Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) získalo ve volbách 7,78 % hlasů a 15 mandátů (10 pro sebe a 5 pro spřízněné strany), což znamená propad oproti minulému volebnímu výsledku. Přestože se strana Tomia Okamury nemůže radovat z úspěchu, její účast ve Sněmovně zůstává jistá – a spolu s ní se do parlamentu dostávají i tváře dlouhodobě spojované s šířením dezinformací a manipulací. Výsledek tak sice znamená oslabení SPD, ale zároveň otevírá dveře do velké politiky lidem, kteří byli opakovaně usvědčeni z šíření nepravd.
Jedním z nich je Jindřich Rajchl, předseda hnutí PRO (Právo, Respekt, Odbornost), který kandidoval za SPD v Moravskoslezském kraji. Rajchl je známý svými konspiračními a manipulačními příspěvky, které pravidelně sdílí na sociálních sítích. Například šířil nepravdivé tvrzení o „zfalšovaném referendu v Moldavsku“, kde údajně korespondenční hlasy obrátily výsledek – fakticky se však nic takového nestalo. V jiném případě sdílel sedm let starou fotografii demonstrace, kterou označil za aktuální protest proti vládě. Rajchl také často vystupuje po boku médií s krajně pravicovými a proruskými vazbami, například Voice of Europe, který sám prezentoval jako „nezávislé zahraniční médium“, ačkoli sídlí v Praze a je napojen na dezinformační scénu.
Podle analytiků je Rajchl typickým představitelem moderní české dezinformační politiky – mísí skutečné problémy (inflaci, energetickou krizi, odpor k elitám) s nepravdivými nebo manipulativními tvrzeními, která posilují nedůvěru vůči institucím, Evropské unii a Západu. Mnoho jeho výroků se navíc překrývá s narativy ruské propagandy, například v líčení Ukrajiny jako údajného viníka války.
SPD sama přitom během kampaně opakovaně používala pochybné zdroje a manipulativní obsah. Na oficiálních profilech strany se objevil průzkum od „agentury STAR Research“ – podle novinářů z iRozhlasu však taková agentura vůbec neexistuje. SPD byla rovněž kritizována za vizuály kampaně, které podle expertů i umělé inteligence porušovaly zákon a obsahovaly dezinformační a xenofobní prvky.
Mezi kandidáty SPD se objevila i ekonomka Markéta Šichtařová, která se v minulosti proslavila spornými a zjednodušenými výroky o migraci či inflaci. Například tvrzení, že „čtvrtina obyvatel Prahy jsou cizinci, kteří zvyšují ceny bydlení“, bylo odborníky označeno za dezinterpretaci dat. Další kandidát, Libor Vondráček ze Svobodných, byl kritizován za přijetí podpory od slovenského politika odsouzeného za rasismus.
Z celkového pohledu je tedy volební výsledek SPD smíšenou zprávou. Na jedné straně strana oslabuje a nemůže samostatně prosazovat své návrhy. Na druhé straně však získává vliv ve Sněmovně skupina politiků, kteří mají na kontě prokazatelné šíření nepravdivých informací. V kombinaci s potenciální spoluprací s hnutím ANO (80 mandátů) a Motoristy (13 mandátů) by SPD mohla získat vliv na vládní většinu, pokud by tyto subjekty uzavřely dohodu o podpoře.
Volby tak přinesly paradox: slabší SPD, ale silnější dezinformační proud v české politice. Ačkoli hnutí Tomia Okamury ztratilo část voličů, zůstává jednou z hlavních bran, jimiž se do parlamentu dostávají postavy s minulostí plnou manipulací, hoaxů a proruských narativů.