“Nepodařilo se uzavřít dohodu se strategickým investorem, financující banka požádala o jednorázovou úhradu provozního kontokorentu, zablokovala bankovní účty společnosti a stávající akcionář zatím nedokázal pokrýt vznikající ztrátu.” 

Takhle nějak to vypadá, když se obchodní společnosti přestane dařit a maléry se sesypou na jednu hromadu. 

V tomto případě se jedná o mediální dům Mladá fronta miliardáře v exilu Františka Savova, který je dlouhodobě pod palbou byznysových soupeřů. Od začátku ledna se Mladá fronta dostala pod soustředěný tlak, když společnosti ze zbrojařské skupiny CSG přihlašovaly jednu pohledávku za druhou. Několik jich MF uhradila, pak se ekonomika vydavatelství zadřela. 

Tento týden nemá ambici se zabývat byznysovým pozadím dobývání Savovova podnikání v Česku (ne že by to nebyla pozoruhodná story). Příběh Mladé fronty ale ukazuje, jak dvousečná je oligarchizace médií. Každý miliardář dříve nebo později najde útes, o který se jeho ambice rozbijí. Savov je prvním z miliardářů vlastnících česká média, který ztroskotal, přičemž je otázkou, jestli svou lodičku ještě dokáže stáhnout zpátky na volnou vodu. 

Dalším ohroženým miliardářem v médiích je majitel Empresa Media Jaromír Soukup, kterého nicméně před bezprostředním chrání mimořádně silná pozice jeho mediální agentury Médea – a také v českých podmínkách naprosto mimořádná schopnost přežít takřka cokoliv. 

Nepochybujme o tom, že se klidně může najít miliardářský vlk, pro kterého nebudou majitelé Czech News Center Daniel Křetínský, “nemajitel” Mafry Andrej Babiš, Marek Dospiva a spol. z Penty, seznamácký Ivo Lukačovič nebo vlastník Novy Petr Kellner víc než jehňátka. 

Trable Mladé fronty by tedy neměly být důvodem říkat si cosi o tom, že miliardáři nemají co vlastnit média a tudíž dobře Savovovi tak. Současné události připomínají, že mediální podnikání je ze své podstaty lehce zranitelné zejména pokud nedisponuje robustním modelem stabilního příjmu, jinak řečeno dostatečným množstvím předplatitelů. A jak ukazují poslední data, právě předplatné je klíčovým ukazatelem, který rok od roku klesá

Jestliže bychom si z insolvence Mladé fronty měli odnést nějakou zásadní informaci, je to fakt, že pokud má být zachována rozmanitost mediální krajiny, je třeba myslet na zajištěné způsoby financování. Vzory by byly, třeba Německo má rozvinutý systém nadačního financování médií. U nás jsme na začátku této cesty a je otázka, jestli je vůbec dostatek vůle po ní kráčet. 

Média jsou tak trochu jiný typ podnikání. Kdo k nim přistupuje tak, že jsou pro něj důležitá jen pokud je zrovna potřebuje nebo pokud dokáží generovat zisk či vliv, pozná jejich důležitost až když už bude pozdě a banka mu bude blokovat účty. 

Je také na místě připomenout, že jenom média, disponující pevným finančním zázemím nezávislým na byznysových výkyvech, jsou schopná korigovat činnost dezinformačních médií, která jak známo s penězi problémy nemívají už proto, že na svou práci žádné velké peníze nepotřebují. Lži totiž nic nestojí, kvalitní žurnalistika ano.

AKTUALIZACE 17.2.2020: V původní verzi textu došlo k záměně CS Group za CZ Group. Správně má být CS Group. Za chybu se omlouvám.


Ondřej Fér

editor

Žurnalista, autor literatury faktu, publisher Manipulátoři.cz.