Na blogu iDNES vyšel článek, že po očkování proti Covidu se hlásí 10-1000x krát více vedlejších účinků, než po očkování proti sezónní chřipce. Datový analytik Štěpán Čábelka to správně přepočetl na počet podaných dávek. Odvolává se však na systém VAERS, který hovoří o podezřeních na nežádoucí účinky. Obecně tento systém je často používán jako „důkaz“ o nebezpečnosti vakcín proti COVID-19. A tak je nutné připomenout několik faktů:
VAERS je navržen jako otevřený systém, kde může každý podat zprávu o nežádoucích účincích. Zprávy nejsou ověřeny. CDC varuje, že výsledky VAERS nestačí k určení, zda vakcína způsobuje konkrétní nežádoucí příhodu.
Vaccine Adverse Event Reporting System neboli VAERS je systém Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Je navržena tak, aby kdokoli (např. rodiče, pacienti či zdravotničtí pracovníci) mohli do systému CDC volně hlásit jakékoli zdravotní účinky, ke kterým dojde po očkování, bez ohledu na to, zda jsou tyto účinky způsobeny vakcínou či nikoli. To dělá ze systému VAERS úrodnou půdu pro dezinformace o vakcínách, které se široce šíří na sociálních sítích i jinde. I když VAERS varuje své uživatele, že zprávy by neměly být používány samy o sobě k určení, zda vakcína způsobila nebo přispěla k určité nemoci, mnoho lidí, kteří se odvolávají na systém to stejně dělají.
Podobný systém funguje i v ČR a má ho na starosti SÚKL. Ve varování uvádí: „V počtu úmrtí jsou zahrnuty i případy úmrtí na infekci virem SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, ke kterým došlo po aplikaci první nebo druhé dávky vakcíny. Infekce SARS-CoV-2 bývá relativně často hlášena jako podezření na nežádoucí účinek očkování proti COVID-19. Připomínáme, že žádná vakcína proti jakémukoli onemocnění před ním nechrání stoprocentně, tedy ani vakcíny proti covid-19 neposkytují absolutní ochranu před infekcí SARS-CoV-2. Navíc maximální možná ochrana těmito vakcínami nastává až s určitým odstupem po druhé dávce, takže onemocnění po první dávce či krátce po druhé dávce může běžně nastat. Žádná z vakcín proti covid-19 však sama o sobě toto onemocnění nemůže způsobit. Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat souvislost příčinnou. Všechna hlášení, ve kterých je nahlášeno úmrtí, jsou důkladně hodnocena v rámci ČR a následně na celoevropské úrovni farmakovigilančním výborem pro hodnocení rizik léčivých přípravků (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), v němž má i ČR své zástupce. SÚKL tedy v přehledech zveřejňuje kromě počtu přijatých hlášení podezření na nežádoucí účinky očkování proti covid-19 a počtu jednotlivých hlášených reakcí i počet hlášení popisujících úmrtí, která již odeslal do celoevropské databáze EudraVigilance, což umožňuje další společné celoevropské hodnocení.“
Naprosto stejně je to se systémem VAERS. I on monitoruje podezření a až následně jsou ověřovány. Více o systému na PolitiFact.