Facebooková stránka Honza: Fakta vs. Dezinfo oznámila, že ji oficiální stránka strany PRO zablokovala. Její autor tvrdí, že v komentářích nikoho neurážel, nepoužíval vulgarity ani nevyhrožoval. Pod příspěvky strany pouze žádal zdroje, upozorňoval na nesrovnalosti a přidával data, která její tvrzení zpochybňovala. Z veřejně dostupných informací nelze zpětně posoudit všechny jeho komentáře ani s jistotou určit, který z nich k blokaci vedl. Jde tedy o svědectví autora stránky, nikoli o úplný záznam administrátorského rozhodnutí.
Samotná blokace není nezákonná a nelze ji automaticky zaměňovat za cenzuru v ústavním smyslu. Meta správcům stránek výslovně umožňuje uživatele blokovat a je naprosto legitimní odstraňovat spam, výhrůžky, vulgarity nebo rasistické útoky. Ani článek 17 Listiny základních práv a svobod nedává nikomu nárok komentovat pod libovolnou facebookovou stránkou. Politická strana má právo svou diskusi moderovat. Stejně tak má ale veřejnost právo vědět, zda mizí agresivní obsah, nebo slušná a věcná kritika.
Právě tady začíná problém dvojího metru. PRO a její předseda Jindřich Rajchl dlouhodobě stavějí svou komunikaci na obraně svobody projevu a na tvrzení, že nepohodlné názory jsou umlčovány. Sama strana například varovala, že „naše svoboda slova je v ohrožení“. Pokud však její správci současně odstraní z diskuse člověka, který jejich výroky soustavně konfrontuje se zdroji, nejde o důkaz síly argumentů. Spíše o způsob, jak se nepříjemné argumentaci vyhnout.
Podobnou zkušenost má i autor tohoto textu. Zablokován byl na stránkách režiséra a blogera Jana Tománka i Tomia Okamury. U jednotlivých blokací nelze bez úplného záznamu určit konkrétní motiv, proto z nich nelze automaticky vyvozovat koordinovanou kampaň. Rozpor mezi veřejnou rétorikou a praxí je však nápadný. Tománek představuje vlastní web jako prostor „bez cenzury“ a ostře kritizuje údajné umlčování odlišných názorů. Také u Okamury nejde jen o jednu osobní zkušenost: Seznam Zprávy už v roce 2018 veřejně uvedly, že je politik na Facebooku zablokoval, přestože mu nabízely rozhovor.
Mazání věcných námitek navíc neovlivňuje pouze jednoho zablokovaného uživatele. Vytváří pod příspěvky umělý dojem, že s politikem skoro všichni souhlasí a odpůrci nemají argumenty. Experimentální výzkum zveřejněný v odborném časopise Cyberpsychology ukázal, že lidé vystavení názorově jednostrannému obsahu skutečně přeceňují míru veřejné podpory pro vlastní postoje. Vyčištěná diskuse se tak může stát součástí politického marketingu: nesouhlas nezmizí ze společnosti, pouze z obrazovky příznivců.
Verdikt: Strana PRO má právo blokovat uživatele své facebookové stránky. Jestliže však blokuje i slušné oponenty přinášející data a zdroje, zatímco sama vystupuje proti údajné cenzuře, používá svobodu slova selektivně. Nejde o protiústavní cenzuru, ale o pokryteckou správu diskuse, která vytváří falešný dojem souhlasu. Nejjednodušší způsob, jak na sociální síti „vyhrát“ debatu, je totiž zařídit, aby druhá strana už nemohla odpovědět.
