Bojíme-li se aktuálně teroristických útoků víc, než kdykoli dříve, měli bychom si položit otázku, odkud se v nás ten strach vlastně bere.
Jsem přesvědčený, že naše doba není víc násilná a nebezpečná, než jak tomu bylo dříve. Žijeme jen v době, která je medializovaná víc, než kdykoli předtím, napsal jsem před časem v jednom ze svých článků. Média se přirozeně zaměřují na události výrazné, výjimečně násilné či jinak mediálně atraktivní.
Stane-li se taková událost či se o ní často mluví, lehce dostane do ohniska naší pozornosti. Následně dochází k ovlivnění úsudku o pravděpodobnosti dalších výskytů takových událostí na základě snadnosti, s jakou se nám vybaví. Nic na tom nezmůže změnit to, že i nadále je statisticky vysoce nepravděpodobná.
Terorismu se média věnují především proto, že tyto zprávy výrazně přitahují pozornost čtenářů
Jak to funguje si můžeme ukázat v praxi. Níže se sami můžete přesvědčit, kolik mediálního prostoru se věnuje teroristickým útokům v porovnání s jinými druhy násilných úmrtí. A pomůže nám s tím statistika.
V následujícím grafu vidíte dva sloupce. Ten vlevo (US Deaths) ilustruje množství násilných úmrtí v USA (nebavíme se tu tedy o nehodách). Najdeme v něm (shora) oranžově vyznačené zabití policistou, zeleně vojenské oběti, hnědá úmrtí policistů, fialově oběti islámského terorismu a nejvyšší sloupec vraždy spolu s neislámským terorismem.
Pravý sloupec (Death Coverage) zachycuje, jak o těchto konkrétních tématech referují média – konkrétně NY Times. Vidíme, že konkrétně islámskému terorismu či zabití policistou se věnuje násobně větší pozornost, než běžným vraždám či terorismu neislámskému.
Ještě zajímavější výsledky dostaneme, když do statistik zařadíme i sebevraždy (růžové).
Výraznou roli hraje i region, v němž je teroristický útok spáchán. Modře jsou vyznačeny počty obětí, červeně pokrytí tématu médii – konkrétně NY Times. Pozornost je věnována v naprostém nepoměru k počtu obětí především útokům spáchaným v západní Evropě, Spojených státech, výrazně méně pak na Středním východě, Africe a Asii.
Tento jev má jednoduché zdůvodnění. Je jím geografická a kulturní blízkost. Události, které jsou nám v těchto ohledech bližší, jsou pro média hodnotnější než ty události, které se odehrály v oblastech či kulturách, které nám tak blízké nejsou (těm je věnována pozornost jen tehdy, “když problémy a katastrofy dosáhnou takového měřítka, že zaujmou i publikum ve vzdálených zemích, jimž nehrozí žádné nebezpečí.“ (cit. McQuail 2009)
Co nás zabije spíš než vrazi a teroristé?
A v neposlední řadě je užitečné je porovnat skutečná nebezpečí. Následující graf porovnává pravděpodobnost různých druhů smrti s pravděpodobností vraždy. (data vycházejí z amerických reálií )
S větší pravděpodobností zemřete na HIV, zabijete se sami či rukou běžného vraha, zemřete při dopravní nehodě, pádu, požáru, otravě drogami, než že by vás zabil terorista. Je téměř třicetkrát pravděpodobnější, že zemřete na něco tak obyčejného jako jsou následky svého kouření, než v důsledku obyčejné vraždy, o teroristech ani nemluvě.
Těmto nebezpečím je ale věnován je zlomek mediální pozornosti.
PS: A pokud vás zajímá, jak je to s počtem teroristických útoků v Evropě za posledních 45 let, tak se podívejte sem.
Zdroje:
- Vycházím z analýz, jak je zpracoval americký softwarový inženýr Nemil Dalal v Priceonomics, svém webu a jinde ) – čerpá CDC, WHO, NY Times. Zdrojový data sheet je zde.
- Global Terrorism Database