Dokument, který byl v posledních dnech rozeslán několika redakcím, odhaluje desítky dříve zveřejněných příspěvků a komentářů Filipa Turka, dnes jednoho z klíčových představitelů hnutí Motoristé sobě. Na 42 stranách zachycuje archiv Turkových veřejných statusů, z nichž mnohé jsou otevřeně rasistické, homofobní nebo obdivně odkazují na nacistickou symboliku.
Záznamy obsahují přímé odkazy na původní facebookové příspěvky i datace jejich pořízení. Redakce, která materiál obdržela, uvádí, že ve všech případech se shoduje profilová fotografie i vzhled rozhraní, což vyvrací tvrzení o možné manipulaci. Dokument podle všeho koluje mezi více médii a je považován za věrohodný archiv Turkovy dřívější online aktivity.
Mezi nejvýraznější výroky patří status z roku 2011, v němž Turek píše: „Obama je pro mě negr, co může maximálně prodávat hašiš na nádraží.“ O tři roky později na Štědrý den přidal příspěvek, kde se posmívá „židobolševikům“ a zmiňuje „nakladače Hitlera“. Podle záznamů měl tehdy příspěvek několik desítek reakcí a zůstal veřejně dostupný několik let.
Podobně kontroverzní je i jeho vyjádření z roku 2017 o adopci dítěte homosexuálním párem. „Ať si každý píchá koho chce, ale tohle je zločin proti přírodě,“ napsal Turek k článku zpravodajského webu. V následné diskusi přidal: „Homoušství je vrozená vada, kdyby dvě buzny adoptovaly dítě, do pár let by zčumělo.“
V dalších příspěvcích se objevují i ironické narážky na Hitlera a nacistické Německo. V květnu 2020 publikoval fotografii černých housek s komentářem: „Kdo by chtěl znevažovat Vůdcovo umění kremace, tady je malá ochutnávka mého SSburgeru.“ A o dva roky později sdílel snímek pražského nádraží vyzdobeného hákovými kříži s poznámkou „Občas i já se jdu projet vlakem ❤️🤍🖤“.
Archiv také obsahuje výpady proti Romům, například ironickou poznámku o „mlácení cikánů lopatou“ nebo označení Norska za „levicový parastát“ a „předvoj degenerace elit“. Ve svých statusech Turek často mluví o „zániku západní civilizace“ a „degeneraci společnosti“.
Na zveřejnění těchto materiálů reagoval Filip Turek pro Deník N slovy: „Těžko se mi reaguje na tuto nestoudnou snahu mne zdiskreditovat. Pokusy učinit ze mne rasistu jsou směšné, zejména v situaci, kdy již roky působím jako ambasador jedné z asociací romských podnikatelů.“ Další dotazy redakce odmítl komentovat.
Kontroverze přichází v době, kdy hnutí Motoristé sobě zvažuje nominovat Turka na post ministra zahraničí ve vznikající vládě Andreje Babiše. Vzhledem k povaze nalezených výroků vyvolává otázky, jak by politik s takovou minulostí mohl reprezentovat Českou republiku v zahraničí a dodržovat mezinárodní závazky v oblasti lidských práv.
Kauza tak znovu otevírá téma odpovědnosti veřejných osobností za své staré výroky na sociálních sítích. A především připomíná, že i dávno smazané statusy mohou v době internetu zůstat živé – jako stín, který dříve či později znovu vyjde na světlo.
