Jak dezinformátoři lžou, dokázal případ masového vraha z Filozofické fakulty. Vzpomeňme totiž, že před útokem téměř s jistotou tvrdili, že vrah z Klánovického lesa byl Ukrajinec. Aleš Svoboda například přinesl svědectví údajného policisty. Nyní se však ukazuje, že policie už před vraždou pracovala spíše s teorií, že vrah je psychopat než cizinec. „Šel po krvi. Od vraždy v Klánovicích bylo jasné, že to nemohl udělat normální člověk, ale duševně narušená osobnost a sadista,“ řekl serveru Lidovky.cz důvěryhodný zdroj blízký vyšetřování. Do vypátrání střelce přitom zbývalo už jen několik dní, policie mu byla na stopě.
Teorie, že vrah z Klánovic a z Filozofické fakulty je tentýž, je mnohem více pravděpodobná, pokud si odmyslíme, že účet na Telegramu je pravý. A právě s ním operovali také ve velkém dezinformátoři. Upozorňovali například na to, že policie sleduje sociální sítě, ale střelcovy statusy nezachytila od 9. prosince.
Se závěrem, že je účet falešný neboli „fejkový“, vystoupil novinář a analytik ruského prostoru z Českého rozhlasu Ondřej Soukup. S odvoláním na konzultace se dvěma ruskými kolegy upozornil, že první příspěvek údajného vraha z 9. prosince byl dodatečně upravován ve čtvrtek krátce před pátou odpoledne – tedy v době, kdy už byl pachatel z Filozofické fakulty mrtvý. Zdůraznil také, že příspěvky byly psány jazykem rodilého mladého Rusa. K jeho názoru se přiklonil i odborník na sociální sítě a jejich zneužívání teroristy Rudolf Kvíz. „Celkově to na mě působí spíš jako dezinformace z ruského prostoru. Vypadá to na někoho, kdo se snažil přiživit na tragédii,“ řekl Kvíz pro Seznam Zprávy. Důvodem má být například to, že účtů s vrahovým jménem se na Telegramu objevilo hned několik.
Spolehlivé zodpovězení otázek, kdo založil původní účet, respektive kdo ho nyní ovládá, komplikuje firemní politika Telegramu. Ten zásadně nespolupracuje s vládami ani s vyšetřujícími orgány. Právě díky tomu je nejvíce populární v zemích s represivními režimy, které ostatní sociální sítě jako Facebook omezují nebo regulují, nebo v prostředí organizovaného zločinu.
Způsob vyšetřování se však nelíbí předním osobám dezinformační scény. Například Lenka Tarabová si myslí, že balistická shoda v případě obou hrůzných zločinů je dezinformace sloužící v něčí prospěch. Nelíbí se to například i Jiřímu Havlovi, který poukazuje na to, že policisté pracovali s verzí, že vrahem je cizinec. Ve skutečnosti o tom však spíše spekulovala senzacechtivá média.
