„Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí,“ zpívá se v jedné z písní Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka v pohádce Princové jsou na draka. Jenže v současné době mohou být i statistiky zavádějící.

Bavit se můžeme například o statistikách smrtnosti a úmrtnosti na COVID-19. Důvodů je mnoho. Co se týká úmrtnosti, existují jen odhady, kolik je nakažených lidí, tedy jaká je promořenost populace. V potaz musíme také brát, že všechny případy úmrtí nejsou v důsledku nemoci COVID-19, ale jedná se o pacienty s COVID-19. Mnoho pacientů mělo už před nákazou jiná závažná onemocnění. Je však také prokázáno, že umírají lidé bez předchozí závažné diagnózy. Například v Itálii 14 % pacientů zemřelo s žádnou nebo jednou předchozí patologií.

Faktem také je, že v některých nejvíce postižených oblastech mohou být čísla úmrtí na koronavirus mnohem vyšší. Možná až čtyřnásobně. V italském deníku Corierre Della Sera to napsal starosta města Nembro společně s místním lékařem. Vycházeli z údajů o úmrtích ve svém městě a v některých jiných na severu země. Mnozí staří lidé umírají doma a nepočítají se do statistiky, protože je po smrti nikdo netestuje. K tomu, že Čína zveřejňuje nepravdivé informace, se netřeba vracet.

Kouzlit lze například i s počtem nakažených. Zatímco počet nakažených logicky bude stále růst, klesat prostě nemůže, počet aktivních případů klesat může a klesá. Příkladem je Česká republika. Důvod je jednoduchý. V ČR už několik dní je více případů uzdravení než nových případů.

Celkový počet případů v ČR
Aktivní případy v ČR

Tato data jsou tedy poměrně nepřesná a jdou se interpretovat různě. Co mi osobně naopak schází, je přehled, kolik celkově za dané období zemřelo v daném regionu nebo zemi v loňských letech a kolik jich za stejné období zemřelo letos. Samozřejmě je třeba si i uvědomit, že díky karanténním opatřením ubývá například počet úmrtí na silnicích. Tato data jsem však bohužel nikde neviděl.

Jaká data tedy má cenu sledovat? Podle mě nejdůležitější je číslo R. Číslo R je základní reprodukční číslo. U epidemií pomáhá odhadnout, jak se budou šířit. Čím vyšší je číslo R, tím se nemoc rychleji šíří. Pokud je R menší než jedna, počet nakažených v populaci klesá. Hodně zjednodušeně udává, kolik člověk nakažený nemocí COVID-19 je schopný nakazit dalších osob. Vývoj hodnoty R v Česku najdete například zde.

Dalším důležitým číslem je počet pozitivních testů na celkový počet testů. Počet případů roste mnohdy i z důvodu, že se roste počet otestovaných. Třeba v ČR vypadá graf takto:

Denní vývoj poměru (v %) počtu osob s prokázaným onemocněním a celkového počtu provedených testů (včetně opakovaných testů u stejné osoby) v daném dni najdete zde.


Jan Cemper

administrator

Autor je šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz a rovněž zakladatel iniciativy Proti projevům nenávisti e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com