Trikolóra, Majerová Zahradníková a politická korektnost – Svoboda slova jenom někdy?


Nejen českým internetem se šíří video, na kterém německý dětsky sbor v televizním vysílání zpívá písničku, jejíž text by šlo shrnout zhruba takto: Babička je ekočuně, projezdí hodně benzínu, kupuje maso z neekologických chovů. Video vyvolalo pozdvižení a na internetu se vede debata o tom, zdali se jedná o satiru, jestli není video příliš urážlivé a jestli je vhodné, že popěvek zpívají malé děti. Všechno jsou to samozřejmě legitimní otázky a je dobře, že se vede veřejná debata – o tom, kam až sahají hranice dobrého vkusu a svobody projevu, pokud jde o vyjádření, která cílí na určitou skupinu obyvatel, která je mohou vnímat jako urážlivá.

O to více matoucí jsou vyjádření české poslankyně za konzervativní stranu Trikolóra Zuzany Majerové Zahradníkové, která dne 28. 12. 2019 na svou Facebookovou stránku o celé události napsala status (celý status je přiložen formou obrázku). V něm mimo jiné v závěru uvádí: „Je mi z toho opravdu zle. Jak může něco tak odporného připustit veřejnoprávní instituce?“ Pod příspěvkem pak v odpovědi na komentář, který je ovšem smazaný, dále píše: „Jasně, ale i zodpovědnost za obsah. A tento je výsostně urážlivý a sprostý. Ke svobodě patří i zodpovědnost.“

Poslankyně Majerová Zahradníková, stejně jako její stranický šéf Václav Klaus ml., se angažuje v boji proti tzv. politické korektnosti. Ostatně už v programových pilířích Trikolóry stoji: „Budeme důsledně chránit svobodu slova a projevu i za cenu trestněprávní represe vůči cenzorům.“ Sama poslankyně Majerová Zahradníková opustila ODS v reakci na předchozí vyloučení Václava Klause ml. za výroky, jež urážlivým způsobem znevažovaly utrpení obětí holokaustu. Václav Klaus ml. sám ve veřejném prostoru o politické korektnosti, cenzuře, svobodě slova a projevu hovoří velmi často. Dokonce předložil zákon proti cenzuře na sociální síti Facebook, která však právě urážlivý obsah maže. Ve svém komentáři na serveru Novinky.cz ze dne 17. 9. 2018 stranický šéf Trikolóry dokonce přímo uvádí: „Lidé mají právo veřejně hlásat své názory. Názory chytré a inspirativní. Názory fundované. Ale i názory hloupé a provokativní. Nebo povrchní. Protože mezi chytrým a hloupým, inspirativním a provokativním, fundovaným a povrchním je tenká hranice. A vyžaduje nějakou silnou centrální autoritu, která to bude rozhodovat. Žil jsem v takové zemi prvních dvacet let života a nechci v takové zemi žít posledních dvacet let života. Jenže v Evropě i České republice nastupuje politická korektnost a snaha některým typům názorů zavírat ústa – vyřadit je z diskuse, ze salonů, z médií, univerzit, ze sociálních sítí. Udělat je „šmucig“. Tedy můžete je ještě říci a není to trestné (coming soon), ale nemůžete pak být redaktorem většího média, rektorem, představitelem čehokoli veřejného.“

Je zřejmé, že Trikolóra a její členové se snaží navodit dojem, že cenzura je nepřípustná za jakýchkoliv okolností, pobouřené vyjádření poslankyně Majerové Zahradníkové však v kontextu výše uvedených citátů působí krajně rozporuplně. Navozuje totiž dojem, že bezbřehá svoboda projevu a zákaz cenzury platí pouze v případě, kdy se hlásá názor, se kterým sama paní poslankyně souzní, a že je legitimní umlčet a cenzurovat ty hlasy, které se paní poslankyni nelíbí. Zde si autor článku nemůže odpustit osobní (a tedy neobjektivní) připomínku, že Zuzana Majerová Zahradníková se dostává do takového rozporu se svou stranou, svým šéfem a jejich názory, že s ní nelze nesouhlasit a že to, co říká, zní v určitém ohledu i rozumně.

Názory na kauzu zpívajících dětí se mohou různit. Někomu se může zdát, že se jedná o neškodnou satiru, někomu může písnička přijít urážlivá a někomu může přijít dokonce tak nevkusná, že by ji z veřejného prostoru stáhl a byl by rád, aby autor textu či videa byl potrestán například propuštěním ze zaměstnání. Nelze však zpochybnit, že vyjádření poslankyně Majerové Zahradníkové je v rozporu se vším, co ona a její straničtí kolegové hlásají a působí to značně pokrytecky a neupřímně. Nebo snad je mezi voliči Trikolora a jiných stran nějaký rozdíl, který odůvodňuje rozdílné zacházení?