Stanislav Křeček, který bohužel je stále český ombudsmanem, na sebe 5. března 2022 negativně upozornil svou kritikou ukrajinského prezidenta Zelenského.
Ukazuje se, že pan Křeček je naladěn na stejné vlně jako internetoví trollové, kteří přesně vědí, jak má vypadat ukrajinský uprchlík – stejně tak Křeček ví, jak se má chovat prezident země napadené totalitářským Ruskem.
Není to ale nakonec nic překvapivého. Stačí si přečíst, co Křeček tvrdil 20. února 2014 v rozhovoru Střílení do lidí? Násilí se dá zabránit jen násilím, říká ‘ochránce práv’ Křeček pro Lidové noviny, kdy ukrajinské demonstranty na Majdanu obvinil, že začali střílet jako první.
Přebíráme zde část rozhovoru:
Lidovky.cz: Jako zástupce ombudsmana jste se podrobně zabýval lidskými právy. Jak se na ně díváte v souvislosti se situací na Ukrajině?
Chtěl bych upozornit na to, že se na Ukrajině nedemonstruje proti diktátorskému režimu, ale proti režimu, který byl zvolen ve svobodných demokratických volbách, a to je přeci něco jiného a trochu se to zapomíná. Není jasné, co si vlastně Ukrajinci myslí, a je dáván prostor jen té demonstrující straně, což vždy nemusí vyjadřovat názor celého národa.
Lidovky.cz: Domníváte se, že situaci na Ukrajině média nějak zásadně zkreslují?
Zcela nepochybně. Takové to srovnání s rokem 1989, kdy se demonstrovalo proti režimu, který neznal svobodné volby. Janukovyč může být jakýkoli, ale byl zvolen ve svobodných volbách, a to je velice nebezpečné pro budoucnost, protože když se tam vyhlásí mimořádné volby, kdo je bude respektovat? Vždycky bude strana, která je nebude respektovat a bude bouřit v ulicích, a to se mi zdá velice nebezpečné. Pokud by se to stalo v Kodani nebo v Paříži, budou na to mít média jednoznačný názor. Bohužel, tady je souvislost s Ruskem, a proto je ten názor trochu deformovaný. Posuzovat demokracii zvenku, kdy jsou lidé v ulicích, zapalují budovy, a dávat na to běžná měřítka asi není možné.
Lidovky.cz: Přeci jenom. V Kyjevě vládní jednotky střílejí do lidí. Není potřeba vyzvat Janukovyče, aby s tím přestal?
To je oboustranné. Pokud se páchá násilí na obou stranách, nelze vyzvat pouze jednu stranu, aby násilí nepáchala. Násilí může vláda zabránit jen násilím. Když na barikádách demonstranti střílejí, musí totéž dělat i ti, co chtějí střílení zastavit. Pokud by se něco stalo například v Kodani nebo v Paříži, nikoho by nenapadlo protestovat proti lidem, kteří zapalují budovy. Když je to na Ukrajině, tak se zdá, že je to součást legitimního procesu, ale není. Není to legitimní proces. Čili musíme brát v úvahu, že je to u Ruska, což se nám nelíbí. Domnívám se ale, že se to dělí, že celý národ nezastává ten názor, co mají lidé v ulicích. Tohle je veliký problém pro demokracii vůbec.
[Konec citace]
Článek na iDNES.cz Štětina hájil Ukrajinu i Krym, zatímco studenti dotírali na Křečka (z 25. března 2014) uvádí Křečkova tvrzení o referendu na Krymu a o zájmech Ruska.
Opět přebíráme část článku:
„Myslet si, že hranice států už zůstanou stejné, je naivní představa. Že dal Chruščov Krym Ukrajině, to byla taková legrace. Jak byste posuzovali, kdyby se Tibet odtrhl od Číny. To by všichni brali pozitivně. Jak se to liší od Krymu, kde lidé nechtějí žít pod vládou Ukrajiny? Nebyla snad vůle obyvatel Krymu jednoznačná?“ kladl řečnické otázky Křeček.
Netrvalo dlouho a studenti vstoupili do diskuze, polemizovali hlavně s exposlancem Křečkem. „Jak to mohla být svobodná vůle, když tam vpadly vojenské jednotky?“ ozval se mladík z publika.
„A musely vůbec zasahovat? Lidé na Krymu včetně řady vojáků nechtějí mít s Ukrajinou nic společného,“ vrátil Křeček poznámku.
Pak už to šlo dotaz na dotaz, obecenstvo se osmělilo. Když jeden z hostů mluvil, druhý se občas ironicky pousmál, nesouhlasně šuměl i sál.
„Jak je možné, že o Krymu nebylo celoukrajinské referendum? To by se taky od nás mohla kdykoliv odpojit třeba Morava,“ ozval se dotaz. Stanislav Křeček zavrtěl hlavou: „Jenže Krym je součástí Ukrajiny asi jako Zakarpatská Rus součástí Česka. Minulost Krymu je spojená s Ruskem.“
„To by ovšem znamenalo, že Maďaři mohou vlétnout na Slovensko, to totiž také patřilo původně k Rakousku-Uhersku,“ přiléval svou další diskutér. „V takové situaci by se Slováci s tak velkou maďarskou menšinou opravdu měli málo o co opřít,“ pokýval Křeček.
[…]
Živá debata pokračovala, došlo i na sankce vůči Rusku. „Jaké sankce, prosím vás? Vždyť v dnešním globalizovaném světě, kde jsou různé vzájemně propojené ekonomické a politické zájmy, se na nich nikdo ani neshodne,“ mínil Křeček.
Mladík v publiku se hned ohradil, že netečností dáváme Putinovi signál, že si může dělat, co chce: „Kde berete pane Křečku takovou jistotu, že Rusko nebude dál expandovat?“
„V zájmu Ruska rozhodně není pouštět se do dalších misí a dělat si ještě větší problémy,“ odvětil zástupce ombudsmanky.
Pro tvrdý postoj vůči Rusku je Štětina, jeho kolega před katedrou opět nesouhlasil. „Závidím vám, pane senátore, tak jasně vyhraněný názor. Já jsem přesvědčený, že věci jsou mnohem komplikovanější,“ tvrdil Křeček. Dvouhodinová diskuze se blížila k závěru. „Sláva Ukrajině,“ ukončil ji s trochou patosu senátor za TOP 09.
[Konec citace]
Závěr
Jasně se ukazuje, že Stanislav Křeček vždycky byl a nadále je šiřitelem imperiální kremelské propagandy. Ostatně, do funkce ho navrhl a následně jmenoval Miloš Zeman, který se před napadením Ukrajiny netajil pozitivními vztahy s Kremlem.