Na Facebooku se znovu objevil obrázek s tvrzením, že „jásání Pavla nad útokem na tankery“ vyvolalo ostrou reakci Turecka, které údajně zvažuje uzavření českého velvyslanectví a vyhoštění diplomatů. Nic takového se nestalo. Nejde ani o zprávu reagující na současnou ukrajinskou operaci proti lodím zásobujícím okupovaný Krym, ale o recyklaci dezinformace z prosince 2025.
Původní hoax vznikl po útocích z 28. listopadu 2025 na tankery Kairos a Virat v Černém moři. Obě plavidla spojovaná s ruskou stínovou flotilou se nacházela v turecké výlučné ekonomické zóně. Ankara tehdy skutečně vyjádřila znepokojení a upozornila, že útoky ohrozily bezpečnost plavby, životy, majetek i životní prostředí. Turecké ministerstvo zahraničí však neobvinilo Českou republiku ani prezidenta Petra Pavla.
Zbytek příběhu byl smyšlený. Petr Pavel se k útokům veřejně nevyjádřil, natož aby nad nimi „jásal“. Turecká média BirGün, Hürriyet Daily News ani Daily Sabah nevyzývala k uzavření české ambasády a Turecko neoznámilo žádný záměr vyhostit české diplomaty. Původní dezinformaci už v prosinci podrobně vyvrátil Demagog.cz.
Nynější události jsou jiné. Ukrajinská armáda na začátku července 2026 oznámila sérii útoků na tankery v Azovském moři, které podle Kyjeva přepravovaly palivo na okupovaný Krym. Ukrajina tvrdí, že během dvou dnů zasáhla dvanáct lodí. Agentura Reuters upozornila, že tato čísla nemohla nezávisle ověřit a že z původně identifikovaných sedmi plavidel byla na mezinárodních sankčních seznamech pouze dvě.
Rozdíl je důležitý také z geografického hlediska. Útoky z listopadu 2025 proběhly v turecké ekonomické zóně nedaleko tureckého pobřeží, takže Ankara řešila přímé ohrožení plavby a svých hospodářských zájmů. Současná operace se odehrává převážně v Azovském moři mezi ruským pobřežím, Kerčským průlivem a okupovaným Krymem. Turecko proto není zasaženo stejně bezprostředně.
Na veřejně dostupném seznamu komuniké tureckého ministerstva zahraničí nebylo k 11. červenci zveřejněno stanovisko, které by současné útoky odsuzovalo nebo kvůli nim hrozilo Ukrajině diplomatickými důsledky. Mlčení Ankary ale nelze automaticky vykládat jako souhlas s každým ukrajinským úderem. Turecko dlouhodobě protestuje především tehdy, když jsou ohroženy turecké lodě, posádky, území nebo bezpečnost plavby v blízkosti jeho pobřeží.
Do obrazu údajné turecko-ukrajinské roztržky nezapadá ani nedávný summit NATO. Volodymyr Zelenskyj se 7. července účastnil summitu v Ankaře a veřejně vystoupil společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Samotná účast samozřejmě nedokazuje, že Turecko schvaluje ukrajinské útoky na lodě. Ukazuje ale, že mezi Ankarou a Kyjevem kvůli nim nevznikla žádná viditelná diplomatická krize.
Verdikt: Nepravda. Obrázek šíří starý hoax vytvořený po útocích z listopadu 2025. Petr Pavel nad útoky nejásal a Turecko nezvažovalo uzavření české ambasády ani vyhoštění diplomatů. Současné útoky v Azovském moři jsou reálné, ale s vymyšleným příběhem o českém prezidentovi a turecké diplomatické odvetě nemají přímou souvislost.
