„Počítače, a zejména internet, symbolizují nástroj pro práci se vzácnou komoditou, kterou jsou informace. Podívejme se na případy od minulosti po současnost, jak tento mocný nástroj pomohl informace předávat, zpracovávat, případně zmanipulovat nebo jinak zneužít,“ uvádí tuto knihu Josef Džubák, zakladatel serveru HOAX.CZ. A já mu musím dát za pravdu.
Ale začněme od začátku. Po přečtení Petrovy knihy mohu konstatovat, že jde o text, který mě po pár stránkách zaujal, vzbudil touhu číst dál a neodložit. Je to hutná suma tématicky dobře uchopeného textu, o kterém si ani náhodou nemyslím, že by z něj za čas zbyl jen „další podivný a nesrozumitelný shluk znaků v nekonečném toku dat v bezbřehém oceánu informací“, jak v úvodu trochu ironicky autor poznamenává.
Tahle kniha má potenciál stát se kronikou počátků elektronického věku, která může být učebnicí, ačkoli se jako učebnice netváří. Nepochybně si vyslouží nespočet citací v diplomových pracích a bude se jednat o jednu z těch knih, které lidi rádi kradou z knihoven. Mně, coby fanouška dobrého sci-fi, stejně jako člověka, jenž se zajímá o překotné proměny současného světa, Marešova kniha rozhodně obohatí knihovnu.
A když to tedy není učebnice, čím pak Petrova kniha vlastně je? Sám ji vnímám jako vrstevnatou esej o člověku v digitální džungli, knihou o etice, svobodě a bezpečnosti, hackerech a zločincích ve světě jedniček a nul. Nemilosrdnou v odvaze nacházet a pojmenovávat mnohdy bolavá zákoutí života elektronického věku. Košatou v zasazování do popkulturních kontextů, které sahají daleko za hranice čehokoli, co bychom mohli za „cyber“ považovat jen opravdu stěží. A to mě na tom baví.
Tyhle výlety zdánlivě mimo téma, ale opravdu jen zdánlivě. Petr Mareš totiž není sám do sebe zahleděný geek, který by byl zaklet v okovech svého oboru. Právě naopak – zasazuje téma bytostně současné do kontextu věcí, událostí a dob minulých – těch, bez kterých by ta naše současnost nemohla být právě taková, jaká je. Zabývá se podhoubím dneška – kontrakulturou, podniká výlety do éry hippies, psychedelie a anarchie, ale nikoli bezúčelně. Právě na znalosti těchto základů může stavět myšlenkovou konstrukci svého textu, protože se nevznáší ve vzduchoprázdnu, ale ukotvuje se v myšlenkových proudech, které utvářely mentální prostor, v němž žijeme my – lidé jednadvacátého století. A má recht. Bez pochopení minulosti nelze současnosti rozumět.
A nejen rozumět. “Máme šanci ji ovlivňovat a ona ovlivňuje nás, neboť v centru dění je nakonec člověk – jedinec, jeho tužby, slabosti i svobody,” správně konstatuje v krátké recenzi na zadní straně obálky pirát Ivan Bartoš.
Ano, asi se nedá předpokládat, že by se tahle kniha stala další lidovým bestsellerem – už jen pro samotné téma, kterému se věnuje, tak i pro jistou náročnost textu, který potěší jistě ty, kdo se už o téma už alespoň okrajově zajímají, nikoli víkendové čtenáře, kteří od knihy chtějí především nenáročnou zábavu. Ale jsem si jist, že Petr Mareš o tom ví – a píše pro své publikum, které jako autor a publicista už zná.
Když se po pár stránkách Mareš rozehřeje, rozcvičí a rozběhne své myšlenky, najednou čtenář stojí tváří v tvář hutné, informacemi a kontexty přetékající knize, jenž si vyžaduje čas a pozornost. Ale to není výtka. Ani náhodou. Jak už bylo jinými slovy řečeno – tohle není banální červená knihovna, kniha pro znuděné paničky a hltače románů prázdných tak, že je škoda papíru, na než byl vytištěn. Jen pro příklad – Petr Mareš se zevrubně zabývá například otázkami svobody versus bezpečnosti, tedy tématem navýsost aktuálním, ovšem v hlubokém kontextu sahajícím až k anarchistickým myšlenkám a libertariánství.
Kniha Petra Mareše je košatým světem. Nemá smysl vyjmenovávat všechna témata, kterých se ve svém textu dotýká, ale rozsah a šíře záběru je myslím už dobře patrná z řádků výše.. Jen namátkou mě zaujalo Petrovo vydávání se i po stopách známého aktivisty a zakladatele Wiki Leaks Juliana Paula Assange, a nasvětlení jeho případu z pro mne nepříliš známých úhlů a kontextů. Stejně jako kapitoly věnované odvrácené straně internetu, tzv. Dark Webu, nebo těm věnovaným propagandě..
Je to kniha, kterou si asi nepřečtete na jeden zátah. A i to je podle mého plus. Jde totiž o knihu, k níž se lze vracet. Rozkrývat její vrstvy, odkazy – anebo, jak už jsem psal, použít jí jako učebnici docela nezmapovaného území naší současnosti a nedávné minulosti. Považuji ji za v mnohém objevnou, inspirativní a potřebnou.
Knihu koupíte například v eshopu nakladatelství GRADA.