Předseda hnutí SPD Tomio Okamura opět pobavil všechny poslance ve Sněmovně i všechny, který měli možnost si přečíst stenozáznam jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

V úterý 5. listopadu se dostal na program schůze návrh poslanců Jana Hamáčka, Lubomíra Zaorálka, Kateřiny Valachové, Jana Birke a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu. Předseda Tomio Okamura na návrh začal útočit, protože návrh zákona prý je málo přímý, pamatuje například pro nutnost 850 000 podpisů v petici. Jak správně má fungovat podle něj přímá demokracie demonstroval na příkladu svého hnutí. Citujeme:

„Co se týče referenda, tak jsem vás chtěl ubezpečit, že v SPD je nejenom předseda, ale i všichni členové předsednictva přímo voleni členskou základnou, takže samo o sobě je to přímá volba a jsou také odvolatelní. Takže se podívejte na naše stanovy, je to také tak správně, že to máte i vy, je to výborné. A protože je nás v SPD hodně, tak to probíhá tak, že bychom si nemohli pronajmout sál pro všechny naše členy, bůh ví, jestli, takový sál ani neexistuje pro tisíce členů, tak to funguje tak, že v tajné volbě si krajské členské konference delegují delegáty na celostátní konferenci, v tajné volbě a následně přímou volbou je volený předseda. Takže takhle je to u nás. Já myslím, že je to takhle v pořádku a nebo i členové předsednictva.“

Logikou předsedy Tomia Okamury tedy přímá volba prezidenta existovala už od roku 1990. Protože lidé přece volili „delegáty“ (poslance a následně senátory), kteří pak „přímo“ volili prezidenta. Nutno ještě dodat, že podle stanov je v SPD „krajská konference“ až třetí instancí SPD. Pod ní jsou ještě místní a regionální kluby. Jinými slovy. Místní klub může zvolit delegáty na krajskou konferenci a až ta volí delegáty na celostátní konferenci. Členové místních klubů tedy na volbu předsedy, předsednictva a ostatních orgánů strany mají minimální vliv.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.