Na sociálních sítích se šíří tvrzení, že španělský premiér Pedro Sánchez oznámil „drakonická opatření“, která mají omezit provoz sociálních sítí a dokonce kriminalizovat „ideologicky nevhodné názory“. Takové podání je ale zavádějící. Španělská vláda skutečně představila tvrdší postup vůči digitálním platformám, jenže oficiálně jej zdůvodňuje především ochranou nezletilých, odpovědností platforem za nelegální a nenávistný obsah a snahou omezit algoritmické zesilování škodlivého obsahu. O trestání pouhých „nepohodlných názorů“ vládní materiály nemluví.
Sánchez na summitu v Dubaji 3. února představil pět kroků. Mezi nimi byl zákaz přístupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let, povinnost skutečného ověřování věku místo pouhých čestných prohlášení, větší odpovědnost digitálních platforem za neodstraňování nelegálního či nenávistného obsahu a také záměr postihovat manipulaci algoritmů, pokud zesilují nelegální obsah. Součástí balíčku je i tlak na osobní odpovědnost vedení platforem a širší mezinárodní koordinaci evropských států vůči velkým technologickým firmám.
Právě tady vzniká prostor pro manipulaci. Kritici těchto návrhů často směšují několik různých věcí dohromady: regulaci platforem, boj proti hate speech, ochranu dětí a obecnou debatu o svobodě projevu. Jenže z oficiálních projevů ani z agenturního zpravodajství neplyne, že by Španělsko chtělo kriminalizovat běžné politické postoje nebo „ideologicky nevhodné názory“. Sánchez mluví o „hate speech“, nelegálním obsahu, digitální závislosti dětí a o tom, že algoritmy mohou polarizaci a šíření škodlivého obsahu záměrně posilovat. To je tvrdá regulace, ale není to totéž co trestání samotného nesouhlasu.
Je přitom pravda, že španělský premiér razí vůči sociálním sítím dlouhodobě velmi ostrou linii. Už v lednu 2025 v Davosu navrhoval konec anonymity na sociálních sítích a propojení účtů s ověřenou identitou, protože podle něj anonymita usnadňuje beztrestné šíření nenávisti, lží a manipulací. I to je mimořádně kontroverzní návrh, který může legitimně vyvolávat debatu o soukromí a svobodě projevu. Není ale poctivé vydávat jej automaticky za důkaz nástupu totality. Ve skutečnosti jde spíše o střet dvou přístupů: jeden zdůrazňuje svobodu digitálního prostoru, druhý odpovědnost platforem za škody, které svým nastavením způsobují.
Další krok Sánchezovy vlády přišel v březnu, kdy Madrid oznámil spuštění nástroje HODIO, jenž má měřit přítomnost, vývoj a dosah nenávistného a polarizačního obsahu na digitálních platformách. Reuters i oficiální vládní materiály uvádějí, že cílem je získat data pro budoucí dohled a případné sankce. I zde je namístě pozornost, aby se z boje proti nenávisti nestal příliš široký nástroj státní kontroly. Znovu ale platí, že veřejně dostupné podklady mluví o monitorování hate speech a polarizace, nikoliv o trestání „ideologicky nevhodných“ občanů za jejich názory.
Debata o tom, zda mají vlády proti technologickým gigantům zasahovat tvrději, je legitimní. Stejně legitimní je i obava, aby se ochrana dětí a boj proti nelegálnímu obsahu nestaly záminkou pro přehnané zásahy do svobody projevu. Screenshot, který se šíří po sociálních sítích, ale tuto debatu neposouvá poctivě. Z reálných španělských návrhů dělá karikaturu o „Velkém bratrovi“ a podsouvá obsah, který z doložených vládních materiálů nevyplývá. Přesnější je říci, že Španělsko usiluje o výrazně tvrdší regulaci sociálních sítí, zejména kvůli dětem, nenávistnému obsahu a odpovědnosti platforem — a že spor se vede o hranice těchto zásahů, nikoli o údajnou kriminalizaci každého „nevhodného názoru“.