávě z roku 2023 uvádí americký odhad přibližně jednoho až deseti dolarů za zásah zbraní se směrovanou energií, založený na nákladech na palivo pro výrobu elektřiny a chlazení. Současně upozorňuje, že vstupní náklady některých systémů mohou být značné. Tento americký odhad neurčuje cenu čínských zbraní. Ukazuje však, proč je nutné rozlišovat náklady jednotlivého zásahu a pořízení celého systému.
Právě spojení skutečných technologií s uměle vytvořenou vojenskou podívanou může čtenáře snadno zmást. Názvy zbraní a odborně znějící výrazy dodávají textu zdání důvěryhodnosti, zatímco efektní záběry vytvářejí dojem předvedeného výsledku. Schopnost konkrétního systému ale musí dokládat ověřitelné zkoušky a údaje o podmínkách jeho použití. Z existence laserových zbraní nelze odvodit pravost libovolného videa ani potvrdit slib téměř bezplatné likvidace celých rojů.
Verdikt: Virální video vytvořila umělá inteligence. Nedokládá schopnosti čínské protidronové obrany. Text šířený i českým webem spojuje skutečný technologický vývoj s neautentickou ukázkou a tvrzením o ceně zásahů, kterou záběry nijak neprokazují.
