S pokračující válkou na Blízkém východě se na sociálních sítích šíří i řada zavádějících videí, která mají údajně zachycovat aktuální íránské útoky nebo jejich následky. Jak ale ukazují fact-checky agentury AFP, ve více případech jde o staré záběry vytržené z původního kontextu. Uživatelé tak sdílejí videa z minulých let a připisují jim zcela nové události, které s nimi ve skutečnosti nesouvisejí.
Jedním z příkladů je video s rakvemi zahalenými americkými vlajkami, které bylo na sociálních sítích vydáváno za repatriaci stovek amerických vojáků a důstojníků CIA padlých v současném konfliktu. AFP ale dohledala, že záběry pocházejí už z června 2011. Tehdy zachycovaly důstojný převoz těl čtyř amerických vojáků zabitých při operaci v Iráku. Původ videa potvrdil i jeho autor a záběry odpovídají tehdejším materiálům amerického letectva.
Podobně zavádějící bylo i video hořícího mrakodrapu, které se šířilo s tvrzením, že Írán zasáhl budovu CIA v Dubaji. Ve skutečnosti nešlo ani o Dubaj, ani o objekt CIA. AFP zjistila, že video bylo zveřejněno už v říjnu 2015 a zachycuje požár obytné věže ve městě Šardžá ve Spojených arabských emirátech. V době nynějšího konfliktu sice v Emirátech skutečně došlo k některým incidentům a požárům po útocích či dopadu trosek, neexistují však žádné oficiální zprávy o tom, že by Írán zaútočil na nějaké zařízení CIA v Dubaji.
Další virální záznam měl údajně ukazovat íránský útok na americkou základnu Incirlik v Turecku. Ani to se nepotvrdilo. AFP geolokací doložila, že video vzniklo už v lednu 2026 v syrském Aleppu během střetů mezi syrskou armádou a kurdskými silami. Původ potvrdil i novinář, který je na záznamu vidět. Zároveň k 4. březnu 2026 neexistovaly žádné potvrzené oficiální zprávy o tom, že by Írán zaútočil na americké základny v Turecku.
Zavádějící bylo i další hojně sdílené video noční oblohy s dopadajícími raketami. To mělo podle příspěvků zobrazovat novou vlnu íránských útoků na americké základny na Blízkém východě. Ve skutečnosti ale šlo o starší záběry z října 2024, kdy Írán útočil na Izrael. AFP i další fact-checkeři dohledali, že video bylo natočeno v izraelském městě Kirjat Gat, nikoli v oblasti amerických základen v Perském zálivu.
Společným znakem všech těchto případů je stejný mechanismus manipulace: autentické, ale staré nebo jinak nesouvisející záběry jsou znovu nasazeny do oběhu s novým popisem, který má vyvolat dojem dramatického vývoje války. Právě proto je namístě opatrnost. Vizuálně silné video samo o sobě ještě nedokazuje, že skutečně zachycuje událost, za kterou je vydáváno. V době ozbrojeného konfliktu se starý obsah často recykluje právě proto, aby posílil paniku, propagandu nebo dojem, že jedna ze stran utrpěla větší ztráty, než potvrzují ověřené zdroje.