Blízkost Novaka Djokoviče k srbským nacionalistům, konspiračním teoretikům a pseudovědcům je dlouho známá. Označit Novaka Djokoviče za kontroverzní postavu zní jako jemné maskování pravdy. Drama o původně znemožněném vstupu do Austrálie, kde se chce Srb stát nejúspěšnějším tenistou historie na Australian Open, vrhá světlo na jeden aspekt atraktivní postavy Djokoviče: aspekt očkovacího skeptika, který projevuje zálibu v vědeckých šarlatánských teorií.
Kontakty čtyřiatřicetiletého sportovce mimo tenisový kurt jsou dost děsivé. Ve snaze mít na paměti celkový obraz (Djokovič sám sebe popisuje jako holistu) se zdá být ztracen ve zvráceném světě konspiračních teorií, historického revizionismu a srbského nacionalismu.
Podporuje práci a názory pseudohistoriků, ultranacionalistů a konspiračních teoretiků, jako je Jovan Deretič – včetně těch, podle nichž jsou Srbové „nebeští lidé“ a z nich pocházejí četné starověké evropské kultury. Djokovič se často setkával s nacionalistickými extremisty. Do Bosny a Hercegoviny znovu odcestoval například v září 2021 a objevil se tam bok po boku s Milanem Jolovičem, bývalým velitelem takzvaných Drina –Vlci, nechvalně známé polovojenské jednotky, která se mimo jiné podílela na genocidě Bosňanů ve Srebrenici.
Během stejné návštěvy byla tenisová hvězda spatřena také s bosenskosrbským politikem Miloradem Dodikem, známým popíračem genocidy. V roce 2020 obdržel od vlády Republiky srbské vyznamenání od Dodika, jehož předchozími laureáty jsou odsouzení váleční zločinci jako Miloševič, Mladič a Karadžič. Jindy zase Djokovič pózoval se značkou lihovin pojmenovanou po Dragoljubovi Mihailovičovi, nacistickém kolaborantovi ve druhé světové válce.
V porovnání s tím vším se další podivnosti dvacetinásobného grandslamového šampiona zdají spíše neškodné. Djokovič také rád cestuje do Bosny a Hercegoviny, aby navštívil a propagoval „bosenské pyramidy“ ve Visoku. Právě zde americko-bosenský stavební dodavatel a esoterik Semir Osmanagič tvrdí, že objevil nejstarší a největší pyramidy, jaké kdy lidské ruce vytvořily, jmenovitě pyramidu Měsíce a pyramidu Slunce a samozřejmě pyramidu bosenského draka. Vědecky je to již dávno vyvráceno jako nesmysl. Stejně jako Djokovičův názor, že otrávenou vodu lze čistit pozitivní energií.
To, že se někdo takový nechce nechat očkovat a že někdo takový teď, když mu není povolen vstup do Austrálie kvůli neplatnému vízu, je jeho lidmi a nacionalisty z jeho vlasti vykreslován jako oběť – není nic překvapujícího.
Ale je samozřejmě smutné, že možná nejlepší tenista historie, který svým vlivem mohl udělat tolik dobrého, se zdá být spíše pořádným hlupákem.
Austrálie tak říká Djokovičovi: „prostě nás štveš“
Austrálie má stejný imigrační mechanismus jako USA nebo Kanada v jedné věci – vstup není nárokový. V EU vstup nárokový je.
Jaký je mezi tím rozdíl? EU (respektive schengenský prostor a jejich členské země) mají seznam podmínek, za nichž vás mohou nepustit a pokud přijdou na to, že některou nesplňujete, otočí vás pryč. Pokud jste se netrefili do některé z diskvalifikujících podmínek, máte právo na to, vstoupit. To je to, nač tu jsou lidé zvyklí a proč nadávají na Austrálii v tomto případě.
Oproti tomu v anglicky mluvících zemích, a bude zajímavé sledovat, jestli se k tomu vrátí i UK po Brexitu, je to jinak. Vstupní podmínky vás opravňují k tomu, abyste mohli předstoupit před imigračního úředníka a je NA VÁS, abyste prokázali, že máte dost dobrý důvod vstoupit. Pokud to proaktivně neprokážete, nepustí vás, nebo, i když budete už uvnitř a přijde se na to, že jste lhali, vás vyhostí. Amerika je na tohle obzvlášť drsná, protože lhát imigračnímu úředníkovi je jedna z nejhorších věcí, jakých se můžete dopustit. Vstup a pobyt (!) v těchto zemích se pro cizince bez zelené karty chápe jako odebratelné privilegium, ne jako právo.
Převzato z příspěvků Bohumila Řeřichy a Andreje Ruščáka