Spor o Huawei: O jakou autoritu se opírá Miloš Zeman?

Zdroj: Správa pražského hradu


Prezident Zeman se k varování před firmou Huawei vyjádřil ve čtvrtek 10. ledna 2019 na one-man televizi Barrandov takto:

„Já bych zchladil emoce a věnoval bych se místo toho chladné analýze. A teď přijde šrapnel. Dokonce dva šrapnely za sebou. Vy víte, pane Soukupe, že s sebou zásadně nenosím žádné papíry, dnes poprvé dělám výjimku, aby moje citace byla přesná. Takže, německý úřad pro kybernetickou bezpečnost, konkrétně jeho předseda Arne Schönbohm, uvedl, že tvrzení, že by společnost Huawei špehovala své zákazníky, nejsou podložena žádnými důkazy a vyzval k obezřetnosti před případným bojkotem čínského telekomunikačního obra. Pro tak závažné rozhodnutí potřebujete důkazy. A on tedy uvádí, v současné době neexistují žádná průkazná zjištění, chcete-li někoho obviňovat, musíte mít důkaz, a tak dále a tak dále. Takže tady máme dvě tvrzení proti sobě. Pokud jde o Němce, já nepochybuji o jejich kvalifikovanosti, kterou mimo jiné prokázali i tím, že odhalili americké špiclování mobilního telefonu kancléřky Merkelové. Na to si možná ještě vzpomenete.“

 

V souvislosti se Spolkovým úřadem pro bezpečnost informační techniky (Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik – BSI) a prohlášením jeho ředitele Schönbohma o tom, že nejsou důkazy proti firmě Huawei, je ovšem dobré si připomenout, že to byl právě on, kdo 16. listopadu 2018 v Bonnu spoluotvíral Huawei Security Lab. Schönbohm přitom řekl: Vítáme otevření této laboratoře, která umožní další a hlubší spolupráci a výměnu technických informací mezi společností Huawei a BS, abychom se mohli pustit do budoucích výzev kybernetické bezpečnosti.“

Zleva: městský ředitel Bonnu, Wolfgang Fuchs, šéf společnosti Huawei Ken Hu a šéf BSI, Arne Schöbohm při otevření centra Huawei Security Lab 16. listopadu 2018 v Bonnu (zdroj: Huawei)

Předseda představenstva společnosti Huawei při otevření uvedl: „Huawei a BSI sdílejí stejnou vizi: utvářet plně propojený svět budoucnosti tak, aby byl co nejbezpečnější. Na základě této společné vize budeme těsně spolupracovat, abychom pochopili a minimalizovali budoucí rizika kybernetické bezpečnosti a abychom posilovali důvěru prostřednictvím transparentnosti a inovací.“ Cílem podle něj jej usnadnit spolupráci mezi Huawei a BSI.

U nás o této události informoval například server Lupa.cz. V příspěvku z 19. listopadu se poněkud předčasně a zároveň přehnaně optimisticky píše:Huawei v německém Bonnu otevřela speciální pobočku, kde sdílí svůj zdrojový kód a umožňuje tak Schönbohmovým úředníkům zkontrolovat Huawei kit a posoudit možné riziko, úředníci však zatím žádné důkazy svědčící proti Huawei nenašli.“

Thorsten Benner v německém deníku Der Tagesspiegel ovšem v článku Vertrauen in Huawei ist riskant (Důvěra v Huawei je riskantní) z 8. prosince 2018 uvádí:

„Arne Schönbohm věří v ‚preventivní přístup‘ řízení rizik, při kterém jeho úřad ověřuje, zda jsou splněny požadavky na bezpečnost IT. To úřadu BSI umožňuje ‚podložit odbornými důkazy nezbytná vyjádření o důvěře‘.“

Benner dále píše: „Ale tento entusiasmus je chybný. Bonnské centrum sice vzniklo podle britského vzoru, kde již od roku 2010 existuje Huawei Cyber Security Evaluation Centre (HCSEC), které je mimo jiné kontrolováno britskou tajnou službou GCHQ. Ale zrovna letos britská kontrolní zpráva podala ‚omezené ujištění‘, že produkty firmy Huawei nepředstavují rizika pro národní bezpečnost. Britská vláda poté varovala provozovatele sítí, že by určití poskytovatelé (rozuměj Huawei) mohli být vyloučeni z provozování. Definitivní britské rozhodnutí ještě nebylo přijato, závěr by ale měl být jasný.

Pokud ale britská tajná služba  GCHQ, která má vůči německému úřadu BSI technicky výrazně navrch, nemůže společnosti Huawei potvrdit bezrizikovost, není třeba čekat na výsledky zkušebního centra v Bonnu. Navíc hlavním rizikem vůbec nejsou možná zadní vrátka v hardwaru, nýbrž každotýdenní aktualizace softwaru pro sítě 5G, která je potřebná kvůli komplexním požadavkům sítí. Žádné zkušební centrum by nebylo s to kontrolovat předem týdenní aktualizace softwaru. Bezpečnostní riziko by tak takříkajíc stálo za humny. Na rozdíl od BSI vidí německé tajné služby Huawei kriticky.“

Už dřívější zkušenosti s Milošem Zemanem ukázaly, že se odvolává na pochybné autority, jako tomu bylo například u autora slovních salátů Břetislava Olšera (v případě údajných protižidovských hesel na demonstraci v Kyjevě) či ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v souvislosti s ruskou invazí do východní Ukrajiny. Podobně seriózní se momentálně jeví i šéf BSI Schönbohm. Zrovna jako může prezident evropské země jednat spíše jako „obchodní zástupce“orientální dikatutury, může se tak chovat i šéf bezpečnostního úřadu.